Za týden bude zase klídek ****************************************************************************************** * Za týden bude zase klídek ****************************************************************************************** Diskuse LN: pomůže Týden neklidu vyřešit financování VŠ? ŠKOLNÉ POMŮŽE, ALE... Týden na přelomu března a dubna bude údajně neklidný. Postarají se o to organizátoři Týdne studenti a učitelé některých vysokých škol, kteří chtějí upozornit na katastrofální situac vysokém školství a přimět politickou reprezentaci, aby se jí začala vážně zabývat. Oficiál dokonce hovoří o "nezbytnosti komplexní reformy" vysokého školství. Při bližším ohledání v zjistí, že o žádnou komplexní reformu nejde. Týden neklidu má vládu přimět k tomu, aby pos vysokých škol. Skutečnou reformu? Jistě, paní ministryně! To je jistě legitimní důvod k protestům. Existují totiž nezvratné důkazy o tom, že naše vy již více než deset let propadá do stále hlubšího rozpočtového deficitu. To uznávají i někt naději na získání více peněz zatím nevidí. Vysoké školy totiž nejsou dálnice ani stíhačky, z nich něco "kápne" do kapsy či stranické pokladny, je mizivá. Problém je ale i v tom, že představitelé vysokých škol se omezují téměř výhradně na požada dotací z veřejných zdrojů a o žádných dalších reformách nechtějí slyšet, zatímco politici současné situace rostoucího zadlužení prostě více peněz z kapes daňových poplatníků už vyt v čemž se rozhodně nemýlí. Lze tedy snadno dojít k závěru, že z týdne neklidu nemůže žádné katastrofální situace v našem vysokém školství vzejít. Skutečná reforma vysokého školství s dlouhodobě pozitivními účinky se totiž neobejde bez zásadní změny principů jeho financov reformy přijímacích zkoušek, studijních programů a celkové struktury vysokého školství. Pr reformě ovšem stojí většina reprezentace vysokých škol a většina politiků v jednom šiku. K spočívá především v tom, že vážně míněná reforma financování vysokoškolského vzdělávání se vyhnout zavedení některé z forem finanční spoluúčasti studentů. To je ovšem považováno za protože by to údajně způsobilo zvětšení bariér v přístupu ke vzdělání pro děti z rodin s n Tato příčinná souvislost ale nebyla nikdy prokázána. Publikované analýzy ukazují, že nerov k vysokoškolskému vzdělání jsou dokonce větší ve státně financovaných, a tedy finančně "po systémech než tam, kde je vybíráno školné a existují silné programy finanční pomoci studen Druhý kámen úrazu spočívá v tom, že skutečná reforma financování vysokého školství by nutn posílení odpovědnosti vysokých škol za konečný produkt, jímž je absolvent ucházející se na o zhodnocení toho, co se ve škole naučil. To žene do jednoho tábora ideologické odpůrce re politiky i mezi představiteli vysokých škol, kterým současný stav přes stupňující se prote nedostatku financí nakonec vyhovuje více než hluboká reforma. Skutečná reforma vysokého školství sice nespočívá jen ve změně systému financování, ale pr by významně přispěla ke zmenšení zatím fatální rozpočtové závislosti veřejných vysokých šk politické reprezentaci. Vedla by ale i ke zvýšení odpovědnosti za kvalitu poskytovaného vzdělánía nepochybně též k tlaku studentů na jednotlivé fakulty, aby se studijní programy a výuka přizpůsobovaly změn a modernizačním trendům ve vysokém školství, které již řadu let probíhají ve vyspělých zem že to je cena, kterou část představitelů vysokých škol není ochotna za výraznější rozpočto diferenciaci zaplatit. Brzy by totiž bylo vidět, které vysoké školy jsou "vynikající", kte které se chodí z nouze. A podle toho by se také vyvíjely rozpočty škol. To je jistě silný důvod k odporu vůči skutečné reformě. Jen se jaksi nesluší jej přiznat. vyhlásit Týden neklidu, po kterém zase zavládne "klídek". Někteří platí dvakrát Týden neklidu by ale měli vyhlásit ti, které letos čekají přijímací zkoušky na vysoké škol jisté, že za daného stavu bude opět přijat v průměru jen každý druhý, na atraktivní obory Někteří "moudří" politici namítají, že odmítnutí uchazeči si přece mohou zaplatit studium školách. Asi jim uniká, že jejich rodiče platí za vzdělání dvakrát: poprvé ze svých daní zaplatí vz kteří měli to štěstí (a známosti) a byli přijati na veřejné vysoké školy, podruhé pak tím, dětem uhradí plné náklady na studium na některé ze soukromých škol, aniž ovšem mají možnos odečíst ze základu daně. Kromě toho - získat rozumně úročenou půjčku na vzdělání nelze. Sy pohledání.* Přijďte diskutovat Lidové noviny Vás zvou VYSOKÉ ŠKOLY: Chceme být zemí hlupáků? Veřejná debata sdružení Agora CE a Lidových novin o stavu a budoucnosti českých vysokých š Bilík, Petra Buzková, Petr Matějů, Petr Kolář, Jiří Zlatuška Ve čtvrtek 1. dubna v 18 hodi Na Perštýně 6, Praha 1 Vstup zdarma