Školné by mělo hrát podstatnou úlohu také u nás ****************************************************************************************** * Školné by mělo hrát podstatnou úlohu také u nás ****************************************************************************************** "Do jisté míry opět dochází k tomu, že vysokoškoláci studují za dělnické peníze. Lidé s po vzděláním podporují ze svých daní ty, kteří později budou brát několikrát víc." Praha 6. 4. 2004 /OD NAŠEHO SPOLUPRACOVNÍKA/ K debatě o vysokých školách se během akce Týden neklidu přihlásil i bývalý ministr financí analytik Raiffeisenbank Pavel Mertlík, který studentské protesty naopak chválil: "Líbí se vysokoškoláci spolu s učiteli upozornili na dlouhodobě neřešený problém. Když řekli, že má poloviční veřejné výdaje na vysokoškolské vzdělání, než je průměr EU, tak ukázali nejpalči problému," vysvětluje muž, který patří k důležitým ekonomickým poradcům vládní ČSSD. hn: Jsou podle vás reálné požadavky zdvojnásobit státní dotaci vysokým školám? Ministryně že nejsou. Myslím, že to reálné je. Záleží na rozhodnutí, kam stát dá těch zhruba 45 procent HDP, kte daních. Dát dotace školám znamená něco vzít jiným zájmovým skupinám. Vzhledem k úloze, kte a vzdělání mají pro dlouhodobý rozvoj státu, si tak myslím, že je to zcela namístě. hn: To znamená najít v nejbližší době 20 miliard ve státním rozpočtu... Z roku na rok by to určitě bylo obtížné, ale dovedu si dobře představit třeba tříletý prog rozpočtu VŠ. hn: Studenti žádali přidat peníze s tím, že školy budou fungovat zhruba jako dosud. Souhla V principu je to správné. Ale je třeba, aby byla činnost vysokých škol v mnohem větší míře veřejností. Už dnes existuje systém akreditací a dostupné jsou akreditační zprávy. Jsme al stavu, jaký je třeba v Anglii, kdy si studenti mohou v novinách přečíst nezávislé hodnocen škol a jejich žebříčky. Vysoké školy produkují statky, které mají nejen soukromou, ale tak povahu, přesto je to obor podnikání jako každý jiný. Hlavním prvkem jejich reformy by prot zavedení soutěže. Peníze jsou jedna věc, spolu s nimi musí přijít reforma. hn: Dnes se hovoří o dvou reformách vysokého školství. Jedna vzniká na ministerstvu školst se školami, tam se hovoří o tom, že stát by měl více dotovat vědu a výzkum. K návrhu jiné počítá se školným, se dnes hlásí ODS. Která se vám víc líbí? Všechny materiály detailně neznám. Každopádně si myslím, že budou potřeba myšlenky z obou ani nebudou stačit. Osobně se domnívám, že vedle větších veřejných investic do škol by měl škol hrát do budoucna podstatnou úlohu školné. Nemá ale být pouhou spoluúčastí studentů, m cenu, kterou vzdělání má na trhu práce. Cena má být odvozena od toho, kolik jsou zaměstnav vzdělání jeho majiteli, absolventu vysoké školy, zaplatit. My jsme dnes v paradoxní situaci. Do jisté míry se vrací stav, kdy vysokoškoláci studují z peníze. Lidé s podstatně nižším vzděláním, nižšími příjmy a nižšími dalšími šancemi do bud ze svých daní vzdělání pro určitou vybranou skupinu studentů, kteří později budou brát něk Navíc školy vybírají studenty způsobem, který při tom obrovském přetlaku asi není vždycky Systém není dobrý a řešení je v tom, že se podstatně zvětší nabídka, také se zlepší strukt různorodost vysokoškolského vzdělání. hn: Na rozjezd takového systému jsou třeba peníze. Našly by se v rozpočtu? Dovedu si představit, že by se mohl vytvořit nějaký speciální vzdělávací fond. Ale těch mo celá řada. Existují země jako Spojené státy, kde vysokoškolské vzdělání je v principu souk samozřejmě jsou státní nebo městské univerzity. Ovšem ty velké soukromé instituce nefunguj na zisk orientované firmy. Získávají sponzory, mají finanční a pozemková aktiva a podobně. Spojených státech univerzity předhánějí, aby nejlepším studentům poskytly dobré studijní p finančního zajištění během studia. To lze zařídit i bez nějakých velkých mimořádných výdaj rozpočtu. hn: Může být tato myšlenka přijatelná pro sociální demokracii? Podle ohlasů, které v rámci ČSSD nové myšlenky občas mají, si to dovedu představit obtížně programových cílů, a také zkušeností sociální demokracie, tam podle mě žádná bariéra není. provádí podobné reformy labouristická vláda. Pro sociálnědemokratické strany je v oblasti klíčovou věcí dostupnost a tato reforma ji zlepší. hn: Když se bude platit, neodradí to studenty z chudších vrstev? Neodradí, pokud budou dobře nastavené podpůrné finanční systémy. Na straně druhé dnes máme bezplatné vysokoškolské vzdělání, ale jeho dostupnost je omezena dostupností míst na školá je, že řada talentovaných lidí, kteří by mohli studovat, tuto možnost nedostane. To je obr národními zdroji. hn: Zavádět školné nechtěla dosud žádná politická strana. Proč by měly najednou chtít? Jde přece o to, aby republika byla schopna mnohem více využít přirozený intelektuální pote své mladé generaci má, a tím si vytvořila lepší podmínky pro dlouhodobou konkurenci v glob soutěži. hn: Myslíte, že reformu začne už současná vláda? Tak rozsáhlá změna je určitě úkolem víc než pro jedno volební období a pro jednu vládu. K nějak dojde, ale třeba za deset let. Během zbylých dvou let této vlády je možné přijmout r připravuje ministerstvo, nebo se o ní aspoň dá vážně diskutovat. Možná by docela stačilo, VŠ vzdělání, vědy, výzkumu a vývoje staly podstatným prvkem společenské diskuse, což zatím podíváme třeba na téma penzijní reformy, tak před 3 - 4 lety ji v podstatě nikdo kromě odb problém nepovažoval. Dnes sice žádné řešení na stole nemáme, ale vědomí společnosti se zna hn: Studenti prý chtějí sledovat, jak se vláda bude školstvím zabývat. Na co by se měli so říkají, že chtějí v příštím roce zvýšit rozpočet o pět miliard. V principu to je správná cesta. Studenti samozřejmě vědí, že u nás věci fungují tak, že kd tak zpravidla ty peníze dostane. Těžko předem říct, zda to bude uspokojeno, ale když budou nedostanou nic. To je jasné. Petr Holub