Kvůli platům deficit rozpočtu nezvýšíme ****************************************************************************************** * Kvůli platům deficit rozpočtu nezvýšíme ****************************************************************************************** MINISTR FINANCÍ BOHUSLAV SOBOTKA * Odbory chtějí 13. a 14. platy, vysoké školy chtějí peníze na rozvoj, současně oznamují n požadavků stávky a protestní akce. Dostanou přidáno? Pokud jde o požadavky odborů a studentů, mají jedno společné. Vláda oběma těmto sektorům v přidala - objem mezd státních zaměstnanců se například zvýšil o více než tři miliardy koru dostaly i vysoké školy a nešlo o milióny, ale o částky přes miliardu korun. Trochu nerozum rozčilení odborů i proto, že se stále týká záležitosti, o které se jednalo již při příprav na letošní rok. Od září loňského roku bylo již zřejmé, že v rozpočtu na letošní rok budou dvakrát na 13. a 14. plat v desetiprocentní výši a zbytek prostředků (80 %), na tyto platy profinancování platů učitelů základních škol a vyšších kvalifikovaných profesí, například * Odbory i vysoké školy jsou ale nespokojené především s tempem růstu objemu prostředků. Pokud se týká požadavků státních zaměstnanců, došlo k absurdní situaci. Přidali jsme do sy než tři miliardy korun, celkově tedy nedošlo ke zmrazení či snížení výše prostředků. Díky šestnáctitřídnímu tarifnímu systému (po kterém volaly i odbory) se ale mzdy diferencovaly, více u některých profesí, zejména u učitelů základních škol a u profesí, ke kterým je třeb správy vyššího vzdělání. Část státních zaměstnanců si tak výrazně polepšila, část zůstala si pohoršila. * A vysokoškoláci? Pokud jde o vysoké školy, vláda při rozhodování o letošním státním rozpočtu zahájila finan školství, která by během čtyř let měla vést k tomu, že navýšíme rozpočet ministerstva škol školy o více než pět miliard korun. (Pokračování na str. 6) (Pokračování ze str. 1) Rozumím studentům, že by chtěli, aby k navýšení došlo během jediného roku, ale to si náš r dovolit. * Proč se ale stále říká, že je ještě ve hře výše tzv. čtrnáctého platu, když už loni v zá to bude dvakrát po deseti procentech? Je to odklad a výmluva před volbami do Evropského pa Není to jen odklad. Nám se jedná především o to, abychom přesně věděli, jakého počtu praco kterých ministerstvech a resortech se skutečně dotkne snížení mezd v letošním roce. Řada r ponechává prostředky v nadtarifní složce v záloze, čeká na to, jak dopadne vyjednávání a r dalšího, tedy 14. platu. Řada resortů má určité finanční rezervy a bude schopná je pro dal použít. S kolegou Škromachem situaci v jednotlivých resortech identifikujeme, abychom zjistili mož rizika. Možná na čtrnácté platy použijeme i ty peníze, které bychom mohli získat zrušením ústavních činitelů. Poté připravíme návrh na výplatu skutečné výše dalšího - tedy tzv. čtr * Kolik je momentálně na tento plat skutečně k dispozici? Reálně je na výplatu deseti procent platu. Pokud najdeme dodatečné zdroje, může dojít k je nepůjde o zvýšení o desítky procent. Nelze připustit, aby se zvyšováním platů prolomil sch státního rozpočtu. Tak se žádná vláda v žádné zemi, která je členem EU, nemůže chovat. Na zaměstnanců státu nemůžeme měnit deficit rozpočtu schválený Poslaneckou sněmovnou. * Bylo dobré za stavu určité "mzdové rozčilenosti" poskytovat důchodcům a rodinám s dětmi kompenzace za změnu sazeb daně z přidané hodnoty? Myslím si, že ano. Je to především otázka reálného stavu nízkopříjmových domácností. Život již delší dobu nevalorizovalo. K dramatickému zvýšení cen letos nedojde, ale přesto se inf i v důsledku provedených daňových změn. Na některé nízkopříjmové domácnosti to může mít ne A nakonec je zde důvod ekonomický - vzhledem k tomu, že oživení v eurozóně je ještě malé a hospodářský růst je až příliš tažen spotřebou domácností, tak je reálný zájem, aby v důsle veřejných financí radikálně nepoklesly příjmy domácností. Tím, že poskytneme jednorázové kompenzace, podpoříme nízkopříjmové rodiny. Ty získané pros nákupy. To udrží spotřebu domácností na přijatelné výši. Kompenzace jsou navíc jednorázové v příštích letech tlak na veřejné rozpočty. Na rozdíl od liberální reformy na Slovensku se probíhala vždy s ohledem na sociální situaci obyvatel. * Zaujme poslanecký klub soc. dem stejný postoj k platům státních zaměstnanců jako vláda, odborů začnou vznikat tlaky, aby se peníze našly, a to i za cenu zvýšení deficitu státního Udržení schváleného schodku státního rozpočtu je primární odpovědnost vlády, navíc pro sch 115 miliard hlasovali všichni poslanci soc. dem poslaneckého klubu. Není možné, aby vláda na uvolnění rozpočtové disciplíny. Pokud jde o diskuse uvnitř poslaneckého klubu, tak klub prioritní především problém nezaměstnanosti a schopnosti vlády na ni reagovat. Myslím si, že žádná vláda, ať pravicová či levicová nebo středová, by si nemohla dovolit s nárůsty platy zaměstnanců veřejného sektoru. Naše mzdová politika by měla být ovlivněna vý mezd v podnikatelské sféře, nikoli jen požadavky ze strany zaměstnanců.