Češi mohou studovat kdekoli v EU

Studium v EU

Pro české studenty se změnilo hlavně to, že se mohou přihlásit na kteroukoliv univerzitu v EU jako běžný student a budou tam mít stejné podmínky pro přijímání i studium jako obyvatelé daného státu.

Pokud se v některé zemi platí školné, je možné získat z různých míst stipendia a jiné finanční podpory. Finanční náklady na studium se odvíjejí od toho, kolik stojí pobyt (ubytování, strava, doprava apod.)

Evropská unie se snaží systémy vysokého školství do budoucna co nejvíce sjednotit. Pak bude snazší absolvovat během studia jednotlivé předměty či semestry na různých školách v různých zemích. Mezinárodní systém je založen na kreditním hodnocení absolvovaných předmětů. Po nasbírání 180 kreditů (obvykle po 3 letech) se uděluje titul bakalář, po získání dalších 120 kreditů (a 2 letech) student obdrží magisterský titul.

Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko

V Estonsku bakalářské studium na většině oborů trvá tři roky. Magisterský titul studenti dostanou po dalších dvou letech. Medicína, architektura, učitelství a jiné obory se učí pět až šest let vcelku. Školné se platí. V Estonsku existují přijímací testy, ale počítá se i výsledek maturity.

Kyperská univerzita je jedinou univerzitou na Kypru. K přijetí na ni je potřeba absolvovat zkoušky. Žádné školné se tu neplatí. Po prvním cyklu studia se udílí bakalářský titul, následuje magisterské a doktorandské studium.

V Litvě školné platí ti, kteří sice uspěli u přijímacích zkoušek, ale pořadím se nedostali mezi stanovený počet studentů, jemuž studium platí stát. Školné platí také cizinci. Pro získání titulu bakaláře se v Litvě studuje tři až čtyři roky, pro magisterský titul další rok až dva.

Na lotyšských vysokých školách se po úspěšném složení přijímacích zkoušek studuje čtyři až pět let na bakalářský titul, poté rok a půl až dva roky na titul magisterský. Vláda určuje počet studentů, kteří školné platit nemusí, ostatní platí.

V Maďarsku si jednotlivé vysoké školy určují způsob, jakým vyberou z uchazečů budoucí studenty. To zanmená, že přijímací zkoušky se konat mohou, ale nemusí. První vysokoškolský diplom se uděluje po třech nebo čtyřech letech studia. Pokud se student dostane mezi určený počet studentů, neplatí školné.

Na Maltě vysokoškolské vzdělání poskytuje především Maltská univerzita. Studenti tu mohou získat bakalářský, magisterský i doktorský titul. Studium je bezplatné. Na některé programy se konají přijímací zkoušky, v některých případech musí cizinci absolvovat jednoletý základní kurs.

Pokud jde o vysoké školy v Polsku, existuje jich mnoho typů, státních i soukromých. Školné se platí pokud student dochází na jinou než prezenční formu studia. Přijímací zkoušky jsou zavedeny jen někde. Funguje tu dvoustupňové studium, kdy se první fáze uzavírá po třech až čtyřech letech s možností dalšího dvouletého magisterského studia. Některé programy jsou vcelku pěti až šestileté.

Na slovenských vysokých školách bude zavedeno školné. Rozlišuje se bakalářské, magisterské (případně inženýrské) a doktorandské studium. Konají se přijímací zkoušky a podmínky pro přijetí jsou stejné pro Slováky i cizince.

Ve Slovinsku školné na vysokých školách platí jen studenti jiné než prezenční formy studia. Podmínky pro přijetí určují jednotlivé vysoké školy. Postgraduální studium vede k získání magisterského titulu.

Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko

Na většinu belgických vysokých škol se přijímají všichni podle výsledků maturity či talentových zkoušek. Na medicínu, stavební inženýrství a další obory je třeba složit přijímací zkoušky.

V Dánsku přijímací zkoušky skládají jen zájemci o učitelství a medicínu. Studium se neplatí, po 3 letech se udílí titul bakaláře.

Ve Finsku jsou uchazeči o studium vybíráni. Školné se neplatí. Existují však povinné nízké roční poplatky, za které studenti získávají různé výhody, například levné stravování.

Na francouzských univerzitách studenti platí jen poplatek za zápis. Vysoké školy s ekonomickým zaměřením ale bývají soukromé a výše školného na nich může činit okolo 7000 eur ročně. Systém studia se mění na třífázový: bakalář - magistr - doktor. O přijetí na vysokou školu rozhodují výsledky maturity.

Irské vysoké školství se dělí mezi univerzity, technologické instituty, pedagogické ústavy a soukromé vysoké školy. O přijetí rozhoduje maturitní vysvědčení. Školné se neplatí při 1. studiu na bakalářské úrovni.

Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko

Na italských vysokých školách se platí školné a při zápisu navíc regionální daň. Mezinárodní kreditní systém je už zaveden.

V Lucembursku je studium bezplatné. Přijímací zkoušky skládají jen učitelé 1. stupně, u kterých se vyžaduje zvládnutí všech 3 oficiálních jazyků. Inženýrské studium tu trvá 4 roky, učitelství na základních školách 3 roky, studenti humanitních věd získají titul po jednom či dvou letech.

V Německu vysokoškolské vzdělání poskytují univerzity, akademie a odborné vysoké školy. Zvláštní kategorii tvoří vyšší školy správní a zdravotnické. Většina vysokých škol je státní a pro studenty bezplatná, kromě semestrálního poplatku.

V Nizozemsku o přijetí na vysokou školu zpravidla rozhodují dobré výsledky u maturity. Přijímací zkoušky se většinou nekonají. Školné se tu sice platí, ale studenti jsou ve velké míře podporováni. Studijní programy na univerzitách jsou většinou 2stupňové. Na některých se ale udělují i jiné, tradiční nizozemské tituly.

Na portugalských vysokých školách se platí nevysoké školné. K přijetí je třeba absolvovat zkoušku z hlavního předmětu. Magisterský a doktorský titul je možné získat jen na univerzitách.

Rakousko, Řecko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie

Na rakouských univerzitách a vysokých školách platí občané Rakouska a EU semestrální poplatek 363 eura. Pro přijetí obvykle stačí dobré výsledky u maturity, někde se ale skládají přijímací zkoušky.

V Řecku je studium bezplatné. Trvá 4 roky a je zakončeno titulem na úrovni bakaláře. Další studium včetně magisterského se považuje za postgraduální. Uchazeči jsou přijímáni na základě výsledků maturity.

Ve Španělsku je třeba absolvovat přijímačky. Platí se školné. Po 3 letech získá student první titul, další po 2 až 4 letech. Pak může navázat doktorským studiem. U přijímacího řízení na švédskou vysokou školu mohou mít výhodu uchazeči s praxí v oboru. Přihlíží se také k výsledkům maturity. Někdy se dělají přijímací zkoušky. Studium je bezplatné. Po 2 letech studia se udílí tzv. diplom, po 3 letech bakalářský titul a po 4 letech titul magisterský.

Ve Velké Británii si jednotlivé univerzity a vysoké školy stanovují podmínky pro přijímání studentů, takže na některých žádaných oborech je třeba absolvovat přijímací zkoušky. Studenti platí školné, které je odlišné pro členy Evropské unie a její nečleny. Čeští studenti budou nyní platit asi dva tisíce liber ročně.