Školský zákon schválila vláda, ODS ho odmítá

Školský zákon schválila vláda, ODS ho odmítá

/OD NAŠEHO SPOLUPRACOVNÍKA/

Do sněmovny zamíří zákon, který nově upraví provoz v mateřských, základních, středních a vyšších školách. Po několika týdnech diskusí uvnitř koalice ho včera schválila vláda.

Pokud stodvacetistránkový návrh přijme také parlament, dostanou učitelé a správci vzdělávacího systému nástroje, jejichž pomocí budou moci uskutečnit patnáct let zpožděnou reformu vzdělávacího systému. Buzkové předchůdce Eduard Zeman ve sněmovně se zákonem dvakrát neuspěl, tentokrát má vláda větší sílu jej prosadit.

Novinkami jsou rámcové vzdělávací programy, státní maturita, povinné školní rady složené z učitelů, zástupců rodičů a obcí, a také možnost získat státem uznávané vzdělání pouhým složením zkoušky, bez předchozího studia. "Reformu přinesou rámcové programy," vysvětluje ministryně školství Petra Buzková.

Tyto programy pro mateřské, základní i střední školy mají nahradit dosavadní osnovy, které předepisují, jakou látku se děti musí v každém roce naučit. Podle odborníků tak přísné předpisy nutí učitele, aby žákům látku pouze přednášeli a pak je nutili všechny probrané detaily pamatovat.

Rámcové programy, které už třetím rokem zkouší ministerské výzkumné ústavy, dávají učitelům větší svobodu: děti by si měly osvojit určité dovednosti, především kriticky myslet, dobře komunikovat, řešit problémy a používat čísla.

Nadále by měl stačit pouze stručný výčet látky pro každý vzdělávací stupeň. Podrobnější plán výuky si vytvoří školy samy.

O tom, že rámcové programy mohou být nástrojem reformy, nepochybuje Ondřej Hausenblas z pražské Pedagogické fakulty. Sám nabízí učitelům kursy, jak učit podle nových metod: učitel by měl nejdříve zjistit, co žáci o předmětu vědí, pak může vysvětlit novou látku a nakonec je nechat o všem diskutovat. "Trvá třeba tři roky, než si učitel uvědomí, v čem vlastně spočívají nové postupy," upozorňuje Hausenblas. Domnívá se proto, že čeští učitelé nejsou na změny připraveni a nebudou umět rámcové ani školní programy používat.

Součástí reformy bude i pravidelné hodnocení žáků pátých a devátých tříd. Důkladné zkoušky z hlavních předmětů umožní ministerstvu a krajům hodnotit, jak školy využily nové možnosti.

S tímto plánem ale nesouhlasí někteří experti. Například Karel Rýdl z pardubické Fakulty humanitních studií se domnívá, že celostátní testy reformu znemožní: žáci se budou na zkoušky připravovat opět pouze memorováním učiva.

Zákon ve sněmovně jistě nepodpoří poslanci ODS. "Například dále omezuje volbu vzdělání. Úřady totiž budou školám dále určovat, kolik smějí přijímat žáků," upozorňuje stínový ministr školství Walter Bartoš. ODS už zveřejnila vlastní návrh školského zákona, který hodlá prosadit nejpozději po příštích volbách. Chce zvýšit dotace soukromým školám na úroveň státních. Pokud běžné školy přijmou žáka se zdravotním postižením, měly by na něj dostat stejný příspěvek jako školy speciální.

Jednání s vládou se zatím nebrání komunisté. "Počkáme, jak vypadá konečná verze zákona," říká školský expert KSČM Milan Bičík.

Podle Bartoše zákon žádnou reformu nepřinesl: rámcové programy je sice třeba zavádět, současné návrhy ale nejsou dobré. Například obsahují příliš podrobný výčet učiva.

Komunisté se naopak obávají, že programy dávají školám příliš volnosti, a chtěli by testovat každé dva roky.

Autor/ři: Petr Holub