Univerzita evropského sjednocení v Praze? Záleží na vládě ****************************************************************************************** * Univerzita evropského sjednocení v Praze? Záleží na vládě ****************************************************************************************** Nezadržitelně se blíží historický okamžik, kdy Česká republika završí své dlouholeté úsilí k Evropské unii. Hodina H však přichází v době, kdy se unie ocitá na významné křižovatce. se chystá uvítat deset nových členů, na straně druhé neví, kdy napraví promarněnou příleži rozhodovací systém nezbytně nutný pro její fungování. Z tohoto hlediska je možné říci, že doprovázeno nejistotou způsobenou zmařeným jednáním o evropské ústavě. Česká vláda byla na cestě do nepřehledné křižovatky opatrná: nenechala se strhnout k bloko vetování výsledku dlouhodobé práce Konventu, pochopila, že je v zájmu celé Evropy ústavu s nezakonzervovat situaci před přistoupením nových členů. Objevují se však další výzvy, dalš související s evropskou integrací, které neumožňují odklad. Čas výzev Jednou z nich je návrh na založení Univerzity evropského sjednocení (UES) se sídlem v Praz prezentaci si ani nelze představit vhodnější okamžik, než je přistoupení kandidátských zem univerzita by totiž mohla být nejen významným příspěvkem k podpoře vzdělanosti v EU, ale t symbolem znovusjednocení rozděleného kontinentu. Jak píše iniciátor návrhu, senátor Josef založení UES by připomínalo "důležitý moment moderních evropských dějin". Rovněž by symbol ukázalo, "jak uvažujeme o nově se otevírající budoucnosti". Senátorův návrh však zatím jen leží na stole české vlády - už několik měsíců. Bude mít o n Anebo chce propásnout jedinečnou příležitost vstoupit do EU s elánem a novými iniciativami Pokud se vláda s projektem ztotožní, nemůže otálet. Musí napnout diplomatické síly a získa podporu napříč Evropskou unií. Okolnosti pro takovou akci jsou však neobvykle vhodné. Založení celoevropské univerzity není totiž v rozporu se záměry Evropské unie. Naopak. Jej komise, chce podporovat vzdělání, a proto přikročila k poměrně velkorysému zvýšení dlouhod (do roku 2011). Ve svém předběžném plánu totiž počítá s 300procentním navýšením prostředků vědu. Za touto velkorysou podporou se ovšem skrývá dávná touha předstihnout Spojené státy "vytvoří z unie nejdynamičtější a světově konkurenceschopný hospodářský prostor založený n K tomu však musí EU zmnohonásobit podporu vzdělání. Musí napravit resty z minulých let, kd výzkumu o 76 miliard euro méně než Spojené státy a kdy její výdaje veřejných prostředků na vzdělání činily pouhých 0,9 procenta, zatímco v USA 1,4. Myšlenka založení první skutečné evropské univerzity (částečně financované z rozpočtu EU) jako vynikající příležitost pro posílení role vzdělání v budoucí sjednocené Evropě - a čes v této věci mohla sehrát významnou úlohu, snadno uchopitelnou jak všemi parlamentními stra veřejností. Jenomže není čas otálet. Byla by škoda, kdyby s podobným návrhem přišel někdo první...