" Náš cíl je jasný - prostřednictvím studentských happeningů, informačních kampaní a veřejných diskusí chceme upozornit na to, že české veřejné vysoké školství se kvůli povážlivě nezodpovědnému přístupu ze strany naší politické reprezentace ocitá ve stále hlubší krizi.

Politikům jde jen o to, kolik studentů na vysokých školách bude. Čím víc, tím líp, tak to vypadá. Ale už zapomínají, v jakých podmínkách se vysokoškoláci učí. I takové názory včera zazněly v diskusi na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, která proběhla v rámci Týdne neklidu. Ten rozpoutali studenti, aby upozornili na léta trvající nedostatek prostředků na veřejných vysokých školách.

HRADEC KRÁLOVÉ - Akademické obce Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové se ve středu shromážděním učitelů a studentů připojily k celostátní akci Týden neklidu. Na obou školách se shromáždění zúčastnily stovky lidí.

Protestní Týden neklidu vysokoškolských studentů i pedagogů probíhá od pondělí také v Olomouci. Kromě happenigů, hudebních vystoupení a filmových projekcí připravili jeho organizátoři pro zájemce i vážnější besedy o financování vysokých škol.

Ačkoliv se studenti Jihočeské univerzity oficiálně nepřipojili k Týdnu neklidu, který od pondělí probíhá na některých vysokých školách v České republice, a nepořádají žádná shromáždění, ani nevyvěsili transparenty, našla si tato akce mnoho příznivců.

Ústí nad Labem - K celorepublikovému protestu vysokých škol, Týdnu neklidu, se připojila také Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Včera akce této univerzity vyvrcholily studentským hapeningem. Před fakultou se bubnovalo, tančilo, přednášely verše, házely vlaštovky a podepisovaly petiční archy. "Chybí tu pomůcky, hlavně knihy. Většina publikací je v knihovně jen jednou, a tak si je můžeme půjčovat jen prezenčně," vysvětlila například Zuzana Ottisová, studentka základů společenských věd, proč na akci přišla.

Olomouc - Dvě stovky studentů a pedagogů Univerzity Palackého v Olomouci se včera sešly na společném shromáždění na nádvoří vysokoškolské knihovny v bývalé tereziánské zbrojnici. Pokračoval tak třetí den Týdne neklidu - akce, jejímž prostřednictvím poukazují vysokoškoláci na zoufalý nedostatek peněz na veřejných vysokých školách.

Zlín - Studenti ve starobylých univerzitních městech v České republice pořádají tento týden happeningy, protestují a upozorňují veřejnost na špatné financování vysokých škol. Ve Zlíně si ale vysokoškoláci na nic nestěžují. Protestní akce nepořádají a takzvaný Týden neklidu podporují pouze symbolicky.

PROTEST. K Týdnu neklidu, kterým vysoké školy protestují proti malé finanční podpoře školství, se včera happeningem připojila i ústecká univerzita. Studenti přišli v červeném a jedna účastnice, studentka filosofie a etiky Zdeňka Řezbová, si dokonce zatančila v rytmu bubnů, které akci provázely.

Hradec Králové - "Pro třicet studentů mám při výuce mikrobiologie k dispozici jen tři mikroskopy," stěžoval si včera na shromáždění studentů a učitelů v aule fakulty pedagog Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Lékařská a Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové se včera připojily k celostátní akci Týden neklidu, jíž vysokoškolští učitelé i studenti chtějí upozornit na dlouhodobý nedostatek finanční podpory českého vysokého školství.

Doktorát a mateřství se nevylučují Ruth Konvalinková píše disertační práci na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Doktorandské studium zahájila v Ústavu českého jazyka v roce 1997, nicméně po dvou letech je kvůli rizikovému těhotenství přerušila a od té doby je na mateřské dovolené.

Polovinu Ovocného trhu před pražským Karolinem zabrala mládež, nad hlavami se houpou žluté balónky. Transparenty hlásají: "VŠ trpí hladem", "Zastavte odchod mozků", "ČR - manufaktura Evropy", mezi tím se proplétají klauni v maskách čertů a pralidí.

Reforma, na kterou čekají české školy už patnáct let, včera přečkala první test. Sněmovna včera nechala v prvním ze tří čtení projít školský zákon i zákon o pedagogických pracovnících do parlamentních výborů. Tam však hodlají někteří - i vládní - poslanci prosadit změny. Ministryně školství Petra Buzková je připravena některé připomínky akceptovat.

Praha - Skandovali v kuse už přes hodinu a půl. A přesto jejich hlasy ve chvíli, kdy procházeli kolem budovy Poslanecké sněmovny, ještě zesílily. Vysokoškoláci, kteří už týden protestují proti tomu, že univerzity strádají nedostatkem peněz, se včera sjeli do Prahy. Dvoutisícihlavá demonstrace, kterou uspořádali, měla politiky upozornit, že studenti už mají jejich slibů dost a že to myslí vážně.

TÝDEN NEKLIDU. Zhruba dvě stovky studentů a pedagogů Univerzity Palackého včera v Praze demonstrovaly společně s dalšími více než dvěma tisíci kolegy z ostatních vysokých škol, aby upozornili na nedostatek peněz pro veřejné vysoké školy. Demonstrací vyvrcholila protestní akce Týden neklidu, kterou rozjeli právě olomoučtí vysokoškoláci.

Byl jsem překvapen, když jsem zde nastoupil, že katedry na českých univerzitách dostávají tak málo peněz i na nejzákladnější kancelářské potřeby, jako náplně a papír do tiskárny. Články a učebnice pro studenty musí pedagog někdy hradit z vlastní kapsy. Je také nucen platit ze svého registrační poplatky na konference a na členství v odborných asociacích a za odborné časopisy.

Studentský život bují a kvete. Mohlo by se zdát, že budoucí elity národa během studia žijí jen pro plný index a největší rozkoš zažívají při čtení skript. Není to pravda. Kocovina a sexuální experimenty patří ke studentskému životu stejně jako brigády a zkoušky. I studenti mají svá tajemství. Stačí navštívit vysokoškolský klub a máte jasno.

Probíhající akce Týden neklidu má politiky upozornit na havarijní stav českého vysokého školství. Nejsou peníze ani na nutné opravy, profesorský sbor stárne, prestiž škol klesá a kvalitní mladí lidé raději odcházejí do ciziny nebo do soukromého sektoru, než aby se věnovali vědecké nebo pedagogické práci. V důsledku toho hrozí, že začneme brzy intelektuálně klesat, což v okamžiku našeho vstupu do EU není právě nejlepší vizitka.

Praha - Školy mají po včerejšku naději, že jim stát už od září popustí otěže a dá jim samostatnost. A učitelé zase šanci, že budou odměňováni podle svých schopností, nejen podle toho, jak dlouho ve školství pracují. Poslanci včera po čtyřhodinové diskusi hladce propustili revoluční školský zákon a souvisící zákon o pedagogických pracovnících prvním kolem hlasování ve sněmovně.

Ostrava - "Peníze vysokým školám! Nevejdem se do učeben, tak musíme ven!" skandovali včera desítky, či spíš stovky studentů pochodujících centrem Ostravy. Manifestačním průvodem vyvrcholily protestní aktivity studentů Ostravské univerzity, kteří se připojili k akci nazvané Týden neklidu.

Praha - Něco podobného zažilo hlavní město naposledy za listopadové revoluce v roce 1989. Rozzlobení studenti i se svými učiteli včera vyrazili protestovat do ulic. Nelíbilo se jim totiž, že stát dává vysokým školám méně peněz, než je zvykem v Evropské unii. Již po dvanácté hodině se začali před starobylým Karolinem na Ovocném trhu scházet první demonstranti. Nad neustále houstnoucím davem vlály desítky transparentů. Některé z nich ostře kritizovaly současné poměry, k vidění byl například nápis: "Tahle vláda s Špidlou v čele, vede národ do p..." Na jiných zase demonstranti zahrozili, co se stane, když peníze nebudou: "Nezvýšíte-li nám platy, promluví naše sekeromlaty."

Asi dva a půl tisíc studentů a pedagogů nespokojených s financování vysokých škol protestovalo v centru Prahy. Hlučným pochodem chtěli dát politikům najevo, že stát by měl dávat univerzitám více peněz.

PRAHA 1. dubna (ČTK) - Mohutný průvod studentů a pedagogů nespokojených s financování vysokých škol prošel dnes odpoledne centrem Prahy. Hlučným pochodem chtěli dát politikům najevo, že stát by měl dávat univerzitám více peněz. Podle odhadu se dvouhodinové demonstrace zúčastnilo kolem 2500 lidí. Jejich zástupci zanesli do sněmovny petici proti podceňování vysokého školství a pytel dopisů od studentů.

Praha - Pravděpodobně až pět měsíců, včetně prázdnin, nebudou moci noví zájemci - čeští i zahraniční studenti - využívat při cestování s Českými drahami slevy na mezinárodní studentský průkaz. Od 1. dubna totiž dráhy zastavily vydávání těchto slevových karet. Dosud vydané karty však mají zůstat v platnosti. V září mají nahradit systém slev studentské a žákovské jízdné.

PROTESTY UNIVERZIT A MOŽNOST ZMĚNY. Týden neklidu byl název klidných protestů akademiků, včetně jejich motoru z Univerzity Palackého, proti špatnému financování vysokých škol. Mnohé argumenty neklidných jsou správné, avšak měli by si být vědomi toho, že nestačí jen tlačit na pilu a odříznout si ze státního rozpočtu větší díl. Jestliže například stát dává vysokým školám jen 0,8%HDP, zatímco v zemích EU se podpora pohybuje okolo 1,5 % z HDP, je to ostudné. Na druhé straně je však třeba pátrat po vnitřních rezervách univerzit.

Minulý týden proběhl za vysokého zájmu médií Týden neklidu. V plné nahotě ukázal slabost akademické obce i současné vládní garnitury. Protestující u ministerstva školství si vystřihli ostudu. Argumenty protestujících jsou banální a při občasných pokusech o konkretizaci často mylné. Státe, dej více peněz! Ministryně se celý týden úspěšně vyhýbala vyjádření názoru. Její podřízení (např. náměstek pro vysoké školství) souhlasili jak s protestujícími, tak i s jejich kritiky z řad navrhovatelů skutečných reforem.

Události týdne Lékařská a Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové se ve středu připojily k celostátní akci Týden neklidu, jíž vysokoškolští učitelé i studenti chtějí upozornit na dlouhodobý nedostatek finanční podpory českého vysokého školství. "Pokud stát výrazně nezvýší rozpočet vysokých škol na rok 2005, zahájíme důraznější a rozsáhlejší protestní akce," usnesly se stovky účastníků setkání. PROTEST. Studenti Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové ve středu podpořili protestní akce poukazující na neutěšenou situaci na vysokých školách.

V nové, na znalostech postavené ekonomice, kde největší zisky přinášejí nápady, jsou lidé tím nejcennějším kapitálem. Většina současných členů Evropské unie už léta trpí tím, že jí elity odcházejí za oceán. "Za posledních deset let odešlo z Německa 1,4 miliónu lidí, osmdesát procent z nich s velmi dobrým vzděláním, které s sebou odnesli do cizinci," zaútočil před časem bavorský premiér Edmund Stoiber na kancléře Gerharda Schrödera, za to, že v zemi nedokáže udržet lidi, kteří udávající v ekonomice tón. Současné evropské patnáctce chybí nyní podle studie Evropské komise kolem 700 tisíc vědců. Podobná poptávka je po schopných manažerech či finančnících.

Za řešení rozhodně nepovažuji současnou praxi, kdy školy jsou v roli prosebníků u dveří státní administrativy a studenti kryjí rostoucí náklady na vzdělávání pracovními aktivitami mimo náplň jejich studia. Jejich "různé" pracovní poměry, jež v mnohém připomínají buď brigádničení minulých desetiletí, anebo praxi šedé ekonomiky, pouze odčerpávají duševní a fyzické síly mladých lidí a odvádějí jejich motivaci nesprávným směrem.

Helena Večerková začala studovat Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po dvou letech se jí podařilo získat stipendium do Německa. Přesněji řečeno dokonce dvě stipendia. Nejprve strávila nějakou dobu v Kostnici a posléze začala studovat Vysokou školu pedagogickou ve Freiburku. Dnes je v druhém ročníku. A taky učí, protože součástí tamního studia je skoro od začátku i praxe. Na naši otázku, zda se tamní studium učitelství, ale i samo učení žáků, liší od toho, na co jsme zvyklí v Česku, odpověděla bez zaváhání: liší.

Týden neklidu, který uspořádali vysokoškoláci, aby upozornili na to, čemu říkají podfinancování vysokých škol, končí. Jednou z organizátorek je studentka anglistiky Univerzity Palackého v Olomouci Lucie Trávníčková. LN: Jste spokojená s účastí studentů na jednotlivých akcích? Například v pondělí odpoledne jsme čekali víc lidí, ale hudební akce večer byla navštívená opravdu hojně.

Změní něco protesty vysokoškoláků, které proběhly v tomto týdnu? Zvolili jejich organizátoři přiměřené prostředky? A bojují vůbec za správnou věc? Na první dvě otázky zní odpověď ne, třetí vyžaduje trochu více nuancovaný pohled. Čeští studenti doposud nepochopili, že politika je cynická hra.

Je zajímavé sledovat, jak rozdílné názory na financování vysokého školství mají rektoři dvou největších českých škol v oblasti společenských věd. Zatímco rektor pražské Univerzity Karlovy podpořil nedávné protesty studentů, rektor brněnské Masarykovy univerzity je nepovažuje za adekvátní řešení problému. Hospodaří však Univerzita Karlova se svěřenými státními prostředky obdobně, jak by hospodařil krizový manažer ve firmě v krizovém finančním postavení? Právě tak se totiž škola prezentuje.

Studenti během Týdne neklidu kritizovali vládu za to, že dává málo peněz univerzitám. Sympatie, podporu či aspoň pochopení jim vyjádřil skoro každý. Jako jeden z mála studentské protesty odsoudil sociolog Petr Matějů. "Studenti měli pravdu v tom, že situace na vysokých školách je krajně vážná a že skutečně mají málo peněz. Nedávám jim ale za pravdu v tom, jak chtějí potíže řešit," vysvětluje svůj postoj.

Učitelé jdou do stávky. Stejně jako ostatní zaměstnanci rozpočtové sféry nebudou 21. dubna hodinu pracovat. Rodičům vzkazují: pošlete své děti do školy až v devět hodin. K protestům přimělo kantory a další pracovníky školství rozhodnutí vlády vyplatit letos 13. platy jen v desetiprocentní výši, zatímco loni to bylo 50 procent. O tom, jak vysoké budou 14. platy, bude vláda ještě jednat. Školské odbory tvrdí, že na mnoha školách navíc nejsou ani peníze na osobní hodnocení a odměny, a tak víc než pětina z 200 tisíc zaměstnanců ve školství bude mít letos v celoročním součtu nižší výdělek než loni.

Studium na německých vysokých školách je dosud bezplatné, přesto jsou běžné výdaje vzhledem ke kurzu eura a koruny natolik vysoké, že si je málokterý český student může dovolit hradit sám. Už jen při žádosti o vízum je třeba prokázat, že disponujete minimálně 550 eury na měsíc. Jaké jsou tedy vaše možnosti?

V transfúzní stanici Fakultní nemocnice v Hradci Králové se dnes od sedmé hodiny ranní koná akce Modrá fakulta dává modrou krev. Patří mezi projekty Studentské komory AS FIM UHK pod záštitou děkana fakulty Josefa Hynka. Odběru, který bude končit hodinu před polednem, se mohou zúčastnit studenti i zaměstnanci fakulty.

Vysoký deficit veřejných financí, nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí, nízká produktivita práce a nedobré právní prostředí pro podnikatele. To jsou nejzávažnější nedostatky, které na Česku shledali bruselští experti a na jejichž odstranění by se česká vláda měla urgentně zaměřit. Vyplynulo to z doporučení v rámci aktualizovaných všeobecných orientacích ekonomické politiky Evropské unie, jejichž návrh včera schválila Evropská komise (EK).

"Nevěř ostnatému drátu," děl Karel Kryl, "byť se stokrát tvářil jako stonek růže". Nemám rád ostnatý drát ani takovou národní totožnost - čili "identitu" - kterou je třeba jím obehnat. Mám rád svébytnou národní totožnost, která vyvěrá z kulturní duše národa, svobodně dýchá a rozkvétá sebedůvěrou v otevřeném světě volnosti, rovnosti a dobré vůle vůči všem.

Milan J. Hamerský v MF DNES z 5. 4. zhodnotil Týden neklidu velmi nekompromisně: Akademici selhali, byla to ostuda, argumenty protestujících jsou banální - vždyť nechtějí zlepšení situace na vysokých školách, ale jen přidat! Je škoda, že se pan Hamerský nejspíš jen povrchně seznámil s materiály, které organizátoři zveřejnili. Návrh reformy, k němuž se Týden neklidu hlásí, přichází s jiným systémem rozdělování peněz. Zatímco v současné době se přerozdělují především podle počtu studentů, reforma počítá s kritériem kvality. Vytvoří se tak zdravější a konkurenční prostředí: víc peněz dostanou například ty školy, které mají víc úspěšných studentů v zahraničí nebo které naopak nabízejí pro zahraniční studenty u nás kvalitní program. Má to však celé jediný háček: k tomu, aby se mohla reforma uskutečnit, je potřeba více financí. Není možné v tuto chvíli vzít těm horším, protože už tak mají málo; musí se naopak přidat těm lepším.

Počet studentů na českých vysokých školách se stále zvyšuje. V tomto akademickém roce mají ve svých bakalářských a magisterských programech 247 000 studentů, v roce předchozím jich bylo 231 000. Zjistil to Ústav pro informace ve vzdělávání (ÚIV). Podle dřívějších zahraničních výzkumů však má Česko ve srovnání s jinými zeměmi vysokoškoláků stále málo.

POLEMIKA Podle redaktora Lidových novin Petra Zídka "Týden neklidu ničemu moc neprospěl" (Klidný týden neklidu, LN 3. 4.). Vysoké školy prý především potřebují radikální reformu, po které ale studenti nevolají. A i kdyby volali, jejich týdenní protest byl příliš mírný. Na naše politiky už prý platí pouze stávky či pouliční násilí.

Skupinka studentů z olomoucké Univerzity Palackého (UP) rozčeřila poklidné vody českého vysokého školství. Ve spolupráci s nadšenci v dalších městech uspořádali největší studentské nepokoje od listopadu 1989. Co si myslí ti, kteří zorganizovali Týden neklidu, a proč se vůbec do protestů zapojili?

Každý student, který do Prahy dojíždí za studiem z větší vzdálenosti, ví, že jízdné spolkne vysokou částku jeho rozpočtu. K jejich svízelné situaci rozhodně nepřispěly ani České dráhy svým rozhodnutím o zrušení Junior pasů - ISIC. Mnoho studentů se tak rozhodlo využívat méně ekologické, ale rychlejší a lacinější cestování autobusy.

"Týden neklidu" vysokoškoláků oživil debatu o reformě vysokého školství. V rozhovoru (HN 6. dubna) uvádí Petr Matějů, že jediní, kdo mohou reformovat vysoké školy, jsou jejich klienti - studenti. Tvrdí, že "financování přes studenta začne v první řadě čistit vysokoškolský prostor: na některých oborech, které jsou dnes hluboce pod úrovní, bude velký úbytek zájemců." Tato jednoduchá myšlenka má několik ale.

"Absolventi humanitních studií mají všeobecný přehled a především se umějí učit, jsou velmi flexibilní, a proto se mohou uplatnit i na první pohled ve zcela jiném oboru než vystudovali," říká PhDr. Hana Urychová, vedoucí Informačně poradenského centra Univerzity Karlovy.

K debatě o vysokých školách se během akce Týden neklidu přihlásil i bývalý ministr financí a hlavní analytik Raiffeisenbank Pavel Mertlík, který studentské protesty naopak chválil: "Líbí se mi, že vysokoškoláci spolu s učiteli upozornili na dlouhodobě neřešený problém. Když řekli, že máme zhruba poloviční veřejné výdaje na vysokoškolské vzdělání, než je průměr EU, tak ukázali nejpalčivější stránku problému," vysvětluje muž, který patří k důležitým ekonomickým poradcům vládní ČSSD.

PRAHA - Stříbrnou medaili Univerzity Karlovy převzal Karel Šiktanc (nar. 1928), a to "za spolupráci v ediční činnosti UK". Karolinum, nakladatelství UK, vydává od roku 2000 Dílo Karla Šiktance, z plánovaných osmi svazků jich zatím vyšlo pět.

Studenti se setkají se zástupci firem Krátce z Prahy DNES - Staré Město Veletrh Absolvent 2004, na kterém se zástupci firem setkají se studenty a podají informace o situaci na trhu práce a možnostech zaměstnání v zahraničí, se koná dnes od 9.30 do 17 hodin na Univerzitě Karlově v modré a zelené posluchárně, Celetná 20, Praha 1.

Pedagogické fakulty samy totiž z mladého člověka ještě učitele neudělají. Problematický je především malý podíl praxe při studiu. Například na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy (PF UK) se studenti před školní lavice prvně postaví až ve třetím ročníku. Souvislejší déletrvající praxe je pak čeká až v ročníku pátém.

ČESKÉ BUDĚJOVICE - Více peněz na výzkum a vývoj na vysokých školách, další navyšování prostředků na jednoho studenta a lepší uplatnění pro absolventy bakalářských oborů požadují rektoři vysokých škol. Shodli se na tom na dvoudenním zasedání v Českých Budějovicích.

Jen málokdo by asi přiznal, že podstatným motivem pro to, aby pět a více let navštěvoval povinné a někdy k uzoufání nudné semináře, psal práce na všechna možná témata a spoustu nocí proležel v knihách, je možnost podepřít své ego berličkou nazvanou akademický titul.

K článku Bezhlavě kupředu, někdo se přidá, uveřejněnému na této stránce před čtrnácti dny, se rozpoutala polemika na serveru www.academica.cz. Pro takové protesty úplně chybějí argumenty. "Nemáme vymalováno, máme staré vybavení, učitelé chodí o 10 minut později..." Nevím, co by si zadarmo představovali. Říkat o těch, kteří nesdílejí "revoluční nadšení", že jsou to lidé vyznávající heslo "držet ústa a krok", už není nic jiného než ubohost. "Po nikom jsme nechtěli nic víc, než aby přišel se na naše akce podívat a tím nás podpořit. Ale když i to bylo některým zatěžko, každý ať si to pak přebere sám." Každý, kdo s vámi nesouhlasí, je hlupák, nebo co? lookas

Vzdělávací systém v Itálii je podmíněn klasickou tradicí zdejšího školství sahající do antické kultury. V praxi to znamená, že italští studenti, zvláště vysokoškolští, studují hodně teoretických předmětů a nevěnují se příliš praxi. Výhodu je, že si studenti zvyknou se učit mnoho teorií a pouček, cvičí si paměť a pilují svůj způsob učení.

V dnešním světě jsme nejen obklopeni komunikačními médii, ale i my sami jsme nuceni komunikovat - užíváme rádio, telefon, fax, počítač, absolvujeme přijímací pohovory, pracovní schůzky, účastníme se videokonferencí, komunikujeme se členy rodiny, s přáteli. Prezentujeme sami sebe, případně i firmu při aktivitách na pracovišti i mimo pracovní dobu, atd. Je zřejmé, že výčet všech existujících typů komunikace by byl nekonečný. Z toho také vyplývá, že znalosti o různých způsobech komunikace a o tom, jak správně komunikovat v různých specifických situacích, je třeba studovat a vážně se tímto oborem zabývat.

Druhá největší vysoká škola v republice, brněnská Masarykova univerzita, si na poslední chvíli zvolila rektora. Stal se jím ve třetím kole politolog Petr Fiala, stávající děkan fakulty sociálních studií. Akademický senát ho zvolil sedmadvaceti hlasy z přítomných čtyřiačtyřiceti. Fiala tak porazil jediného soupeře, přednostu první chirurgické kliniky Masarykovy univerzity ve fakultní nemocnici u svaté Anny Jana Wechslera.

Ještě před časem uvažoval profesor Petr Fiala o tom, že se vzdá kandidatury na křeslo rektora brněnské Masarykovy univerzity. "Byl jsem vystaven řadě útoků, jejichž cílem bylo ohrozit mé postavení na fakultě, ale i na celé univerzitě. Objevovaly se telefonáty, pomluvy, dopisy, že chci vyhazovat starší pedagogy, kteří neumějí anglicky.

Současný děkan fakulty sociálních studií, profesor politologie Petr Fiala se stane novým rektorem Masarykovy univerzity v Brně. Při dnešní volbě ho podpořily dvě třetiny členů akademického senátu. Funkce se Fiala ujme 1. září, v den svých čtyřicátých narozenin. Stane se 31. rektorem univerzity, která letos slaví 85 let od svého založení.

Stačí jen, aby byli přijati na zvolenou univerzitu či kurs a ve studiu už jim nic nebrání. Čeští studenti musí mít v každé členské zemi EU stejné podmínky jako domácí studenti. Pokud domácí neplatí školné, vztahuje se to i na Čechy a ostatní členy Unie. Češi také budou moci žádat o jakékoli stipendium nebo grant v rámci EU. Nevztahuje se to ale na příspěvky státu na kolejné či podnájem a stravné. Pokud jednotlivý stát svým studentům na tyto položky přispívá, ostatní studenti ze zemí EU na ně nárok nemají, s výjimkou dětí migrujících pracovníků nebo migrujících studentů. Přijímací zkoušky si každá škola určuje sama. Od zahraničních studentů může škola navíc vyžadovat jazykový test.

Studenti, kteří si budou chtít v členských státech Unie přivydělat, na tom sice budou lépe než běžní pracovníci, ale ani pro ně se pracovní trh úplně neotevře. Jejich možnosti práce v Evropě zůstanou dost omezené. Výjimku představují neplacená studentská praktika, na která student dostane pracovní povolení bez problémů. Pokud ale za ně bude chtít finanční odměnu, získat pracovní povolení bude o poznání těžší.

V oblasti školství a vědy pocítí vstup do Evropské unie nejvíce čeští studenti. Získají totiž právo volného pohybu a pobytu v ostatních členských zemích, což znamená i možnost vybrat si, v jaké zemi z budoucí "pětadvacítky" budou studovat a připravovat se na svá povolání.

Po třech semestrech mezinárodních teritoriálních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy se Šárka Machotková rozhodla využít programu Sokrates. Vyhověla podmínkám a odjela do Německa na univerzitu v Marburgu studovat politologii. "Chtěla jsem vidět, jaké to je, studovat jinde," vysvětluje Šárka.

V pražské Fakultní nemocnici Na Bulovce vzniká Národní centrum pro vysoce nebezpečné infekce. Budou se v něm léčit případná zavlečená onemocnění, která jsou vysoce nebezpečná a dokázala by usmrtit v krátkém čase mnoho lidí. Mezi taková patří například antrax, pravé neštovice, mor, cholera, břišní tyfus či otrava botulotoxinem neboli klobásovým jedem.