Podmínky učitelů jsou bídné... ****************************************************************************************** * Podmínky učitelů jsou bídné... ****************************************************************************************** Cílem Týdne neklidu je razantním způsobem upozornit veřejnost a zejména politiky na katast financování vysokého školství v České republice. O tomto tématu již bylo samozřejmě řečeno mnoho. Dovoluji si přispět pohledem zahraničního pedagoga, který má možnost srovnání poměr českých univerzitách. Jsem odborným asistentem na katedře muzikologie na Univerzitě Palack Zavádějící argumenty Často slýchám názory žurnalistů a laiků nezasvěcených do problematiky o tom, že nejde ve s nedostatek peněz, nýbrž o „zkostnatělé způsoby výuky, nevhodný systém známkování nebo arog přístup vyučujících ke studentům“ (viz článek Lucie Tvarůžkové v časopise Týden, č. 11, 8. Nutno přiznat, že na tom je něco pravdy, ale takové argumenty jsou zavádějící, neboť odvád nejzásadnější věci: bez značných finančních injekcí se celkový stav měnit k lepšímu nemůže Podívejme se, jaké podmínky má vysokoškolský pedagog v Americe. Začínající odborný asisten oboru má roční plat v rozmezí asi 35 000 až 50 000 USD a spoustu jiných výhod: mimo jiné z pojištění (v Americe si je jinak většinou platí sám zaměstnanec), zajištění na důchod a ob placené volno k vědeckým účelům. Navíc je tam samozřejmostí, že univerzita hradí cesty na konference (i do zahraničí), členské poplatky v profesionálních asociacích a jiné výdaje p a publikační činnosti. Nyní srovnejme s poměry, které panují na české univerzitě. Nástupní plat českého odborného letech usilovného studia se pohybuje pod celorepublikovým průměrem a stoupat může pouze ve dle daných platových tabulek. Samozřejmě někteří pedagogové shánějí boční příjmy, aby se p existenční potřeby, ale je to opravdu v zájmu našich studentů, že jejich učitelé mají dvě, tři zaměstnání? Neútěšné podmínky mu navíc ještě ztěžuje naprosto nedostatečné materiální nezbytné k vykonávání plnohodnotné vědecké činnosti. Učení na vlastní náklady Byl jsem překvapen, když jsem zde nastoupil, že katedry na českých univerzitách dostávají na nejzákladnější kancelářské potřeby, jako náplně a papír do tiskárny. Články a učebnice pedagog někdy hradit z vlastní kapsy. Je také nucen platit ze svého registrační poplatky na konference a na členství v odborných odborné časopisy. Nedostatek cítí i studenti: například fonotéka naší katedry postrádá i m nahrávek potřebných k výuce (a valná většina z nich je jenom v jednom exempláři, a to ve f Tento rok naše katedra dostala na cesty do zahraničí pouhých 10 000 Kč. To by sotva pokryl jednoho na jednu několikadenní konferenci v sousedním Rakousku, natož potřeby jedenácti pe rok 2004. Když od platu odečteme všechny tyto náklady, zůstane pak žalostně málo na to, aby člověk m rodinu. Kde je potom motivace pro mladého odborného asistenta, aby se stal docentem a posl českém systému? Není proto divu, že řada mladých a schopných pedagogů odchází do lukrativnějších zaměstnán zahraničí. Podle studie konkurenceschopnosti The Global Competitiveness Report kromě Kanad (jako procento veřejných výdajů) investují do vysokého školství Dánsko, Finsko, Norsko, Šv státy, Švýcarsko a Austrálie. Nepřekvapivě právě ekonomiky těchto států patří do první des konkurenceschopnosti. Čísla mluví sama za sebe: nejvyspělejší státy dávají nejvíce peněz d školství. Tečka. Přes všechny obtíže učím v České republice rád a budu svým českým kolegům držet palce, aby dočkali potřebných změn. Autor je muzikolog z USA a zahraniční pedagog působící v Olomouci