Václav Harant: Vysoké školy musí být aktivnější












            ******************************************************************************************

            * Václav Harant: Vysoké školy musí být aktivnější
            ******************************************************************************************
            Protestní aktivity studentů a pracovníků vysokých škol jsou varováním a výzvou. Jasně vyja

            provést reformu našeho vysokého školství.
            Ale jakou? Jak systém změnit, aby byl funkční, měl dostatek peněz a zároveň ještě více nez
            kapsy studentů, ani přetížený státní rozpočet, potažmo nezvyšoval daně?

            Za řešení rozhodně nepovažuji současnou praxi, kdy školy jsou v roli prosebníků u dveří st
            administrativy a studenti kryjí rostoucí náklady na vzdělávání pracovními aktivitami mimo 
            studia. Jejich "různé" pracovní poměry, jež v mnohém připomínají buď brigádničení minulých

            anebo praxi šedé ekonomiky, pouze odčerpávají duševní a fyzické síly mladých lidí a odvádě
            motivaci nesprávným směrem.

            Za řešení považuji to, co již řada kateder realizuje ve spolupráci s průmyslovými firmami,
            společnosti. V těchto případech vysokoškolská pracoviště řeší na zakázku a ve spolupráci s
            výzkumné a vývojové úkoly.

            Průmysl tak těží z intelektuálního potenciálu vysokých škol. A katedry a studenti ze zdrav
            nejvyspělejším světem. Navíc mají bohatý zdroj příjmů.
            Rozvoj talentů na školách se tak odvíjí přesně podle potřeb hospodářských subjektů. Studen

            ke špičkovému know-how a již během studia získávají do svých životopisů léta praxe.
            Bohužel takových příkladů je u nás v porovnání s vyspělým světem málo. Malý je jak počet s
            kateder, tak podíl získaných financí na celkovém rozpočtu škol.

            Zisk z práce na zakázku přitom tvoří na západ od naší hranice více než polovinu, a v nejed
            čtvrtiny finančních zdrojů školy. U nás jen malé procento.
            Co je potřeba udělat, aby se situace změnila? Průmysl má v těchto kontaktech rezervy, ale 

            rozvinout především pedagogičtí pracovníci.
            Měli by být nejen vědci a pedagogy, ale také obchodníky. Měli by provádět systematický mar
            více propojit svou akademickou úroveň s potřebami praxe.

            Pouze obchodními vztahy s průmyslem, jenž jasně vyjadřuje poptávku, se školám podaří nepří
            podpořit ty směry, specializace a studijní obory, které mají perspektivu a vyžaduje je trh
            Jen takovým přístupem se podaří lákat studenty na atraktivní komerčně založené studijní ob

            garantovanou perspektivou a možností špičkového odborného růstu za extrémně zajímavých fin
            Pouze taková spolupráce umožní školám zachovávat tradiční a rozvíjet nové směry. Průmyslov
            vyšší přidanou hodnotou, které k nám přicházejí, těmto trendům nahrávají. Ale pozor - jedn

            časové období investičního boomu, na které je třeba pružně reagovat.
            Samozřejmě pomoci by mohla vhodná legislativa. Ale role státu je v tomto případě podružná.
            dynamicky se rozvíjející tržní ekonomiky. Chceme-li méně státu a více individuální odpověd

            současná situace vysokého školství je ideální příležitostí, jak to dokázat.
            Autor je generálním ředitelem Air Products Česká a Slovenská republika