Brusel podrobil ČR zdrcující kritice ****************************************************************************************** * Brusel podrobil ČR zdrcující kritice ****************************************************************************************** Vysoký deficit veřejných financí, nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí, nízká produkt nedobré právní prostředí pro podnikatele. To jsou nejzávažnější nedostatky, které na Česku shledali bruselští experti a na jejichž o česká vláda měla urgentně zaměřit. Vyplynulo to z doporučení v rámci aktualizovaných všeobecných orientacích ekonomické polit unie, jejichž návrh včera schválila Evropská komise (EK). "Doporučená opatření mohou posílit hospodářskou integraci EU o dvaceti pěti členech. Je to strategie k dosažení většího růstu a vytvoření většího počtu pracovních míst," řekl k doku Romano Prodi. Strategie, kterou Unie schválila už loni na jaře, bude teď platit pro všech Mezi nováčky jsou ale ve sledovaných ukazatelích značné rozdíly, proto komise každému z ni specifická doporučení, na jejichž realizaci budou mít delší lhůty. Největší znepokojení v Unii vyvolal deficit českých veřejných financí, který se podle ukaz zdvojnásobil ze 6,4 procenta na 12,9 procenta HDP. Neobvyklé zvýšení způsobilo ale jednorá státních záruk, které se dosud do schodku nepočítaly. (Pokračování na str. 19) (Pokračování ze str. 1) Podle unijních kritérií by ale zdravá ekonomika neměla mít vyšší než tříprocentní schodek financí. To dnes ale kromě Česka neplní ani dalších dvanáct členských zemí včetně největší nejsilnějších. Proto jim, stejně jako Česku, komise uložila vypracovat a splnit programy k veřejných financí. Praha má dokončit finanční reformu, kterou se rozpočtový deficit do roku 2006 sníží na čty Stát by měl poskytovat podstatně méně záruk, více investovat a zavést jednotná přísná rozp na regionální a obecní úrovni, kde dosud neexistují. Snížit daně pracujícím i dávky Další znepokojení vyvolává v Bruselu růst českých nákladů na sociální zabezpečení a zdravo podle unijních expertů přispěly ke zvýšení zadluženosti Česka z 25,2 procenta HDP v roce 2 37,6 procenta. Pokud jde o bruselský návod na zvýšení zaměstnanosti, mělo by se snížit daňové zatížení pr ale musí zvyknout na větší mobilitu a častější nutnost rekvalifikace. Nájemné by mělo být deregulováno, aby se zvýšil zájem o stavbu bytů, zejména v oblastech, příležitosti, a měla by se zlepšit dopravní infrastruktura, která by zlevnila přepravu a p do regionů, kde je málo pracovních příležitostí. Jako nevýhodu vidí Komise velké rozdíly v zaměstnanosti mezi českými regiony, neúměrně vys dlouhodobě nezaměstnaných a nezaměstnané mládeže. Novou orientaci by měl dostat český vzdě který podle unijních expertů nepřipravuje budoucí pracovníky dostatečně pro povolání, kter práci. Nejméně absolventů VŠ v pětadvacítce Podle srovnání, které v březnu zveřejnil Eurostat, bylo Česko v roce 2002 mezi státy pětad nejnižším procentem vysokoškolsky vzdělaných obyvatel ve věku 25-64 let, pouhých 11,8 proc Malta (8,8) a Slovensko (10,8), přičemž průměr v pětadvacítce je 20,4 procenta. Nepružný vzdělávací systém, slabá účinnost vědy a výzkumu a nedostatečné využívání špičkov technologií také způsobují to, že v Česku nejpomaleji ze všech nových členských zemí roste práce. Nyní dosahuje jen 55 procent průměru EU. Vláda má také vylepšit podnikatelské prostředí, odstranit nadbytečné administrativní zátěž právní rámec a přístup zejména malých podniků k financování. Potíže při podnikání v ČR dok malé a střední podniky vytvářejí jen asi 40 procent hrubého domácího produktu, podstatně m Evropsko-české fórum, které pomáhá v Česku investorům z EU, opakovaně upozorňuje na přetrv administrativní průtahy při zakládání firem, stále dlouhé lhůty při zápisu do podnikového na skutečnost, že u soudů se podnikatelé stále jen velmi těžko mohou domoci uplatnění svýc evropských zákonů. Doporučení, která navrhla Komise ještě v červnu, projedná summit EU a předtím se jimi budo ministři financí pětadvacítky, takže v nich může dojít ke změnám. Zatím se také nemluví o Ty by ovšem přišly na řadu, kdyby pak členové už schválená doporučení neplnili. Očekávané schodky veřejných financí (v procentech HDP, 2004) Polsko 6 Česko 5,9 Slovensko 4,1 Francie 3,7 Německo 3,6 Nizozemsko 3,5 Portugalsko 3,4 Řecko 3,2 Itálie 3,2 Vysokoškoláci (procento osob, 25- 64 let) Estonsko 29,7 Litva 21,9 Lotyšsko 19,6 Slovinsko 14,8 Maďarsko 14,1 Polsko 12,2 Česko 11,8 Slovensko 10,8 Malta 8,8 EU celkem 21,8 KOMISE ČESKU ZEJMÉNA DOPORUČUJE * snížit schodek veřejných financí * omezit rizika z růstu pohledávek * reformovat systém zdravotního a důchodového pojištění * usilovat o větší zaměstnanost