První žádost o peníze z EU podal Terezín

Bude-li jim přát štěstí a projdou-li sítem výběrových komisí, bude mít radnice v Terezíně možná ještě letos prvních zhruba pět procent více jak sedmimiliardové sumy, kterou potřebuje na velkolepý projekt nového univerzitního městečka. Terezínští jako vůbec první v Česku požádali o některou z dotací Evropské unie, které jsou určeny přímo členům.

Žádost včera předal starosta Terezína Jan Horníček na Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR). To jako první z ministerstev vypsalo témata a vyzvalo k podávání žádostí o evropské peníze. Ostatní ministerstva, přes které musí Terezín žádat o další peníze, to zatím neudělala.

Například dnes však už vyhlásí program pro čerpání evropských peněz i Ministerstvo obchodu a průmyslu. V příštích třech letech tak budou moci malé a střední podniky, případně i obce či kraje získat zhruba 11 miliard korun.

Terezínští mají projekt, podle kterého chce město postupně přebudovat opuštěné a zchátralé objekty po armádě na univerzitní kampus pro dva tisíce studentů, kompletně připraven.

"Je na čase, aby někdo v tomto státě rozhodl, jestli Terezín ano, nebo ne," řekl starosta Horníček. "Věřím, že tu bude vůle a Česká republika nám tak pomůže projekt odstartovat."

Do začátku Terezín žádá o čtyři sta miliónů korun na multifunkční kongresové a školicí centrum a opravu vybraných památek. Celkem jeho ambiciózní plán potřebuje 7,5 miliardy. Tři čtvrtiny z této částky má jít právě z fondů Evropské unie, zbytek musí jít ze státní kasy.

Žádost nejprve posoudí komise ministerstva. Starosta jí předal kompletní projekt, takže úředníci uvidí, jaké další kroky radnice chystá. Úředníci začnou projekt posuzovat po uzávěrce všech žádostí, která je až na konci července.

"Čekáme ještě desítky projektů," uvedl mluvčí MMR Petr Dimun. "Do konce uzávěrky je ještě čas na úpravu případných nesrovnalostí, aby byly projekty v Bruselu úspěšné a peníze nebo aspoň část mohly přijít ještě tento rok," dodal.

Pokud bude první část projektu úspěšná, dostane ji ke schválení Brusel. V září bude jasné, na které projekty EU přispěje.

Radnice slibuje, že vysoká škola vrátí do města, zase život. Poté, co kasárna opustilo na sedm tisíc vojáků, zbyly ve městě sotva dvě tisícovky lidí, z desítek hostinců jsou tu už jen čtyři. Mladým lidem chybí zábava, starší nemají práci a stěhují se pryč.

"Nechceme provozovat vysokou školu, chceme tu univerzitám nabídnout prostory," vysvětluje Horníček. Zájem má podle něj Karlova univerzita. Když však toto tvrdil před dvěma měsíci, vedení univerzity popřelo, že by s ním někdo z Terezína už oficiálně jednal. I když rektor Ivan Wilhelm tehdy myšlenku vybudovat univerzitní kampus v Terezíně neodmítal, byl dopředu skeptický k dojíždění. Včera se HN vyjádření univerzity nepodařilo získat.

Podle starosty Horníčka mají navíc o prostory zájem i zahraniční univerzity, například Berlínská technická univerzita nebo Clarkova univerzita ve Spojených státech. "Veškeré prostory, které tu vzniknou, jsme schopni obsadit zahraničními školami, protože z jejich strany je zájem obrovský. Terezín je totiž v zahraničí pojem," namítá Horníček. "Bude to škola, která v tomto státě ještě nebyla, která by měla zvláštní náplň i možnosti."