Protesty vysokoškoláků odloží reformy ****************************************************************************************** * Protesty vysokoškoláků odloží reformy ****************************************************************************************** Politickou odpovědnost za to, že se reforma vysokého školství nekoná, nese především tato Se zavedením školného a půjček souhlasí 71 procent voličů ČSSD a 76 procent voličů ODS Tento týden bude „týdnem neklidu“. Jeho organizátoři, někteří studenti a pedagogové veřejn škol, chtějí různými protestními akcemi vyjádřit nespokojenost se současným stavem vysokéh přístupem politické reprezentace k řešení skutečně katastrofální situace, ve které se česk nachází již řadu let. Na první pohled je sympatické, že organizátoři prohlašují, že si tou politické reprezentaci vynutit komplexní, či dokonce radikální reformu českého vysokého šk však začíst do jejich prohlášení a pozorně naslouchat těm, kteří akci podporují, aby člově žádnou komplexní, natož pak radikální reformu nejde. Pokud totiž necháme stranou jistě opr aby stát radikálně zvýšil dotace veřejným vysokým školám, a tím vyřešil jejich finanční kr jasně formulované „parametry“ reformy v prohlášeních organizátorů „týdne neklidu“ nenajdem Aby bylo jasno, není nejmenších pochyb o tom, že v rámci OECD patříme k zemím, které z veř vydávají na vysoké školství nejméně. Málokdy se však konstatuje, že totéž platí o financov zdrojů, tj. ze školného, z výsledků výzkumu realizovaných v partnerství vysokých škol se s firmami, z darů atd. Z tohoto hlediska jsme na tom dokonce ještě hůře než u vládních dotac Přestože je průměrná dotace na jednoho studenta u nás ve srovnání s průměrem v OECD polovi zhruba jen polovinu těch, kteří o studium na vysoké škole stojí, a v podílu osmnáctiletých na vysoké škole, jsme na jednom z posledních míst. Není pochyb ani o tom, že za tuto situaci nese velký díl odpovědnosti politická reprezenta vysoké školství či věda prostě nezajímají, a to bez ohledu na to, co vlády píší ve svých p prohlášeních, co strany slibují ve svých volebních programech a jak jednotliví politikové téma dojemně krasořečnit. Přímou politickou odpovědnost za to, že se reforma vysokého škol jeho financování u nás nekoná a hned tak konat nebude, však nese především tato vláda. Jej příslušní ministři odpovědní za školství, vědu a lidské zdroje totiž tvrdošíjně odmítají n našich podmínkách vysoké školství ze slepé uličky prokazatelně vyvedly. Tragikomické je, ž tyto návrhy odmítá jménem voličů, kteří si však myslí něco jiného a skutečnou reformu by p Nedávno provedené výzkumy veřejného mínění ukázaly, že téměř sedmdesát procent z 2400 dotá souhlasí s tím, že by stát měl poskytovat vysokoškolské vzdělání bezplatně, ale úplně stej dotázaných souhlasilo s tím, že zavedení školného a půjček by umožnilo studovat většímu po kteří o studium stojí. Je v tom rozpor? Ne tak veliký, jak se na první pohled zdá. Více ne stoupenců bezplatného studia na vysokých školách totiž souhlasily se zavedením školného a platí obráceně: většina stoupenců zavedení spoluúčasti studentů se nevzdává ideálu bezplat Tyto výsledky ukazují, že na rozdíl od politické reprezentace většina obyvatel používá roz dává přednost věcnému a proveditelnému řešení problému před lpěním na ideálu, kterému všud hrana, protože růst počtu studentů nelze zastavit a rozpočty vlád jsou přitom stále napjat však nespočívá v tom, že voliči projevují více smyslu pro realitu než politická reprezenta že v tomto případě uvažují stejně voliči různých stran. Názor, podle kterého by zavedení š umožnilo studovat většímu počtu mladých lidí, kteří o studium stojí, vyjádřilo 71 procent 76 procent, US-DEU 80 procent, KDU-ČSL 71 procent). O moc pozadu nejsou ani voliči KSČM (5 zájmu tedy vlastně současná vládní koalice brzdí skutečně hlubokou reformu financování vys Těmto výsledkům by měli věnovat pozornost i organizátoři „týdne neklidu“, kteří se mylně d komplexní reforma vysokého školství spočívá v tom, že vládu přinutí dát vysokým školám víc nemá a hned tak mít nebude. Kdo a kdy pak uskuteční opravdovou komplexní reformu vysokého zůstane ve hvězdách. Taková reforma by totiž musela vést k zásadní změně systému financová reformě přijímacích zkoušek, studijních programů a k proměně celkové struktury našeho strn a v principu elitářského vysokého školství. To by si vyžádalo hodně odvahy, úsilí a změn, nikomu moc nechce. Takže mezi vládou a těmi, kteří budou vyjadřovat neklid, je vlastně doc v tom, že se vlastně nic moc měnit nebude. Autor je sociolog