Jan Balcar: Školy s penězi špatně hospodaří ****************************************************************************************** * Jan Balcar: Školy s penězi špatně hospodaří ****************************************************************************************** Univerzity si stěžují, že jsou ve finanční krizi. Chovají se však stejně, jako by jednal k v podobně postiženém podniku? Jan Balcar Školy s penězi špatně hospodaří Je zajímavé sledovat, jak rozdílné názory na financování vysokého školství mají rektoři dv českých škol v oblasti společenských věd. Zatímco rektor pražské Univerzity Karlovy podpoř studentů, rektor brněnské Masarykovy univerzity je nepovažuje za adekvátní řešení problému Hospodaří však Univerzita Karlova se svěřenými státními prostředky obdobně, jak by hospoda ve firmě v krizovém finančním postavení? Právě tak se totiž škola prezentuje. Krizový manažer by především zkoumal účelnost vynakládaných nákladů vzhledem ke stanoveným se z tohoto úhlu na oblast společenských věd UK. Univerzita vedle několika fakult a řady kateder založila i instituty, které se zabývají sp různých oborů. Vědní obory se rozšiřují a specializují, a tím se zvětšují i tyto instituce Aby byl podpořen jejich význam, mají často v názvu "centrum". Už z toho vyplývá, že co je na periférii. Centra usilují o klíčové postavení v daném oboru. Nic proti tomu, pokud by nebyla financována téměř výlučně ze státního rozpočtu. A když už z rozpočtu, kdyby aspoň vznikla na základě konkursu. Často je to však vědecká lobby, kdo m vliv na vznik centra. Tato centra jsou v pozici poradenské organizace. Byť nežijí z placených poradenských služe ze státního rozpočtu. Ostatně, vláda, politické strany, občanská sdružení a jiné organizac skutečně využívají. Univerzita je však v jiné situaci než běžné poradenské organizace. Ty mají specialisty (so účetní, daňové specialisty), kteří mají různé názory na problém, který jim byl zadán k řeš zadavateli prezentují jednotné doporučení, případně variantní doporučení, za které nese or Podle úrovně, aplikovatelnosti a budoucí úspěšnosti je pak úspěšná jako hospodářská organi musí být akceptována zadavatelem. Je evidentní, že poradenská organizace si pečlivě hlídá budou vynaloženy. Ne tak je tomu na univerzitě. Existují tam samostatná vědecká centra (instituty) s podobno vydávají protichůdná doporučení k řešení problémů společnosti. Vrcholové orgány státní správy, které přímo či nepřímo zadávají poradenské objednávky, dos pohled daného oboru. Nebylo by tedy na místě začít řídit vědecká bádání ve společenských v podle zásad racionálního manažerského řízení, a ne podle individuálních nebo skupinových z Pak by se ukázalo, že peněz v oblasti vysokého školství není zase tak málo, jak se prezent Uvedu příklad z Norska. Společenskovědní fakulta univerzity v Oslu vyvinula již v minulost předpokládaného vývoje společnosti, pokud se uskuteční navrhovaná opatření (nejen) vysokoš společenských věd. Dochází tak ke konfrontaci názorů a doporučení různých oborů, teprve pa souhrnné doporučení vrcholové státní správě. To má podstatně větší význam než doporučení různých center a institutů Univerzity Karlovy, postrádají reálnosti a realizovatelnosti. Nejen v evropských zemích a v USA existují samostatné univerzity, které jsou vyhraněny svý k jedné politické straně, společenskovědní orientaci nebo náboženství. Ale pak už státní r nejvýznamnějším zdrojem jejich financování. Takže u nás by zatím měla převažovat racionalita vynakládaných prostředků před vyhraněnou orientací. Přispělo by to i k budoucí pracovní racionalitě dnešních studentů. Autor je podnikatelem v lesnictví, pracoval na Úřadu vlády