Populace ubývá, přihlášek ne

O šest tisíc uchazečů víc než loni hlásí Masarykova univerzita

Počet zájemců o VŠ neklesá s populační křivkou. Důvodem je zvyšující se zájem o vzdělání, ale i opakované přihlášky těch, kdo už jednou studovali.

Rekordní počet přihlášek hlásí některé vysoké školy. Masarykova univerzita v Brně jich letos obdržela přes 55 tisíc, což je proti loňským 44 tisícům značný nárůst. Takový trend je poněkud nepochopitelný, jestliže uvážíme, že mladých lidí ve vysokoškolském věku ubývá a škol naopak přibývá.

"Mohli bychom předpokládat, že si uchazeč podá místo jedné dvě a místo dvou tři přihlášky," říká prorektorka MU Zuzana Brázdová, "ale ono se nám přihlásilo místo 32 000 osob 38 000 osob." Objevují se dohady, že nárůst způsobili slovenští uchazeči, protože na Slovensku se čeká placení školného. Slovenských studentů se však letos podle Brázdové přihlásilo jen o 1600 více než loni. Celkem 3500. Faktem je, že MU se o studenty snaží. Ať už nabídkou oborů nebo i tím, že při přidělování kolejí preferuje první ročníky.

Takřka pětina uchazečů chce být studenty práv, druhou nejžádanější fakultou je filozofická.

Také vysoké školy v menších městech si zájem o studium pochvalují. Například Technická univerzita v Liberci napočítala do konce března na svých šesti fakultách 5546 přihlášek. Loni jich bylo 5189. Méně přihlášených než loni měli jen na pedagogické fakultě, tam se ale termín, vzhledem k zavádění dalších oborů, prodlužoval. Největší zájem je v Liberci tradičně o studium architektury, kam se letos hlásilo téměř 300 studentů. Přijímací řízení už skončilo a fakulta ke studiu přijala 45 lidí.

Brněnské Vysoké učení technické (VUT) si rovněž na nezájem nestěžuje, i tady se shromáždilo o tisíc přihlášek víc než loni, celkem 14 200.

Školy mají z čeho vybírat

Spíše mírný nárůst než očekávaný pokles přihlášek konstatuje i pražská Karlova univerzita. Loni se jí sešlo kolem 44 tisíc vyplněných formulářů, letos 48 tisíc. Tato škola však zatím nemá jasno, kolik fyzických osob to představuje. Přijato bude přibližně třináct až čtrnáct tisíc studentů.

I tady patří k nejžádanějším fakulty filozofická (kolem 10 000 přihlášek), právnická (téměř 6000), pedagogická (4500). Na 1. lékařské fakultě se sešlo kolem 3500 formulářů.

Vysoká škola ekonomická v Praze má letos přibližně stejný počet zájemců o studium jako loni, to jest kolem dvanácti tisíc. Šanci na přijetí bude mít každý třetí až čtvrtý.

Jak si tedy vysvětlit, že se klesající populační křivka neodráží v poklesu uchazečů o studium? Na Vysoké škole ekonomické si myslí, že hodně dělají opakované přihlášky. Někdy je posílají ti, kdo se loni či předloni do školy nedostali, často prý ale i ti, kdo už ve škole byli, ale z nějakého důvodu ze studia vypadli. Mnozí studenti zkoušejí také studovat po jednom oboru, nebo zároveň s ním ještě obor další.

Nemůže však být pochyb, že hlavní příčinou zvýšeného počtu přihlášek je zvyšující se zájem o vysokoškolské vzdělání a stále širší základna maturantů. Jejich podíl v tenčících se populačních ročnících se totiž zvětšil natolik, že vysokým školám se vlastně "loviště" nijak významně nezmenšilo.