Masarykova univerzita předstihla pražskou UK

Do Brna se hlásí víc studentů než na tradiční školy, pětašedesát procent jich odmítne. Na zkoušky dává jediný řádný termín..

Brno, 5. 2. 2004

/OD NAŠEHO SPOLUPRACOVNÍKA/
O Masarzkovu univerzitu je větší zájem než o tradičního suveréna - pražskou Karlovu univerzitu. Ukázala to poslední čísla, přes něž vysoké školy "měří" ministerstvo Petry Buzkové.
V loňském roce brněnská univerzita přijala 9200 studentů, o šest set víc než pražská UK a o šestnáct set víc než ČVUT. Přitom v Brně museli odmítnout 65 procent zájemců. I to je - s výjimkou uměleckých škol - v zemi nejvíc. Karlova univerzita nevzala 62 procent přihlášených, univerzita v Hradci Králové 61 procent. "Měli jsme horší podmínky než ostatní, tak jsme se museli víc snažit," vysvětluje Jiří Zlatuška, který školu řídí už šestý rok.

Ze dna na vrchol
Brno v devadesátých letech doplácelo na systém, přes nějž univerzity dostávají peníze. Stát školy platí podle počtu studentů, přitom nejméně dostávají humanitní obory, které na Masarykově univerzitě převládají. Škola se "vzbouřila" v roce 1996, kdy se rozhodla přijímat více studentů - každým rokem o dva tisíce. Zpočátku si tím pohoršila, stát jí některé studenty vůbec neplatil. Univerzita neměla peníze na nové učitele, proto byla nucena upravit provoz. "Přestali jsme žáky vodit za ruku," shrnuje rektor. Starší studenti pomáhají při výuce, zkoušky se omezily na jediný termín. Žáci si domlouvají zkouškové termíny na internetu, vybírají předměty podle osobních studijních plánů, e-mailem dostávají zprávy o svých výsledcích. Symbolem "nové doby" se stalo počítačové centrum, kam mají všichni přístup v kteroukoli denní hodinu.
V pátém patře nevzhledné prosklené budovy Fakulty informatiky řídí filolog Petr Peňáz Středisko pro studenty se speciálními nároky. S pomocí speciálních přístrojů tu studuje 38 nevidomých a deset sluchově postižených. Na každého z žáků doplácí univerzita ročně v průměru 50 tisíc.
"Nakonec se nám to ale vrací," tvrdí prorektorka Zuzana Brázdová.

Jak vyrobit úspěšného
Tím hlavním, díky čemuž je v této chvíli brněnská univerzita modelem pro připravovanou reformu vysokých škol, byl ale vznik nových fakult: ekonomicko-správní, informatiky a sociálních studií.
Zcela nové obory, nezatížené praxí před rokem 1989, dnes "vyrábějí" absolventy, kteří podle statistik nemají starosti při hledání práce.
Původní riziko se univerzitě vyplatilo i finančně - v této chvíli už pobírá plné dotace. Navíc jako první škola ve střední Evropě získala příslib úvěru od Evropské investiční banky. Zlatuškovi se dokonce podařilo přimět poslance, aby za půjčku čtyř a půl miliardy korun - trojnásobek ročního rozpočtu univerzity - odhlasovali státní záruku. Rektor tvrdí, že za miliardy univerzita do roku 2006 postaví kampus.

Z rebela diplomat
Rektor Zlatuška na sebe před lety upozornil výrokem, že Klaus, Tošovský a Zeman decimovali vysoké školství. Dnes tvrdí, že tak chtěl připomenout, že zmínění premiéři snižovali příspěvky na žáka.
V této chvíli už je nicméně diplomatičtější - Špidlovu vládu chválí, že trend obrací. Ostatně, politika koaličního kabinetu hraje rektorovi do karet.
Stát totiž chce více dotovat školy, které se soustřeďují na kvalitu. Vedle Karlovy univerzity je i v tomto směru Brno nejlepší. Má dva tisíce studentů na doktorském studiu, z výzkumných programů a grantů má už dnes třetinu rozpočtu, její experti ročně publikují šest set článků v zahraničních odborných časopisech.

Jak dlouho hledali zaměstnání absolventi Masarykovy univerzity

 http://vyhledavani.ihned.cz/attachment.php/20344035/aituv348DEF7IJLOklPWcdehprx01UAm/040205-04.gif