Celá Evropa chce zavádět spoluúčast studentů ****************************************************************************************** * Celá Evropa chce zavádět spoluúčast studentů ****************************************************************************************** "Stát kompletně hradí nejvyšší vzdělání, a přitom nedokáže zajistit, aby mezi vzděláním a práce nastal soulad. Vytváří elitu a pak jí poskytuje dávky v nezaměstnanosti." Praha, 6. 4. 2004 Celá Evropa chce zavádět spoluúčast studentů Studenti během Týdne neklidu kritizovali vládu za to, že dává málo peněz univerzitám. Symp či aspoň pochopení jim vyjádřil skoro každý. Jako jeden z mála studentské protesty odsoudi Matějů. "Studenti měli pravdu v tom, že situace na vysokých školách je krajně vážná a že s peněz. Nedávám jim ale za pravdu v tom, jak chtějí potíže řešit," vysvětluje svůj postoj. hn: Co vám vadí na návrzích, aby se školám zvýšily státní dotace? Studenti jenom požadovali navýšení prostředků s tím, že jedinou a komplexní reformou je ma ministerstva školství, který se vzletně jmenuje "Jak zvýšit konkurenceschopnost vysokých š oddělit a kontrolovat výdaje na výzkum a vývoj. Jinak tam ale není nic, co by přímo vedlo školy zlepšily. Vysoké školy samozřejmě musí dělat výzkum a vývoj a jejich výkonnost v tomto smyslu je vel představovat si, že budeme zvyšovat kvalitu škol, když zároveň nebudeme hodnotit, jak kval poskytují, a jestli vůbec poskytují vzdělání, které má odbyt na trhu práce, tak to nedává hn: Ale vždyť absolventi vysokých škol nemají problémy s tím, najít práci. Mají, a ty problémy rostou. hn: Nezaměstnanost vysokoškoláků je přece minimální. Není minimální, to je mýtus. Všichni jsme žili v domnění, že vysokoškoláci patří ke skupin ohrožené nezaměstnaností. Jenže za poslední čtyři roky nezaměstnanost absolventů vysokých úroveň průměru, na deset procent. Jsou skupinou s nejrychleji rostoucí nezaměstnaností. To znamená, že něco není v pořádku. Stát kompletně hradí nejvyšší vzdělání, a přitom nedok mezi vzděláním a požadavky trhu práce nastal soulad. Vytváří elitu a pak takzvané elitě po nezaměstnanosti. Fakt je, že to nemůže vyřešit stát ani trh práce. Vyřešit to může jen klient vysokých škol student. Z toho vyplývá, jak by měla vypadat reforma a kdo by měl být hlavní hnací silou. samozřejmě nemyslí, že studenti půjdou na náměstí a budou říkat: Dejte nám víc peněz. Stud rozhodovat, jak budou fungovat vysoké školy. A to nastane, až peníze do vysokých škol půjd hn: Stát by neměl přidávat peníze, ale měly by se přidat jiným způsobem? Reforma musí začít tím, že se dokončí přechod na tak zvaný binární systém. Spočívá v tom, studentů projde nejprve bakalářským studiem, ukončí ho, a pak pokračuje dál, ne nutně na š kde začal bakaláře. Tím se umožňuje nabrat do nižšího stupně maximum zájemců. Řada student třech letech pokračovat. hn: A druhým kolem reformy bude školné? Školné je slovo, které je u nás sprosté. A myslím si, že bychom měli debatu osvobodit od s Říkejme "spoluúčast studenta na hrazení nákladu jeho studia", dalo by se to nazvat i odlož Školné zpravidla znamená - chceš studovat, zaplať, my tě pak do té školy pustíme. Jsou zem systém funguje, jinde platí, že zavést školné tímto způsobem je prakticky vyloučené. Popul zcela jednoznačně připravená. Navíc jsou u nás nerovnosti v přístupu k vysokoškolskému vzd že by systém školného vedl k jejich zvýšení. hn: Jaké nerovnosti, vysoké školy jsou přece zadarmo? Děti z rodin s vyšším sociálním statusem mají daleko větší šanci absolvovat vysokou školu, lepší studijní předpoklady než ti, kteří jsou třeba z dělnických rodin. Je to způsobeno tí neuvěřitelně selektivní střední školství. OECD na to upozorňuje už asi 10 let a my s tím v neděláme. Také vysoké školy jsou uzavřené, na jedno místo je víc zájemců. Logicky má větší člověk pocházející z rodiny vysokoškolsky vzdělaných rodičů, kteří jsou zapojeni do akadem než někdo z malého města, jehož rodiče pracují manuálně. Tato nerovnost existuje všude, u prokazatelně z Evropy nejvyšší. Proto se mi nelíbí školné, jak ho navrhují senátoři Zlatuška a Roubíček. Vypadá to elegant na začátku a není tam možnost půjček. Raději bych zavedl systém, který by dával možnost vo školné zaplatit na začátku, mohl by jako v Austrálii dostat určitou slevu. Kdo nemůže nebo předem, uzavře se školou dohodu. Až ji absolvuje, tak po dosažení určité hranice příjmů za vysoké škole po určitou dobu, řekněme 15 let, pevné procento ze svého příjmu, řekněme pět Nechceme studenty zatěžovat hypotékou. Naopak počítáme se sociální podporou a systémem půj hn: Absolventi jedné fakulty nebudou splácet stejně? Student, který by vydělával hodně, by logicky splácel víc než ten, který by vydělával málo škola vybaví studenty na trh práce kvalitně, budou škole vracet hodně peněz. hn: Na kolik přijde vysokoškolské studium? Školné by neměl určovat nikdo jiný než vysoká škola sama. Pro začátek je třeba určitý limi šel odvodit od jedné třetiny normativu. Školy by ho mohly snížit o polovinu, anebo zdvojná redakce: současný normativ se pohybuje od 30 tisíc do 100 tisíc ročně podle druhu fakulty) by dostaly volnou ruku. hn: Spolupracujete s ODS, která rovněž navrhuje podobný systém? Nebyl jsem proti tomu, aby se stínový ministr školství za ODS tímto naším návrhem, který u inspiroval. Jsem rád, že se mu líbí, a jsem ochoten ho dál specifikovat, aby se stal zákla zákona. hn: Logická námitka proti systému, který navrhujete, zní: kde vezmete peníze na jeho rozje Systém začne přinášet dodatečné prostředky školám odhadem za osm let. Do té doby je možné Navrhoval bych předložit po vzoru jiných zemí návrh reformy Světové bance nebo Evropské ba investiční rozvoj a vypůjčit si tolik a tolik miliard s nějakým rozumným úrokem. Vysoké šk státu vypůjčí za stejný úrok. Už ve chvíli, když spustím reformu, se budou školy chovat po později mohly splácet. hn: Zdvojnásobí se tak příjmy vysokých škol? Nemyslím, že je v tuto chvíli potřeba zdvojnásobovat. Financování přes studenta začne v pr vysokoškolský prostor: na některých oborech, které jsou dnes hluboce pod úrovní, bude velk Na dvojnásobné dotace také žádná vláda nemá. Ale po zavedení systému by do pěti deseti let školy v podstatě v rovnováze. hn: Vy sám věříte, že se tady najde politická reprezentace, která by tuto reformu uskutečn Dnes je nedostatek veřejných zdrojů na expanzi vysokých škol a expanze se konat musí. Větš zemí proto přijímá tento model, už i Německo zahájilo vážnou debatu na toto téma.