I Gerhard Schröder pocítil na vlastní kůži hněv německých vysokoškoláků. Vůbec se jim nelíbí jeho záměr přeměnit klíčové univerzity na německé varianty Harvardu. Mají pro to dobrý důvod: znamenalo by to platit "harvardské" školné místo dnešního bezplatného studia. Když se chtěl kancléř minulý měsíc objevit na slavnostním shromáždění k záměru Lipska ucházet se uspořádání letních olympijských her v roce 2012, narazil před dveřmi do sálu na živý řetěz vysokoškoláků. Protože studenti velice stáli o potyčku s jeho osobními strážci přímo před televizními kamerami, Schröder se raději otočil na podpatku a akci oželel.

PRAHA - Otevírají peníze vstup na žádané školy? Někteří lidé jsou o tom skálopevně přesvědčeni. Před čtyřmi lety je v tom utvrdila aféra na pražské právnické fakultě, kde se evidentně prodávaly testy, přesněji řečeno test určený pro náhradní přijímací termín. Jak vše skončilo? Dodnes se nezjistilo, jak se dokumenty dostaly z trezoru, k němuž měly být jen dvoje klíče. Byl to výjimečný (a nakonec napravený) případ, nebo jen náhodně objevený vrcholek ledovce?

Klára Udvaros, 26 let,koncipientka, advokátní kancelář
V Praze momentálně není žádný problém najít zaměstnání po dokončení právnické fakulty. Pokud však chcete najít práci, která vás skutečně bude bavit, tak musíte chvíli chodit na přijímací řízení. Nejsnazší cesta, jak práci po škole najít, je vybrat si advokátní kancelář. Jejich inzeráty s nabídkou pracovních míst pro advokátní koncipienty jsou nejčastější a nabízejí současně i slušný výdělek.

Praha - Připomíná to malý podvůdek. Zatímco se zahraniční univerzity českým zájemcům po 1. květnu otevřou bez omezení a za naprosto stejných podmínek, jaké platí pro místní studenty, obráceně to neplatí. I když původně mělo. Parlament vyhověl nářku českých vysokých škol, které si stěžovaly, že po 1. květnu přijdou o významný zdroj příjmů: o peníze z kapes studentů ze zemí unie, kteří studují v Česku v cizím jazyce.

Nottingham - Dostat se na semestr na studia do evropských zemí není pro české studenty žádný problém. Umožňuje to projekt Evropské unie nazvaný po středověkém filozofovi Erasmovi. Program už běží šestým rokem a je mimořádně oblíben po celé Evropě. Studenti z EU a kandidátských zemí vstupu mohou studovat kdekoliv na území Evropské unie, přičemž nabídka a počet studijních míst se stále rozšiřují.

Oba rektoři se shodují na tom, že pouze více peněz vysokým školám nepomůže. Hlavní jsou strukturální reformy. PRAHA 30. března (frn-iHNed) - Do studentské akce nazvané Týden neklidu, která má upozornit na nedostatečné financování českých vysokých škol, se zatím zapojilo devět vysokých škol z celkových čtyřiadvaceti, potvrdil to redakci iHNed.cz Adam Šůra, tiskový mluvčí pražských organizátorů Týdne neklidu.

Plzeň - Místo svalů se ke špičkovému výkonu vypínají mozky. Třeba i tak by mohla znít chrakteristika klání, jehož dějištěm byla vysokoškolská aula v Jungmannově ulici v Plzni. Střetli se tu totiž studenti, nejlepší diskutéři z několika univerzit. Název akce? Akademické mistrovství v debatování.

Talentovaní studenti zdeseti přistupujících zemí EU by mohli z univerzit ve Spojeném království vystrnadit své britské kolegy. Informovalo o tom včerejší vydání listu Daily Telegraph s tím, že nyní je v Británii asi pět tisíc těchto studentů. Po rozšíření Unie prý číslo vzroste až na třicet tisíc.

PRAHA - Jednomu z velikánů české medicíny, profesoru MUDr. Josefu Charvátovi DrSc., zakladateli české endokrinologie a slavnému internistovi, odhalili včera v Praze v Ostrovní ulici pamětní desku. Charvát byl mimořádný nejen jako lékař, ale i jako organizátor, vědec a učitel.

Ministryně školství Petra Buzková má od kabinetu zelenou pro svoji reformu. Do sněmovny zamíří zákon, který nově upraví provoz v mateřských, základních, středních a vyšších školách. Po několika týdnech diskusí uvnitř koalice ho včera schválila vláda.

Říká se, že mimořádně nadaných jsou v populaci dvě až tři procenta. Ze zahraničních výzkumů vyplývá, že pokud by tyto děti měly patřičné podmínky ke svému rozvoji, dokázalo by dvacet až třicet procent z nich vyniknout v nějaké oblasti činnosti. Budoucí virtuos potřebuje přinejmenším hudební nástroj a kvalitního učitele, budoucí olympionik sportovní vybavení a trenéra. Totéž platí v oblasti intelektu. Nebude-li dítě v podnětném prostředí, jeho zvídavost a motivace k poznávání se vytratí. Děje se to běžně. Většina nadaných dětí zůstane nepoznána a tudíž i patřičně nerozvíjena.

Každý stát potřebuje vědce, kteří by pomáhali jeho vývoji. Dobře to pochopily Spojené státy, které investují obrovské sumy do náboru lidí pracujících ve vědě a výzkumu. Česká republika je na tom daleko hůř.

Se zavedením školného a půjček souhlasí 71 procent voličů ČSSD a 76 procent voličů ODS Tento týden bude „týdnem neklidu“. Jeho organizátoři, někteří studenti a pedagogové veřejných vysokých škol, chtějí různými protestními akcemi vyjádřit nespokojenost se současným stavem vysokého školství a s přístupem politické reprezentace k řešení skutečně katastrofální situace, ve které se české vysoké školství nachází již řadu let.

Olomouc - Bude to týden nabitý hlavně zábavou. To, čeho však chtějí dosáhnout, myslí jeho organizátoři velmi vážně. Olomoučtí vysokoškoláci pořádají odedneška Týden neklidu. Programem plným happeningů, koncertů a přednášek chtějí upozornit na nedostatek peněz na vysokých školách. Týden neklidu, k němuž se připojilo devět veřejných vysokých škol z celkem čtyřiadvaceti, má být největší protestní akcí vysokoškoláků a jejich pedagogů od roku 1989.

Praha - Chceme být národem hlupáků? Necháme české vysoké školství vykrvácet? Buďme neklidní! Je k tomu důvod! Tato hesla budou provázet právě začínající týden pražských vysokoškoláků. V jejich duchu se totiž ponese akce Týden neklidu, která se bude konat ode dneška do 2. dubna. Měla by upozornit na současné problémy veřejných vysokých škol a přimět české politiky k tomu, aby navýšením financí pro veřejné vysoké školy umožnili reformu českého veřejného vysokého školství.

Chceme být národem hlupáků? Necháme české vysoké školství vykrvácet? Buďme neklidní! Je k tomu důvod! Tato hesla budou provázet právě začínající týden pražských vysokoškoláků. V jejich duchu se totiž ponese akce Týden neklidu, která se bude konat ode dneška do 2. dubna a měla by upozornit na současné problémy veřejných vysokých škol a přimět české politiky k tomu, aby navýšením financí pro veřejné vysoké školy umožnili reformu českého veřejného vysokého školství. "Neklidní" zůstanou studenti univerzit tak dlouho, dokud politická reprezentace nedá školám záruku vyšší finanční podpory na pět až sedm dalších let. Když nebudou vyslyšeni, hodlají přitvrdit.

Protestní pochod studentů v alegorickém oblečení, přednášky a diskuse o financování vysokých škol budou součástí akce nazvané Týden neklidu, která se od 29. března do 2. dubna uskuteční v hlavním městě. Pražští vysokoškoláci se připojí ke svým kolegům z Univerzity Palackého v Olomouci, kteří Týden neklidu vyhlásili. "Požadujeme navýšení objemu finančních prostředků pro vysoké školství, aby byly možné zásadní reformy," řekl Právu mluvčí pražské pobočky Týdne neklidu a student Evangelické teologické fakulty UK Adam Šůra.

Jak se připravit na přijímací zkoušky na vysoké školy? Poptávka po studiu je stále vysoká a počet uchazečů převyšuje možnosti škol. Kde jsou větší šance na přijetí? O tom je tato mimořádná příloha. Nabito je letos především na humanitních oborech, jako jsou práva, psychologie či sociologie, kde řeknou "ne" 60 až 80 procentům uchazečů. Snadné ale nebude dostat se ani na medicínu či na ekonomii, kde mnohde mají naději tak dvě pětiny lidí.

Právě teď je vhodný čas, aby se mladí lidé začali zajímat o možnosti studia v zahraničí. Tato mimořádná příloha deníku Právo nabízí vysokoškolákům a středoškolákům přehled, kde lze získat podrobné informace a stipendia. Kromě toho zde najdete příběhy studentů, kteří náročný pobyt v cizině zvládli. Nestačily mi peníze - to je častá výtka stovek českých vysokoškoláků vyjíždějících každoročně na stáže v rámci vzdělávacího projektu Evropské unie Erasmus. Po rozšíření společenství se vyplácená stipendia ale ještě ztenčí, a to o několik desítek eur měsíčně.

Štefan Švec (25) studuje pátým rokem český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Přihlásil se ve škole do konkursu v rámci programu Erasmus na stáž v zahraničí, a i když byl zájem veliký, vyšlo mu to. A tak loni strávil tři měsíce na Universitě of Glasgow ve Skotsku. Na oddělení slovanských studií tu studoval nikoliv angličtinu, jak by možná někdo očekával, ale český jazyk. "Jel jsem tam, abych se naučil angličtinu, ale taky kvůli tomu, že tam mají úžasnou knihovnu exilové literatury, která vycházela před rokem 1989, a ta se u nás hledá těžko," vysvětluje. Pobyt ve Skotsku ho navíc donutil mluvit v angličtině.

* Na anglických univerzitách hradí Britové školné 1100 až 4000 liber ročně.Ve Skotsku je studium jako takové sice zadarmo, ale po absolvování školy zaplatí člověk poplatek dva tisíce liber. * Na živobytí v Británii je zapotřebí minimálně 500 až 600 liber měsíčně, z čehož ubytování stojí kolem 200 liber. * Stáž na britské univerzitě vyjde na 500 až 600 liber měsíčně. Za rok na filozofické fakultě platí studenti ze států mimo EU 7300 liber, na technice 9300 liber, na lékařství a veterinářství 14 330 liber a na stomatologické fakultě 17 600 liber (zhruba milión korun).

"Já?" To byla má první reakce na zprávu, že jsem uspěla v konkursu na půlroční stáž na univerzitě v Glamorganu. Ta se nachází ve Walesu, nedaleko Cardiffu, uprostřed přírody, ovcí, malých farem. Vyplnit desítky stran formulářů, zaplatit ubytování, jízdenku Praha-Londýn a zpět, pořídit si rychlovarnou konvici, rádiobudík, koření, léky, nepromokavou bundu, dobrý slovník a mezinárodní platební kartu/8230/ a hlavně odvahu: v kostce vše, co jsem vyřídila před odjezdem do Země Draka, synonymum pro Wales. Myšlenky plné obav z cizího prostředí narušila kontrola zavazadel v Calais.

Nerozsáhlejší protest od roku 1989 chystají na příští týden studenti a učitelé vysokých škol. Přiměl je k tomu zoufalý nedostatek peněz. Studenti tvrdí, že se tento problém netýká jen jich a učitelů, ale všech občanů. Pokud nechceme, aby se ČR stala za pár let jen montážní linkou pro vyspělejší země, musí stát podle nich do vysokého školství investovat víc.

Do finiše spějí jednání o nové podobě financování ubytování na vysokoškolských kolejích. Razantní proměny současného systému, kdy stát prostřednictvím univerzit dotuje jednotlivá obsazená lůžka, se čeští studenti dočkají zřejmě již na začátku příštího roku.

Ještě dnes nemusí být pozdě pro ty, kdo se právě rozhodli přihlásit se na příští akademický rok ke studiu na vysokou školu. Výběr už se ale zúžil. Většina uchazečů o vysokoškolské vzdělávání už své přihlášky pro příští rok podala, protože gró škol a fakult stanovilo jako poslední možnost konec února.

V České republice lze studovat nejen na českých vysokých školách, ale i na školách cizích. Tedy na takových, které mají například americkou, španělskou, ruskou anebo i slovenskou akreditaci. Ano, i slovenskou. Důkazem je Institut dalšího vzdělávání, který někteří označují za "skrytou právnickou fakultu." Soukromá vzdělávací instituce sídlí v Brně jako pobočka slovenské Právnické fakulty Univerzity Komenského.

Jak vidí studenty ti, kteří se s nimi setkávají každý den? Ženy z kolejních vrátnic či lidé ze správy kolejí rozhodně žádnými iluzemi o budoucí elitě netrpí. Shodují se v jednom: Problémy jsou jak s tuzemskými, tak zahraničními studenty.

Právníci mají na výběr širokou paletu možností. Být dobrým advokátem asi láká mnohé, začít však musejí v advokátní kanceláři jako koncipienti s malým platem. Také státní správa počítá se skromnou nástupní mzdou. Daleko lépe jsou honorováni právníci v bankách a soukromých firmách, ti však většinou musejí z větší části rezignovat na svoji odbornost.

Některé vysoké školy zahajují Týden neklidu. V prohlášení k této akci se říká, že ČR má nízký podíl vysokoškolsky vzdělané populace. Pravda je, že proti průměru EU je u nás skutečně méně vysokoškoláků. Je ale polopravda další výrok, že neexistuje víceletý plán politiky a finanční garance, jehož plnění by vyrovnalo zpoždění za vyspělými zeměmi.

Konflikt vypukl mezi ministryní školství Petrou Buzkovou a jejím stínovým protějškem z ODS Waltrem Bartošem. Důvodem jsou pedagogická centra, která se až dosud starala o vzdělávání učitelů, a to, že po ministerské reorganizaci značně změní podobu. Rozlícený Bartoš, který je zároveň šéfem školského výboru, chce spolu s ODS, aby problém center řešila Sněmovna.

Vysokoškoláci chtějí víc peněz pro univerzity. „Je to přehnané,“ míní ministryně Buzková V Olomouci se demonstrovalo a otřásalo oslíkem. Jinde zase studenti vyvěsili na univerzity obří transparenty. Vysokoškoláci zahájili největší protesty od roku 1989. Chtějí pro školy víc peněz. Olomouc - Všichni se snažili, z papírového osla však nevypadla ani koruna. Přesně, jak to bylo v plánu. Pohádková postava byla včera hlavní atrakcí studentské demonstrace v Olomouci. Měla symbolizovat postoj českých politiků vůči univerzitám.

Olomouc - Na olomouckém Horním náměstí se včera opět demonstrovalo. S protesty opět přišli studenti a pracovníci Univerzity Palackého. Pedagogové na pódiu upozorňovali, že na rozdíl například od státních zaměstnanců, kteří chtějí stávkovat za své platy, oni nedostatek peněz pociťují už řadu let. "Poslední čtrnácté platy jsem měli v roce 1994 a třinácté naposledy před šesti lety," spočítal předseda akademického senátu filozofické fakulty Wilken Engelbrecht. Nízké mzdy ale nebyly to jediné, co přivedlo učitele na olomoucké náměstí. "Nejsou peníze ani na literaturu a pomůcky. U nás jsme většinu z nich museli pořídit na granty," řekl Jiří Krtička z katedry výtvarné výchovy na pedagogické fakultě.

Olomouc - Všichni se snažili, z papírového osla však nevypadla ani koruna. Přesně, jak to bylo v plánu. Pohádková postava byla včera hlavní atrakcí studentské demonstrace v Olomouci. Měla symbolizovat postoj českých politiků vůči univerzitám. „Osel, z něhož se peníze nesypou, znázorňuje situaci, v níž se vysoké školství nachází,“ vysvětlil student olomoucké univerzity Pavel Bednařík. „Došla nám trpělivost. Chceme od politiků záruky, že univerzitám peníze přidají.

Olomouc - Týden neklidu ještě ani nezačal a olomouckým vysokoškolákům z Univerzity Palackého se již podařilo překonat kapacitní rekord. Do učebny pro dvacet studentů se jich vměstnalo rovných osmdesát čtyři. Vše se odehrálo krátce před polednem na katedře anglistiky filozofické fakulty. Studenti tak chtěli poukázat na zoufalý nedostatek prostor v budovách vysokých škol.

Olomouc - Vybaveni papírovým oslem v životní velikosti, záplavou transparentů a hlasitých píšťalek vyrazili včera v poledne studenti Univerzity Palackého do ulic Olomouce. Zahájili tak Týden neklidu, dlouho plánovanou akci, která má upozornit na nedostatek peněz na veřejných vysokých školách. Dlouhý průvod několika set vysokoškoláků a jejich učitelů zakotvil v centru města. Hlavně pro veřejnost tady vysokoškoláci "třásli oslem", s politiky hráli hru Študente, nezlob se, a dokonce se symbolicky nechali odstřelovat jako škodná.

Ostrava - Vysoké školy mají málo peněz. Studenti v Moravskoslezském kraji se včera rozhodovali, zda a jak podpoří protestní akci nazvanou Týden neklidu. Nenásilný protest, který organizují studenti Univerzity Palackého v Olomouci, má upozornit na nedostatečné financování vysokých škol. "Chceme, aby bylo jasně vidět, že akci podporujeme. Proto vyvěsíme během úterý na školu viditelné transparenty a vlajky.

Zlín - Ke studentským nepokojům v celém Česku se v minulých dnech přidali také zlínští vysokoškoláci. Na jedné z nejmladších univerzit v republice zatím ale vítr studentských nepokojů není příliš ostrý. K akcím svých kolegů z tradičních univerzitních měst se oficiálně přihlásili jenom členové akademického senátu Univerzity Tomáše Bati.

K akcím Týdne neklidu na vysokých školách se oficiálně Masarykova univerzita připojovat nebude, takové je rozhodnutí akademického senátu. Neznamená to ale, že by je odmítala. Masarykova univerzita uvažuje v budoucnu o zorganizování debaty s dalšími brněnskými vysokými školami případně poslanci parlamentu. Je však možné, že právě v těchto dnech se k akci připojí někteří studenti školy spíše individuálně či ve skupinách neformálními akcemi. Nebude to ale na úrovni univerzity. Já osobně s akcí sympatizuji.

Když má vláda desítky miliard korun na zaplacení prohraných arbitráží nebo na nové stíhačky, měla by najít i několik miliard navíc pro vysoké školy, prohlašovali včera studenti 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, když vyvěšovali z oken školy transparent s heslem: "Nenechte vysoké školy vykrvácet". Transparenty zavlály i na dalších fakultách univerzity a na jedné fakultě Českého vysokého učení technického.

Týden neklidu zahájili v pondělí mezi prvními studenti a pedagogové Univerzity Palackého (UP) v Olomouci. Na happeningu nazvaném Třesení osla se na olomouckém Horním náměstí sešla kromě více než dvou stovek vysokoškoláků i řada jejich učitelů. Vážně míněná vystoupení věnovaná tíživé situaci na univerzitě střídaly scénky a parodie. Komunikaci s politiky měl symbolizovat kouzelný osel, z něhož se žádné peníze nesypou.

BRNO - Týden neklidu, který vyhlásili na některých vysokých školách v celé republice, začal v Brně klidně. Podle informací Práva se oficiálně nepřipojila jediná ze šesti vysokých škol. "Nikomu ale nebráníme, aby vyjádřil názor," odpověděla Právu mluvčí Vysokého učení technického Jitka Vanýsková na otázku, zdali jsou studenti vázáni oficiálním postojem.

Celý Týden neklidu prý je "branou pro školné", domnívá se senátorka Gajdůšková v pondělním Právu. A měli bychom si prý my, studenti, uvědomit, že se "vlamujeme do otevřených dveří podpory vlády vysokému školství". Nad článkem si ovšem lze uvědomit především to, že se jeden politik opět vyhýbá podstatě problému a zavádí řeč jinam. Zásadní téma Týdne neklidu, tedy hluboké podfinancování veřejných vysokých škol, zůstává poněkud stranou.

Název Týden neklidu nese akce vysokoškoláků, která má upozornit veřejnost na krizi vysokých škol zapříčiněnou nedostatečným financováním. Podle člena představenstva vysokoškolského odborového svazu ústecké Univerzity J. E. Purkyně Petra Rysa je financování vysokých škol dlouhodobě podceňováno. Navyšuje se kolejné, nedostatkem financí trpí i technické vybavení univerzit

Včera začal "Týden neklidu", protestní akce vysokoškolských studentů. Jejím cílem je upozornit veřejnost i politiky na dlouhodobé nedostatečné financování vysokých škol. Od pondělí do pátku se v Olomouci, Praze, Ústí nad Labem, Ostravě a několika dalších městech budou konat happeningy, diskuse či filmové projekce. Vrcholem bude ve čtvrtek demonstrace studentů v Praze.

Mít oslíka, ze kterého po sebeusilovnějším třesení nepadá ani vindra, to je důvod k neklidu. Obzvláště, když chybějící peníze mají jít na rozvoj vysokého školství, což je asi tak jediné odvětví - dlouhodobě - na němž stojí budoucí prosperita země. Oslem je tu pochopitelně míněn stát.

Diskuse LN: pomůže Týden neklidu vyřešit financování VŠ? ŠKOLNÉ POMŮŽE, ALE... Týden na přelomu března a dubna bude údajně neklidný. Postarají se o to organizátoři Týdne neklidu, studenti a učitelé některých vysokých škol, kteří chtějí upozornit na katastrofální situaci v českém vysokém školství a přimět politickou reprezentaci, aby se jí začala vážně zabývat. Oficiální dokument dokonce hovoří o "nezbytnosti komplexní reformy" vysokého školství. Při bližším ohledání však čtenář zjistí, že o žádnou komplexní reformu nejde. Týden neklidu má vládu přimět k tomu, aby posílila rozpočty vysokých škol.

OLOMOUC - Za hlasitého bubnování a s velikou maketou osla nesenou čtyřmi mladými muži vpochodovaly včera v pravé poledne na olomoucké Horní náměstí více než tři stovky vysokoškolských studentů a pedagogů. Tak symbolicky zahájily Týden neklidu, akci, která si klade za cíl vyburcovat českou veřejnost k zájmu o situaci vysokého školství. A především oslovit politiky a přimět je, aby problém začali řešit.

Týden neklidu je nejvýraznějším studentským protestem za posledních několik let. Od včerejška do čtvrtka chtějí studenti a pedagogové především upozornit na krizi českého veřejného vysokého školství - a je chybou a hrubým omylem médií a politiků, pokud celou věc redukují na problém školného.

Největší studentská protestní akce od roku 1989. Tak nazývají vysokoškoláci včera zahájený Týden neklidu. Na mnoha pražských fakultách studenti vyvěsili transparenty, v Olomouci a Ostravě zase uspořádali happening. Studenti chtějí politiky donutit k tomu, aby se více zabývali školstvím. Jeden z vrcholů týdne má přijít ve čtvrtek, kdy poslancům předají své požadavky.

* Odbory i vysoké školy jsou ale nespokojené především s tempem růstu objemu prostředků. Pokud se týká požadavků státních zaměstnanců, došlo k absurdní situaci. Přidali jsme do systému více než tři miliardy korun, celkově tedy nedošlo ke zmrazení či snížení výše prostředků. Díky novému šestnáctitřídnímu tarifnímu systému (po kterém volaly i odbory) se ale mzdy diferencovaly, zvýšily se více u některých profesí, zejména u učitelů základních škol a u profesí, ke kterým je třeba v rámci státní správy vyššího vzdělání. Část státních zaměstnanců si tak výrazně polepšila, část zůstala na stejném a část si pohoršila.

Uvádění titulů a jejich respektování je součástí naší komunikační konvence, je však na pováženou občasné nesprávné uvádění, a to věcné i pravopisné. Platí tedy zásada, že chceme-li užívat titulu, ať pro sebe či pro jiné, musíme znát jeho grafickou podobu i faktickou podstatu. Náš systém titulových zkratek (Bc., Mgr., Ing., MUDr., MVDr., RNDr., JUDr., PhDr., PaedDr aj.), rozšiřující základní informaci na vizitkách, probouzí u zahraničních kolegů úžas a patří k jednomu z prvků ohlašujících, že "jiný kraj, jiný mrav". Tituly samozřejmě mají své opodstatnění v rámci příslušné profese, je však neúčelné používat je vždy a všude. V kontextu běžného občanského styku vytvářejí nadbytečnou komunikační hradbu.

Krátce DIVADLO Praha - Studenti anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy ve spolupráci s překladatelem Martinem Hilským uvedou dnes v Salesiánském divadle v Praze komedii Jak se vám líbí v alžbětinské angličtině. Inscenaci režíruje britský režisér John Martlew. Představení zůstane na programu divadla ještě 1. a 4. dubna.

Akademický senát UTB vyjádřil protestní akci českých vysokých škol Týden neklidu svoji podporu, protože podfinancování vysokých škol je dlouhodobé, projevující se (i přes určitý roční nárůst finančních prostředků) důsledky, které mají také dlouhodobý charakter.

V Olomouci včera pokračoval Týden neklidu, v němž akademici informují veřejnost o problémech ve financování vysokých škol. Po happeningu v centru města diskutovali v aule filozofické fakulty. Z pozvaných zákonodárců přijela jen senátorka Alena Gajdůšková (ČSSD). Hejtman Olomouckého kraje Jan Březina (KDU-ČSL) uvedl, že studenti dosáhnou svého jen trvalým tlakem. "Nevidím jiný reálný postup než lobovat u poslanců. Nepřeceňujte politiky a pokračujte v tlaku," vyzval. (ČTK)