Jak se připravit na přijímačky?

Jak se připravit na přijímací zkoušky na vysoké školy? Poptávka po studiu je stále vysoká a počet uchazečů převyšuje možnosti škol. Kde jsou větší šance na přijetí? O tom je tato mimořádná příloha.

Nabito je letos především na humanitních oborech, jako jsou práva, psychologie či sociologie, kde řeknou "ne" 60 až 80 procentům uchazečů. Snadné ale nebude dostat se ani na medicínu či na ekonomii, kde mnohde mají naději tak dvě pětiny lidí.

Daleko větší možnost na přijetí je naopak na oborech přírodovědných, kam se dostane asi polovina, a technických, kde uspěje 80 až 90 procent zájemců.

Na UK každý čtvrtý

Zhruba každý čtvrtý uchazeč má letos šanci probojovat se na některou z fakult Univerzity Karlovy v Praze. "Přihlásilo se k nám 48 763 lidí a dá se předpokládat, že přijmeme zhruba stejný počet jako loni, tedy asi 13 500. Uspěje tak každý čtvrtý zájemce," řekl Právu mluvčí univerzity Václav Hájek. To je ale průměrné číslo za celou univerzitu.

Na některých fakultách, jako jsou teologická či matematicko-fyzikální, je pravděpodobnost úspěchu vyšší. Ale na jiné se naopak dostane třeba jeden uchazeč z dvaceti. "Takovým evergreenem je obor psychologie na filozofické fakultě, ale velký zájem je také o pedagogickou fakultu, a to především o obory s angličtinou," tvrdí Hájek. Přetlak je již léta na fakultách právnické, filozofické a sociálních věd. "Celkově se dá říci, že vedou humanitní obory," dodává mluvčí.

Trend, kdy univerzita může vzít zhruba jen čtvrtinu zájemců, přitom trvá již šest let. Prorektorka UK pro studijní záležitosti Jaroslava Svobodová k tomu říká: "Velmi nás frustruje, že nemůžeme přijmout všechny talentované žáky. Dosáhli jsme ale prostorového i personálního maxima. Postrádáme i peníze na praktická cvičení pro studenty."

Spokojený s počtem přijímaných není ani rektor univerzity Ivan Wilhelm. Podle něho jde do vysokého školství 38 procent populačního ročníku, ale to pořád není dost. "Chceme, aby na vysokých školách, a zejména v bakalářských programech, studovalo 55 procent populačního ročníku. Zhruba 75 procent osmnáctiletých u nás docílí maturity a zhruba 60 procent má zájem studovat, ale z nich se asi třetina nedostane," tvrdí rektor a zdůrazňuje, že jsou tady i dvacetiletí a pětadvacetiletí, a ti také chtějí studovat. "V USA studuje 63 procent populace, jde ale především o bakalářské studium," dodává rektor.

Přetlak je i v Brně

Hodně odmítnutých letos bude i na Masarykově univerzitě v Brně. Počítají, že přijmou o 10 procent lidí víc než loni, ale i tak se sem dostane nejspíš jen třetina uchazečů, stejně jako před rokem. Přibude totiž i uchazečů. "Přesný počet přihlášených ještě nevíme, přihlášky uzavřeme až poslední den v březnu. Ale už v tuto chvíli můžeme říct, že se zvýší počet zájemců. Jen na právech jich bude o 10 000 víc, " říká kancléřka univerzity Iva Hollanová.

Největší přetlak podle ní bude na fakultách právnické a sociálních studií, kam se dostane asi 16 procent lidí. Ale o moc lepší to nebude ani na fakultě ekonomicko-správní, kde je šance 1:5, či na lékařské, kam se dostane jeden ze tří uchazečů.

"Každý rok se snažíme přijímat víc studentů, v posledních letech je to tak zhruba o 500 studentů víc než rok předtím. Už v tuto chvíli ale musíme jistou část studentů financovat ze svých vnitřních zdrojů - ministerstvo školství nemá dostatečné prostředky, aby nám dalo dotace na všechny nově přijaté," tvrdí rektor Masarykovy univerzity v Brně Jiří Zlatuška.

Na 11 500 zatím odhadují letošní počet přihlášek na Vysoké škole ekonomické v Praze. Kolik z jejich adresátů bude mít štěstí? Pravděpodobně 3500. "Přesný počet přihlášených budeme znát až počátkem dubna, zatím máme k dispozici kvalifikovaný odhad. Fakulty se předběžně dohodly, že letos přijmeme asi 3500 nových studentů," řekla Právu vedoucí pedagogického oddělení Anna Fryčová. Loni se sem dostal zhruba každý třetí, ale mezi jednotlivými fakultami a obory byly velké rozdíly. Zájem byl hodně o mezinárodní evropská studia - diplomacie na fakultě mezinárodních vztahů. Přihlásilo se sem 842 lidí, ale brali 81, takže sotva desetinu. Na obor národní hospodářství na fakultě národohospodářské se hlásilo 869 lidí a brali jich 428. O obor mezinárodní obchod na fakultě mezinárodních vztahů mělo loni zájem 1915 studentů a štěstí mělo 678.

Techniky: těžší je přežít

Daleko větší naději dostat se mají ti, co půjdou k přijímačkám na České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze. Alespoň to naznačují zkušenosti z let minulých, protože celkový počet přihlášek na škole ještě neznají - zájemci mají čas poslat je do 31. března. Loni se ovšem na ČVUT celkově dostalo 82 procent uchazečů.

Nejtěžší je přitom podle mluvčí školy Andrey Vondrákové probojovat se na fakultu architektury, o kterou mají studenti tradičně největší zájem. Loni tu přijali asi 34 procent uchazečů. Podstatně lepší to bylo na fakultě dopravní, kam se dostaly skoro tři pětiny zájemců, a na stavební, kde už to byly čtyři pětiny. Bezkonkurenčně největší šance jsou na fakultách elektrotechnické, jaderné a fyzikálně inženýrské a strojní.

I když se na ČVUT studenti dostanou, zdaleka nemusí mít vyhráno. Přežít první a často i druhý ročník je mnohdy daleko těžší. V těchto letech to vzdá anebo musí nedobrovolně odejít největší počet posluchačů. Důvody jsou různé: někteří z nich si technickou školu vybrali jen jako náhradní řešení, východisko z nouze poté, co se nedostali na školy s humanitním zaměřením. Studium pak těžko zvládají, potýkají se hlavně s náročnými technickými disciplínami. Jiné posluchače zase odradí teoretická část studia, kterou musejí v prvních letech absolvovat.