Příliš klidná síla akademiků a rebelie hradů ****************************************************************************************** * Příliš klidná síla akademiků a rebelie hradů ****************************************************************************************** Glosy o událostech uplynulých dní Na okraj týdne PROTESTY UNIVERZIT A MOŽNOST ZMĚNY. Týden neklidu byl název klidných protestů akademiků, v motoru z Univerzity Palackého, proti špatnému financování vysokých škol. Mnohé argumenty n jsou správné, avšak měli by si být vědomi toho, že nestačí jen tlačit na pilu a odříznout rozpočtu větší díl. Jestliže například stát dává vysokým školám jen 0,8%HDP, zatímco v zem pohybuje okolo 1,5 % z HDP, je to ostudné. Na druhé straně je však třeba pátrat po vnitřní univerzit. Nechtělo by to po patnácti letech od listopadu provést pořádnou inventuru hospo Palackého? Nestálo by také za to, podívat se, jak vlastně vysoké školy fungují? Jsou akade svrchovanými orgány samosprávy, nebo jen přívažkem děkanátů a rektorátů? A mají vůbec kant zájem na reformě? Většina jistě řekne, že hlavní jsou peníze. Není jich dost na platy učitelů, ti odcházejí, vybavení učeben, budova filozofické fakulty vedle opraveného rektorátního nádvoří těžce ch politiků, včetně ministryně školství Petry Buzkové (ČSSD), tvrdí, že nové peníze není kde možnost by tu však byla (a jistě jsou další) - kdyby se konečně po vzniku krajů reformoval a propustily tisíce úředníků v Praze, bylo by více peněz právě do vysokého školství. Důlež je však prosazovní reformy. SÍLA NA REFORMU VYSOKÝCHŠKOL CHYBÍ. Univerzity a vysoké školy by se však měly proměňovat t závislé na státních penězích. To znamená zavádět školné od studentů, aby se tak mohli přím řízení škol a ovlivňovat kvalitu výuky, pustit do správy škol krajské úřady (až získají vě daní), a také soukromý kapitál, aby mohl ovlivňovat trh práce. Co brání tomu, aby se z uni instituce podobné akciovým společnostem? Vedlo by to k zlepšení jejich financování, protož dohled nepůjde oblafnout tak jako úředníka. Změny musí podnítit reformní politická síla, která je uvede v život. Pravice devadesátých neodvážila a sociální demokracie se zpronevěřila své "společnosti vzdělání". Snad dostane reparátu. Ale to by znamenalo, aby i nynější studentští a akademičtí aktivisté tuto sílu v stávající strany nejsou změn schopné. BITVA O HRADY A MLČENÍ KASTELÁNŮ. Podivné chování předvedli kasteláni Bouzova a Šternberka vzepřeli svým novým správcům z Národního památkového ústavu v Olomouci. Kdyby nešlo o tak jako je Bouzov, a hrady a zámky obecně, tak by pracovněprávní spor nepřekročil hranice ins na řízení hradů je něco jakoby tajemného. Kastelánka Hana Váňová přitom neuspěla se svou k hrady, zámky a zahrady severní Moravy a Slezska do jedné instituce. I zde platí, že pestro je zajímavější než jednotné vedení.A tak nyní některé hrady a zámky spravuje památkový úst Šternberk, Velké Losiny), jiné zase tři různá muzea (Helfštýn, Úsov a Náměšť na Hané) a tř financuje Krajský úřad v Ostravě. Přitom by bylo správné, kdyby se konečně probraly spící o tom, že Bouzov a Sovinec vrátí Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě (německým rytíř ostatních památek by bylo žádoucí, kdyby do jejich správy mohli mluvit kvůli koordinaci tu i představitelé měst, obcí či mikroregionů, kde hrady leží - třeba město Lipník by mělo bý Helfštýna apod. Ať už však bude hrady a zámky spravovat kdokoliv, nejdůležitější je kromě uchování dědictv to, jak budou vábit turisty. Například kastelán Sovince Pavel Zástěra řekl, že je důležité zajišťovali příjemní lidé s nadšením pro věc a ne ti, kteří myslí jen na snadný výdělek. H počtu návštěv předstihl Bouzov. Jak to bude letos? tomas.sulak@mfdnes.cz [ URL "mailto:tomas.sulak@mfdnes.cz"]