Jak se studuje učitelství v Německu ****************************************************************************************** * Jak se studuje učitelství v Německu ****************************************************************************************** Česká studentka porovnává český vzdělávací systém se systémem západních sousedů V sousedním Německu se žáci dělí do různých vzdělávacích směrů už v deseti letech. V rozhodování o tom, kam půjdou, hraje přitom hlavní roli doporučení jejich učitelů. Helena Večerková začala studovat Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po dvou podařilo získat stipendium do Německa. Přesněji řečeno dokonce dvě stipendia. Nejprve strá v Kostnici a posléze začala studovat Vysokou školu pedagogickou ve Freiburku. Dnes je v dr taky učí, protože součástí tamního studia je skoro od začátku i praxe. Na naši otázku, zda se tamní studium učitelství, ale i samo učení žáků, liší od toho, na c Česku, odpověděla bez zaváhání: liší. Druhá státní zkouška se dělá až po dvou letech strávených za katedrou, ovšem pod dohledem "Pokud jde o studium, hlavní rozdíl je v tom, že tam je výuka zaměřená daleko víc na praxi že si už po půl roce studia můžete zkusit, jak vám učitelství půjde, rovnou před dětmi, je prakticky zaměřených seminářů. "Připravíte si výuku, předvedete ji, někdo ji zhodnotí, hod Studium je založené na dialogu," říká Helena a vzpomíná na pražskou fakultu. Ta podle její poskytuje posluchačům zbytečně moc informací, které by si mohli snadno najít jinde a naopa dovede vybavit tím, co budou v učitelském povolání opravdu potřebovat. K opravdovému učení nejdřív ve třetím nebo čtvrtém ročníku. Kvůli doporučení se i stěhují Na Vysoké škole pedagogické ve Freiburku studuje Helena učitelství pro základní školy (Gru však v Německu představují jen první až čtvrtou třídu. Pak se děti rozdělují. Část odchází část do Realschule, kde už je náznak specializace, ale končí se, stejně jako na gymnáziu, směrem je takzvaná Hauptschule, druhý stupěň základní školy, která maturitu neposkytuje. Znamená to, že zásadní rozhodnutí o budoucím zaměření žáka se dělá velmi brzy, už v deseti se mnohde ve světě nepovažuje za ideální. Při zařazování přitom hraje důležitou roli dopor "Řekla bych, že až moc velikou," glosuje Helena a vypráví, co všechno jsou některé rodiny aby se jejich dítě, ohrožené nepříznivým verdiktem svého třídního, dostalo na gymnázium. " čas odstěhují do jiné spolkové země, dítě přihlásí na gymnázium tam a pak jednají o přestu Docházku lze zahájit i v pololetí Na druhé straně jsou ale německé školy v poslední době stále liberálnější a k žákům velmi třídách, které znám, je samozřejmostí hrací a čtecí koutek s knihovničkou a koberečkem, kd odpočinout," říká Helena. Školy také zavádějí nové postupy. Na některých lze začít školní pololetí, někde se spojuje první třída s druhou. Nikoliv proto, aby se ušetřilo, ale proto že se děti, které mají možnost vzájemně se při učení podporovat, lépe rozvíjejí. "Líbí se mi taky, že se hned v první třídě nedriluje psaní. Děti mohou psát, jak chtějí, f jak slyší, třeba tiskacím písmem. Účelem je komunikace, nikoliv pěkné písmo, které je moto Psaní, jak je známe my, se cvičí teprve od druhé třídy," konstatuje Helena. Obor učitelství na základní škole, který ve Freiburku studuje, je tříletý. Druhá státní zk dělá teprve po dalších dvou letech, kdy absolvent už učí, ovšem pod dohledem zkušenějšího méně peněz než on. Na koleji jen tři roky Jinak si ale podle Heleny Večerkové němečtí studenti vysokoškolské studium spíš prodlužují spěchali do praxe. Cestují ze školy na školu, mění obory. Zatím jim to hradí stát. Oni sam poplatek jen kolem devadesáti eur, za ten mají ale různé výhody. O zavedení školného se hodně mluví, zatím však uzákoněno nebylo. Na bydlení na koleji, kte od 200 do 350 eur měsíčně, má každý vysokoškolák nárok tři roky, různými triky si však lze prodloužit. Stačí například prokázat nějakou užitečnou veřejnou činnost. Podle Heleny je život vysokoškoláků v Německu v mnoha ohledech snazší než v Česku. "Studij většinou stanovují sami," říká studentka učitelství. Na druhé straně má ale podle jejích s nevýhody. Například na Vysoké škole pedagogické, kterou studuje, je sice stanoven počet st přijmout, ve skutečnosti jich však škola přijímá víc. Důsledkem je, že probojovat se na se snadné a člověk se musí hodně snažit, aby se mu to vůbec povedlo.