Politici na protesty studentů nereagují ****************************************************************************************** * Politici na protesty studentů nereagují ****************************************************************************************** Studenti manifestovali na podporu ministerské reformy, chtějí ale dvakrát víc peněz. Praha, 2. 4. 2004 Politici na protesty studentů nereagují /od našeho spolupracovníka/ Polovinu Ovocného trhu před pražským Karolinem zabrala mládež, nad hlavami se houpou žluté Transparenty hlásají: "VŠ trpí hladem", "Zastavte odchod mozků", "ČR - manufaktura Evropy" proplétají klauni v maskách čertů a pralidí. Účastníci manifestace na podporu Týdne neklidu poslouchají hlavního řečníka, kterým je pře Akademického senátu Karlovy univerzity Václav Hampl. Ten si stěžuje, že zatímco Evropská u vysoké školy 1,5 procenta HDP, Česká republika pouze 0,8 procenta. "Politici říkají, rádi ale nemáme. To je nepoctivý argument," volá Hampl do dvou ampliónů zároveň. Peníze podle n české daně mírně přesahují průměr EU. Demonstranti potom přešli Vltavu a poslancům ve sněmovně předali petici. "Požadujeme jedno navýšení rozpočtu vysokých škol pro rok 2005. Pokud se tak nestane, zahájíme důraznější a protestní akce," napsali zástupci Týdne neklidu a slíbili, že se sejdou opět v červnu a si "Demonstrujícím rozumím, ale požadavky jsou nereálné," komentovala požadavek dvojnásobného příspěvku ministryně školství Petra Buzková. Její úřad ve spolupráci s Konferencí rektorů a Radou vysokých škol už připravil návrh refo má poměry na univerzitách zlepšit. Stát by podle ní měl zvýšit dotace o pět miliard, ty by nerozdělovaly jen podle toho, kolik studentů na školu chodí. Místo toho reforma přidá škol mít kvalitnější výzkum a budou více spolupracovat s cizími univerzitami. Autoři návrhu se analýzy vládní Rady pro vědu a výzkum, podle kterých vědecká produkce vysokých škol zaostá za posledních patnáct let se nedokázala zlepšit. Návrh reformy by měla do prázdnin projedn Vysoké školy loni dostaly od státu osmnáct a půl miliardy korun, letošní rozpočet slibuje dvě a půl miliardy, tedy o 14 procent. Pokud ministři schválí reformu, může být nárůst v p vyšší. Tím by se mohly dále zvýšit také platy pedagogů, na které si organizátoři Týdne nek nejvíc. Podle posledních údajů Ústavu pro informace ve vzdělávání dosahoval plat vysokoškolských a prvních třech čtvrtletích 2003 v průměru 18 830 korun - skutečně byl o dvanáct set korun n pedagogů na učilištích. Docent měl plat o polovinu větší než asistent a průměrný profesor korun. Akci studentů a pedagogů podpořili rektoři, pouze Jiří Zlatuška z Masarykovy univerzity po za zbytečné. "Celé to je nesmysl," říká také sociolog Petr Matějů. Také on si myslí, že je na vysoké školy zdvojnásobit, tolik peněz ale není možné čekat od státu. Proto navrhuje šk spolupráci s podniky. Návrhy sociologa ale organizátoři Týdne neklidu odmítají. Demonstrující zavádějícím způsobem používají čísla ze statistiky OECD. Správně uvádějí, že dotuje univerzity částkou 0,8 procenta HDP. Z vyspělých zemí dávají na vysoké školy dvojná rozpočty Finska a Švédska. Česko je těsně pod průměrem, o něco lépe než třeba Itálie a Vel Češi ale zaostávají v soukromých výdajích, které v zemích jako Austrálie, Spojené státy ne většinu příjmů rozpočtu univerzit. To je podle OECD důvod, proč je v Česku přístup na vyso obtížnější než v evropských a severoamerických zemích.