Češi mohou studovat kdekoli v EU ****************************************************************************************** * Češi mohou studovat kdekoli v EU ****************************************************************************************** Studium v EU Pro české studenty se změnilo hlavně to, že se mohou přihlásit na kteroukoliv univerzitu v student a budou tam mít stejné podmínky pro přijímání i studium jako obyvatelé daného stát Pokud se v některé zemi platí školné, je možné získat z různých míst stipendia a jiné fina Finanční náklady na studium se odvíjejí od toho, kolik stojí pobyt (ubytování, strava, dop Evropská unie se snaží systémy vysokého školství do budoucna co nejvíce sjednotit. Pak bud absolvovat během studia jednotlivé předměty či semestry na různých školách v různých zemíc systém je založen na kreditním hodnocení absolvovaných předmětů. Po nasbírání 180 kreditů letech) se uděluje titul bakalář, po získání dalších 120 kreditů (a 2 letech) student obdr titul. Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko V Estonsku bakalářské studium na většině oborů trvá tři roky. Magisterský titul studenti d dalších dvou letech. Medicína, architektura, učitelství a jiné obory se učí pět až šest le se platí. V Estonsku existují přijímací testy, ale počítá se i výsledek maturity. Kyperská univerzita je jedinou univerzitou na Kypru. K přijetí na ni je potřeba absolvovat Žádné školné se tu neplatí. Po prvním cyklu studia se udílí bakalářský titul, následuje ma doktorandské studium. V Litvě školné platí ti, kteří sice uspěli u přijímacích zkoušek, ale pořadím se nedostali počet studentů, jemuž studium platí stát. Školné platí také cizinci. Pro získání titulu ba studuje tři až čtyři roky, pro magisterský titul další rok až dva. Na lotyšských vysokých školách se po úspěšném složení přijímacích zkoušek studuje čtyři až bakalářský titul, poté rok a půl až dva roky na titul magisterský. Vláda určuje počet stud školné platit nemusí, ostatní platí. V Maďarsku si jednotlivé vysoké školy určují způsob, jakým vyberou z uchazečů budoucí stud že přijímací zkoušky se konat mohou, ale nemusí. První vysokoškolský diplom se uděluje po čtyřech letech studia. Pokud se student dostane mezi určený počet studentů, neplatí školné Na Maltě vysokoškolské vzdělání poskytuje především Maltská univerzita. Studenti tu mohou bakalářský, magisterský i doktorský titul. Studium je bezplatné. Na některé programy se ko zkoušky, v některých případech musí cizinci absolvovat jednoletý základní kurs. Pokud jde o vysoké školy v Polsku, existuje jich mnoho typů, státních i soukromých. Školné student dochází na jinou než prezenční formu studia. Přijímací zkoušky jsou zavedeny jen n dvoustupňové studium, kdy se první fáze uzavírá po třech až čtyřech letech s možností dalš magisterského studia. Některé programy jsou vcelku pěti až šestileté. Na slovenských vysokých školách bude zavedeno školné. Rozlišuje se bakalářské, magisterské inženýrské) a doktorandské studium. Konají se přijímací zkoušky a podmínky pro přijetí jso Slováky i cizince. Ve Slovinsku školné na vysokých školách platí jen studenti jiné než prezenční formy studia přijetí určují jednotlivé vysoké školy. Postgraduální studium vede k získání magisterského Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko Na většinu belgických vysokých škol se přijímají všichni podle výsledků maturity či talent medicínu, stavební inženýrství a další obory je třeba složit přijímací zkoušky. V Dánsku přijímací zkoušky skládají jen zájemci o učitelství a medicínu. Studium se neplat udílí titul bakaláře. Ve Finsku jsou uchazeči o studium vybíráni. Školné se neplatí. Existují však povinné nízké za které studenti získávají různé výhody, například levné stravování. Na francouzských univerzitách studenti platí jen poplatek za zápis. Vysoké školy s ekonomi ale bývají soukromé a výše školného na nich může činit okolo 7000 eur ročně. Systém studia třífázový: bakalář - magistr - doktor. O přijetí na vysokou školu rozhodují výsledky matur Irské vysoké školství se dělí mezi univerzity, technologické instituty, pedagogické ústavy vysoké školy. O přijetí rozhoduje maturitní vysvědčení. Školné se neplatí při 1. studiu na úrovni. Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko Na italských vysokých školách se platí školné a při zápisu navíc regionální daň. Mezinárod systém je už zaveden. V Lucembursku je studium bezplatné. Přijímací zkoušky skládají jen učitelé 1. stupně, u kt zvládnutí všech 3 oficiálních jazyků. Inženýrské studium tu trvá 4 roky, učitelství na zák roky, studenti humanitních věd získají titul po jednom či dvou letech. V Německu vysokoškolské vzdělání poskytují univerzity, akademie a odborné vysoké školy. Zv tvoří vyšší školy správní a zdravotnické. Většina vysokých škol je státní a pro studenty b semestrálního poplatku. V Nizozemsku o přijetí na vysokou školu zpravidla rozhodují dobré výsledky u maturity. Při většinou nekonají. Školné se tu sice platí, ale studenti jsou ve velké míře podporováni. S na univerzitách jsou většinou 2stupňové. Na některých se ale udělují i jiné, tradiční nizo Na portugalských vysokých školách se platí nevysoké školné. K přijetí je třeba absolvovat hlavního předmětu. Magisterský a doktorský titul je možné získat jen na univerzitách. Rakousko, Řecko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie Na rakouských univerzitách a vysokých školách platí občané Rakouska a EU semestrální popla přijetí obvykle stačí dobré výsledky u maturity, někde se ale skládají přijímací zkoušky. V Řecku je studium bezplatné. Trvá 4 roky a je zakončeno titulem na úrovni bakaláře. Další magisterského se považuje za postgraduální. Uchazeči jsou přijímáni na základě výsledků ma Ve Španělsku je třeba absolvovat přijímačky. Platí se školné. Po 3 letech získá student pr po 2 až 4 letech. Pak může navázat doktorským studiem. U přijímacího řízení na švédskou vy mohou mít výhodu uchazeči s praxí v oboru. Přihlíží se také k výsledkům maturity. Někdy se zkoušky. Studium je bezplatné. Po 2 letech studia se udílí tzv. diplom, po 3 letech bakalá letech titul magisterský. Ve Velké Británii si jednotlivé univerzity a vysoké školy stanovují podmínky pro přijímání takže na některých žádaných oborech je třeba absolvovat přijímací zkoušky. Studenti platí je odlišné pro členy Evropské unie a její nečleny. Čeští studenti budou nyní platit asi dv ročně.