Praha - Mají se skoro tak dobře jako třeba dělníci, kteří pracují na plný úvazek. A přitom pořád chodí do školy. Studenti práv si v porovnání s kolegy z ostatních vysokých škol žijí nejluxusněji. Jejich průměrný čistý měsíční příjem se pohybuje kolem pěti tisíc korun. Například budoucí strojaři či stavbaři musí vyjít s částkou o třetinu nižší.

Číst a psát se učil za c. a k. časů. Maturoval na začátku první světové války, ta z něho však záhy učinila dělostřelce. Další válka Josefa Charváta zavedla do koncentračního tábora a posléze na barikády. Až v roce 1945 mohl založit vlastní kliniku. Je autorem řady vědeckých objevů, přednášel doma i v zahraničí, léčil funkcionáře KSČ i méně mocné nemocné. V roce 1969 se na pár týdnů stal rektorem Karlovy univerzity, o rok později odstoupil z vedení kliniky, avšak mohl tu dál působit. Zemřel 31. ledna 1984

Nejlépe finančně zajištěni jsou studenti právnických a lékařských fakult, pocházejí z lépe situovaných rodin. Naopak, k „chudším“ patří budoucí učitelé a studenti technických fakult. Že sociální situaci vysokoškoláků hodně ovlivňuje finanční postavení jejich rodiny, ukazuje průzkum, který včera zveřejnilo Centrum pro studium vysokého školství. Finančně nejlépe jsou na tom studenti práv, ekonomických a také humanitních oborů, například lékařských.

Na pražské Právnické fakultě UK se mezi studenty prvních ročníků stále říká: je nás moc, tak nás budou vyhazovat. Je právě zkouškové období, ale na fakultě panika vypukla už v momentu, kdy tu přiznali chyby v přijímacím řízení a následně pak museli přijmout o třetinu víc uchazečů než plánovali. Právo tedy oslovilo několik studentů s otázkou, zda na ně měli pedagogové při zkouškách nepřiměřené nároky.

Zdravotní pojištění by měli podle nedělní dohody koaličních lídrů v Kolodějích platit i pracující důchodci a studenti, kteří si přivydělávají. „Zaměstnavatelé jim budou strhávat z výdělků stejné srážky jako ostatním zaměstnancům,“ řekl novinářům po jednání předseda vlády a ČSSD Vladimír Špidla. Neupřesnil ale, odkdy to bude, protože taková změna si vyžádá úpravu zákonů.

V loňském roce brněnská univerzita přijala 9200 studentů, o šest set víc než pražská UK a o šestnáct set víc než ČVUT. Přitom v Brně museli odmítnout 65 procent zájemců. I to je - s výjimkou uměleckých škol - v zemi nejvíc. Karlova univerzita nevzala 62 procent přihlášených, univerzita v Hradci Králové 61 procent. "Měli jsme horší podmínky než ostatní, tak jsme se museli víc snažit," vysvětluje Jiří Zlatuška, který školu řídí už šestý rok.

PRAHA - Školné se vrací na scénu. Dva akademici působící v českém senátu chtějí kolegům v horní komoře předložit návrh, který by univerzitám umožňoval zavedení poplatků za vysokoškolské studium. Univerzity dosud mohou od studentů vybírat peníze pouze v případě, že si posluchači prodlužují studium. Nový návrh umožňuje, aby takové poplatky mohly školy získávat od všech studentů. Každý posluchač by mohl platit zhruba osm až deset tisíc korun ročně.

U přijímaček mi vzhledem k tomu, že jsem nebyla čerstvý maturant, znalosti ze střední školy nestačily. Musela jsem měsíc před zkouškami chodit na doučování. Výhodou je mít gymnázium, tam člověk získá víc informací a větší motivaci ke studiu na VŠ. Naši profesoři většinou pouze učí, větší sepětí s praxí nemají. Je ale pravda, že fakulta pořádá řadu seminářů i zahraničních stáží. S počítači je problém, prakticky pořád se o ně bojuje. Studovna je sice vybavena několika počítači, ale je jich málo a jsou stále obsazeny.

Studentské bydlení už nebude třeba spojovat jenom s vysokoškolskými kolejemi. Léta se táhnoucí problém, jak co nejspravedlivěji rozdělovat studentům státní příspěvky, je, zdá se, vyřešen. Peníze na bydlení během studia dostanou vysokoškoláci na ruku možná už napřesrok. "Tentokrát už to dotáhneme," tvrdí předseda studentské komory Rady vysokých škol Jiří Nantl. Má tím na mysli věc, o které se mezi vysokoškolskou veřejností vášnivě diskutuje už skoro deset let: nové financování studentského ubytování.

Před šesti sty lety předvedli středověcí anatomové první veřejné zkoumání lidského těla. Pitva se zpočátku považovala za něco velice nedůstojného. Ale zkoumání anatomie lidského těla nám umožnilo představit si, jak vznikají například nemoci tepen nebo ateroskleróza. Ve středověké Evropě bylo sice pitvání mrtvol zakázáno, ale navzdory tomu se mohl do nitra lidského těla podívat prakticky každý, kdo chtěl. Tehdy se totiž nebožtíci poměrně často balzamovali nebo alespoň vařili, aby tak rychle nepodléhali zkáze během přepravy na místo pohřbu.

Jestli je něco neomezenou zásobárnou nového bruselského žargonu, pak to jsou odborné knihy s evropskou tematikou. S blížícím se vstupem jich vychází víc a víc. Z evropského "newspeaku" se tak stalo zboží, za které jen úřady ročně utratí statisíce. Kupříkladu v knihovně ministerstva životního prostředí je podobných materiálů několik set.

PRAHA - Většina posluchačů českých vysokých škol si při studiu přivydělává. Dvě třetiny z těchto studentů dávají přednost pouze příležitostné práci, třetina si přivydělává v pravidelných intervalech po celý rok. Vyplynulo to z průzkumu Sociální portrét vysokoškolských studentů v UR, který zpracovali pracovníci Centra pro studium vysokého školství.

Zhruba osm až deset tisíc korun ročně by mohli vysokoškoláci platit za své studium, pokud by prošla novela zákona, s níž přicházejí senátoři Zlatuška a Roubíček. Ve Sněmovně má ale jejich návrh na placení školného zatím jednoznačnou podporu jen od ODS.

Dopravní dostupnost do kraje je podle jeho slov a na základě vlastní zkušenosti "zatím pod psa". Uštěpačné otázce, jak se mu cestovalo do Zlína, musel v pondělí při setkání se studenty Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně čelit předseda vlády ČR Vladimír Špidla. "Pokud nebude vybudovaná infrastruktura včetně dálnice do Zlína, zůstaneme zde jako odříznuté pohraničí, kam se zahraniční investoři nepohrnou," zaznělo z pléna poté, co premiér Špidla pětačtyřicet minut studentům a pedagogům univerzity přednášel o perspektivách mladé generace ve sjednocené Evropě.

Zlín - "O svou svébytnost určitě nepřijdeme. Čeština bude oficiálním jazykem. Úřední dokument, který bude podán v češtině, bude uznán v kterémkoliv státě unie," vypočítával plénu premiér výhody členství ve sjednocené Evropě. Při vstupu do budovy, kde se pohybuje první muž vlády, by člověk čekal přísné prohlídky u vchodu a slídivé oči nenápadně oblečených pánů z ochranky. Do auly se ale dostal každý. Jenom u dveří stálo několik vybraně oděných mužů, kterým z levého ucha trčela drátěná spirálka.

Na západě Čech zřejmě přibude další vysoká škola. Chtějí ji Karlovy Vary. S nástupem prvních 170 studentů do prvního ročníku Rehabilitační fakulty při Univerzitě Karlově počítá karlovarský magistrát nejpozději příští rok na podzim.

Škola nemůže zaskakovat systém sociálního zabezpečení. Říká to rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška. Ten Senátu předkládá návrh na zavedení poplatků za studium. LN: Jakým způsobem určujete výši poplatků za studium? To je stejné jako v případě delšího studia. Jde o dvacet procent ze základu na jednoho studenta, který platí ministerstvo. Orientační částka by se pohybovala okolo osmi tisíc.

Peníze na bydlení během studia dostanou vysokoškoláci na ruku možná už napřesrok. Studentské bydlení už nebude třeba spojovat jenom s vysokoškolskými kolejemi. Léta se táhnoucí problém, jak co nejspravedlivěji rozdělovat studentům státní příspěvky, je, zdá se, vyřešen. "Tentokrát už to dotáhneme," tvrdí předseda studentské komory Rady vysokých škol Jiří Nantl. Má tím na mysli věc, o které se mezi vysokoškolskou veřejností vášnivě diskutuje už skoro deset let: nové financování studentského ubytování.

Jazyky, dřina a sebevědomí: tak se výjimeční posluchači prosadí už během studia Vysokoškolská léta jsou kromě zkoušek a kolejních mejdanů také dobou, kdy většina studentů sní o svém velkém úspěchu. Někteří mladí lidé se těší na skvělou kariéru, která se jim po škole otevře. Jiní se snaží chytit příležitost za pačesy v prvním momentě. Jsou úspěšní hned na startu.

Věda je jako děravé potrubí. Nějak se z ní cestou ztrácejí lidé. Únik mozků do zahraničí nebo do jiných profesí trápí i bohatou Evropu, natož Českou republiku. Do roku 2010 dožene evropská věda americkou a japonskou - předsevzala si Evropská unie. Má jí to zajistit i 700 tisíc nových vědeckých tváří. Kde je však vzít? Jeden recept má i evropský komisař pro vědu a výzkum Philip Busquin: „Nesmíme plýtvat talenty chytrých a kvalifikovaných žen.“ A proč vlastně ženy z vědy ztrácíme? Že by na vědu neměly ženy „buňky“, to už je hodně otřepané klišé, které snad nikdo nemůže brát vážně. Novější pověra zní: všichni mají přece stejné možnosti.

Stovky britských studentů v uplynulém týdnu pochodovaly centrem Londýna, aby daly najevo nesouhlas se zvyšováním školného na univerzitách, které nedlouho předtím schválili poslanci Dolní sněmovny. Podobné protesty probíhaly v posledních týdnech také ve Francii a v Německu.

V nekonečné diskusi o zavádění školného na vysokých školách zaznívají především argumenty jeho odpůrců, které lze shrnout do jednoduchého rčení: někdo na to finančně má, někdo nemá. Po bližším seznámení s akademickým životem se však nabízí i další argument: na zavedení školného nejsou v současné situaci ani trochu připraveni pedagogové. A potrvá ještě několik let, než připraveni budou.

V nekonečné diskusi o zavádění školného na vysokých školách zaznívají především argumenty jeho odpůrců, které lze shrnout do jednoduchého rčení: někdo na to finančně má, někdo nemá. Po bližším seznámení s akademickým životem se však nabízí i další argument: na zavedení školného nejsou v současné situaci ani trochu připraveni pedagogové. A potrvá ještě několik let, než připraveni budou.

BRATISLAVA - Slovenští vysokoškoláci budou od září platit za studium školné v rozmezí od 3600 do 21 900 korun ročně. Rozhodla o tom včera slovenská vláda, jejíž návrh musí ještě schválit parlament. Konkrétní výši poplatků určí škola. Částka může činit od pěti do třiceti procent průměrných ročních nákladů na studium jednoho studenta. Pokud bude vysokoškolák studovat déle, než je standardní délka studia, zaplatí polovinu nákladů.

Vysokoškoláci a jejich učitelé jdou po loňském prosincovém pochodu kolem Sněmovny do dalších protestních akcí. "Týdnem neklidu", který chystají na přelom března a dubna, chtějí budoucí uchazeče o studium a jejich rodiče upozornit na špatnou finanční situaci vysokých škol. Především politiky pak budou burcovat k tomu, aby je víc podpořili. Ministryni školství Petře Buzkové se ale plánované akce moc nelíbí. Považuje je za neopodstatněné.

Němečtí sociální demokraté se rozhodli zkvalitnit vysokoškolské vzdělávání a nasměrovat do něj víc peněz - i ze soukromé sféry. Vládní strana nedávno představila koncept, který počítá s vytvářením špičkových "elitních" univerzit, a na německé odborné i politické scéně tím vyvolala různorodé reakce. Špičkové univerzity, na jejichž podporu by se podle ministryně školství Edelgard Bulmahnové (SPD) stát hlavně soustředil, by byly "tahouny" německého vysokého školství.

Praha - Část pedagogů z pražské právnické fakulty už toho má dost. Vedení školy se stále nepostavilo čelem k letošnímu skandálu s přijímacími zkouškami. Za to, že škola měla v přijímacích testech přes třicet chyb, totiž nebyl nikdo potrestán. "Děkan ani akademický senát školy se vůbec nezasadili o to, aby se aféra vyšetřila," prohlásil včera na zasedání akademického senátu školy neoficiální mluvčí nespokojených pedagogů Vojtěch Cepl.

Karlovy Vary - Plány na další vysokou školu v Karlových Varech dostaly včera konkrétnější podobu. Ředitel společnosti, která projekt na rehabilitační fakultu při Univerzitě Karlově předkládá, se totiž dohodl s krajským úřadem o dalších pracích na projektu. "Po jednání na kraji jsme blíže k cíli. Předseda výboru pro regionální rozvoj při krajském úřadu Luděk Sequens totiž navrhl, že je třeba projekt dopracovat o studii proveditelnosti," řekl za předkladatele projektu Václav Krucký.

Přední český egyptolog Miroslav Verner patří k odborníkům, kteří hypotézu Joann Fletcherové a jejího týmu od počátku zpochybňovali. Už počítačový „portrét“ Mladé dámy, který zveřejnil britský tým v polovině loňského srpna, byl podle jeho názoru jasným důkazem, že nejde o pozůstatky slavné Nefertiti, ale jiného člověka. Test DNA, jenž prokazuje mužské pohlaví mumie, profesor Verner také vítá. „Je to pro nás dobrá zpráva. Egyptské úřady se zatím chovaly velmi zdrženlivě k použití analýzy DNA. Ale i to se možná jak je vidno - časem změní.“

Praha - Pražští studenti mají po zkouškách a teď hledají způsob, jak svá těla ztuhlá od neustálého vysedávání u skript a počítače rozhýbat, a připravit se tak třeba na lyžování, které kvůli učení museli odložit. Metropole nabízí nepřeberné množství zařízení pro sportovní vyžití, jako například haly na squash, tenis nebo bowling, posilovny a další, ale ceny často studentům nejsou po chuti.

Praha, Olomouc - Vysokoškolské odbory podpoří akci studentů a pedagogů Univerzity Palackého v Olomouci s názvem Týden neklidu, jejímž cílem je znovu upozornit politiky i veřejnost na špatné financování vysokých škol. Ministryně školství Petra Buzková ale nyní nepovažuje aktivitu olomouckých vysokoškoláků za opodstatněnou.

Jak to vidí Josef Pavel, hejtman Karlovarského kraje
První jednání s autorem projektu považuji ze velmi zmatečné. Uvádět, že by nová univerzita mohla otevřít už za několik měsíců, považuji skoro za neseriózní. Hlavním tématem bylo zajištění lůžkové části kliniky. Zatím nikdo neumí opovědět například ani na to, kde se budou studenti učit, kde bydlet. Všechny tyto otázky by měla řešit studie proveditelnosti, která však zatím není. Proklamace nestačí.

Nezadržitelně se blíží historický okamžik, kdy Česká republika završí své dlouholeté úsilí o přistoupení k Evropské unii. Hodina H však přichází v době, kdy se unie ocitá na významné křižovatce. Na jedné straně se chystá uvítat deset nových členů, na straně druhé neví, kdy napraví promarněnou příležitost změnit rozhodovací systém nezbytně nutný pro její fungování. Z tohoto hlediska je možné říci, že vítání bude doprovázeno nejistotou způsobenou zmařeným jednáním o evropské ústavě.

Právnických fakult by mělo být víc, přijímací testy by naopak měly být jednotné a měly by měřit něco docela jiného než dnes, míní kritik českého právnického vzdělávání Vojtěch Cepl. Univerzita Karlova by měla mít ještě alespoň jednu právnickou fakultu, tvrdí profesor na Právnické fakultě UK Vojtěch Cepl. "Neznám milionové město, které by mělo jenom jednu," říká muž, který teprve nedávno svlékl talár ústavního soudce a na školu se vrátil jako vyučující.

PRAHA - Severočeské památkové pevnostní město Terezín se chce do roku 2010 za zhruba 7,6 miliardy korun změnit v univerzitní město. Komplexní rekonstrukce by měla odstranit zanedbání stavební údržby z druhé poloviny 20. století i následky předloňské povodně. Po odchodu armády by měla akce tomuto městu s dvěma tisíci obyvateli také pomoci najít nový smysl existence.

Chcete po maturitě studovat v Evropské unii? Nevzali vás v Česku na vysokou? Láká vás rok na střední škole v jiné členské zemi? Tak to patříte k lidem, kteří by mohli na rozšíření EU 1. května leccos získat. Radostná zpráva má řadu svých ale, mimo jiné z pohledu české reality často závratné životní náklady v jiné zemi a placení školného. Ve vzdělávání v jiném členském státě existují po rozšíření v podstatě dva limity: vaše vědomosti a finanční situace. Složité byrokratické procedury, vyřizování víz a nejrůznějších povolení po 1. květnu z velké části odpadne. Základním pravidlem Unie je totiž stejný přístup ke všem občanům společenství. Například při přijímacích zkouškách ve Vídni bude stejně pohlíženo na Rakušana jako na Čecha.

Rada vysokých škol v pátek podpořila studenty, kteří nesouhlasí s reformou ubytování. Podle původního návrhu měl dostat příspěvek na bydlení řádný student, občan České republiky nebo Evropské unie s trvalým bydlištěm v jiném okrese, než sídlí škola. Chystaná změna kritérií však vyvolala nevoli, a někteří studenti dokonce uvažují o stávce.

V Německu vyšel výbor z kriminálních povídek Augusta Gottlieba Meißnera Zapomenutý německý osvícenec, který působil jako profesor estetiky na pražské univerzitě, zkoumal na konci 18. století skrytou motivaci zločinců. V roce 1784 napsal publicista a historik Johann Wilhelm von Archenholtz, že August Gottlieb Meißner "si právem zaslouží být řazen k nejoblíbenějším německým spisovatelům", neboť je znám "i v nejtemnějších koutech Německa". Obdivná charakteristika Meißnerova současníka ostře kontrastuje se skutečností, že z jeho rozsáhlého díla (sebrané spisy čítají 36 svazků) byly v průběhu 20. století vydány jen čtyři knihy (překlad Boccacciova Dekameronu, opereta Alchymista a dva výbory povídek), jejichž známost nepřekročila hranice badatelských kruhů. Kdo byl August Gottlieb Meißner?

Jsem na vysoké škole a rád bych strávil nějaký čas v jiné členské zemi. Takto uvažuje nejeden vysokoškolák nebo student vyšší odborné školy. Poradit případným zájemcům mohou domovské vzdělávací instituce, ambasády jednotlivých členských států nebo nejrůznější nadace. Dobrou zprávou je, že ani po 1. květnu Češi nepřijdou o výhody oblíbeného vzdělávacího programu Evropské unie Erasmus.

Česko bude muset po 1. květnu bezplatně zpřístupnit občanům jiných členských států své vysoké školy, a to splní-li kandidáti předpoklady pro přijetí. Vzhledem k tomu, že se od září na Slovensku bude možná platit školné, lze předpokládat, že zájem tamních studentů o univerzity v ČR zaznamená letos rekordních čísel.

PRAHA - Evropská komise odsouhlasila finanční dotaci ve výši 15 milionů EUR (asi 450 milionů Kč) na rozsáhlý výzkum alergií mezi obyvateli Evropské unie. Na studii budou odborníci z 25 evropských univerzit pracovat pět let. Informuje o tom internetový server EU Politix. Výzkum problematiky alergií podpořil také komisař EU pro otázky vědy Phillippe Busquin. Uvedl, že tato studie je pro evropské občany prioritou. Evropští odborníci, které začátkem týdne citoval britský list The Guardian, se obávají, že do roku 2015 bude polovina všech obyvatel Evropy trpět alergií.

Praha, Liberec - Je to nelogické. Vysokoškoláci chystají protesty kvůli tomu, co si sami prosadili. Už od příštího roku ministerstvo školství přestane platit koleje a sumu rozdělí spravedlivě mezi studenty. Tak, jak si to sami před časem vymysleli. Ti, kteří splní podmínky, se mohou těšit na více než šestitisícový příspěvek. Kolejí je málo a na mnohé studenty, kteří ubytování potřebují, se nedostává. V Praze žádá o kolej marně třetina vysokoškoláků. Za bydlení v soukromí platí víc a stát jim nepřispívá ani korunou.

Zatímco Václav Havel dokázal za rok udělit kolem stovky milostí a také si za tak vysoký počet vysloužit kritiku, jeho nástupce Václav Klaus zatím udělil milostí pouhý zlomek. Z devíti set žádostí o milost, které dostala prezidentská kancelář, vyhověl prezident Václav Klaus jen sedmi.

Dobrá zpráva na úvod: jakkoli je leukemie zákeřná, jde o chorobu poměrně vzácnou a možnosti léčby se zlepšují. Nevýhodou choroby je, že na rozdíl třeba od infarktu nebo infekcí neexistuje možnost, jak se před případnou leukemií předem chránit. "Není totiž tak úplně jasné, co ji způsobuje," říká hematolog Karel Indrák z olomoucké fakultní nemocnice. Například u chronické myeloidní leukemie je známé, že ji může vyvolat radiace, ale naprostá většina nemocných žádným zářením zasažena nebyla.

KOŠICE/PREŠOV 26. února (zpravodaj ČTK) - Studenti tří univerzit na východním Slovensku vyhlásili dnes stávkovou pohotovost v souvislosti s připravovaným schválením zákona o zavedení poplatků za vysokoškolské studium. ČTK o tom dnes informoval místopředseda Akademického senátu Univerzity Pavla Jozefa Šafárika (UPJŠ) v Košicích Leo Vojčík.

BRUSEL 26. února (zpravodajka ČTK) - Studenti i zaměstnanci z členských států EU by již brzy mohli snáze prokazovat dosažené vzdělání. Evropská komise navrhla vytvoření jednotného dokladu o vzdělání, platného ve všech členských státech unie. Dokument s pracovním názvem Europas by měl mimo jiné zahrnovat životopis a informace o absolvovaných školách a znalostech jazyků. Automatické uznávání diplomů z přistupujících států to však zatím neznamená.

PRAHA - Dokud bude u moci tato vláda, školné na vysokých školách nebude. Prohlásil to včera premiér Vladimír Špidla během zasedání České konference rektorů. Na otázku Práva, zda by souhlasil se zavedením poplatků, řekl stručně "ne" a dodal, že za této vlády nikoliv. S návrhem, aby vysokoškoláci platili 8000 až 10 tisíc korun ročně, nedávno přišli senátoři Zlatuška a Roubíček. V politických kruzích našli podporu jen u ODS, ale sami rektoři školné zásadně neodmítají. Šéf Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm si myslí, že by pak studenti lépe zvažovali výběr programu a neprodlužovali si dobu studia.

Rektoři chtěli od premiéra Špidly víc peněz na univerzity, ten jim dal jen naději Chtěli slyšet, že stát univerzitám konečně přidá miliardy korun. Proto se rektoři sešli s premiérem Vladimírem Špidlou. Ten jim slíbil jen to, že příští rok nedostanou méně peněz než letos.

Rektoři vysokých škol se dohodli s premiérem Vladimírem Špidlou, že se zapojí do tvorby státního rozpočtu na příští rok a budou k němu posílat své připomínky. Špidla na zasedání České konference rektorů také slíbil, že se rozpočet vysokých škol nebude v následujících letech snižovat, řekl předseda konference a rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm. Premiér je prý nakloněn i myšlence, aby vysoké školy dopředu věděly, s jak vysokým rozpočtem mohou počítat v několika dalších letech, nejen v následujícím roce. Wilhelm poznamenal, že to požadují už delší dobu.

Pokud se zeptáte v maturitní třídě studentů, čím chtějí být, můžete si být jisti, že alespoň jednou uslyšíte slovo psycholog. Dohromady se ročně hlásí na jednooborovou psychologii kolem 4,5 tisíce uchazečů, přičemž všech pět fakult, které obor psychologie nabízejí, pojme pouze 340 zájemců. To znamená, že uspěje každý třináctý uchazeč. Proč je zájem o psychologii tak veliký? Vysvětlení se nabízí v předmětu zkoumání psychologie: je to obor, který odpovídá představám a požadavkům náctiletých, kteří hledají odpovědi při poznávání sebe sama.