Přijímací zkoušky na vysoké školy jsou za dveřmi

Některé školy posílají svým uchazečům ukázky testů, okruhy otázek apod. Jiné vám pošlou jen datum konání přijímacích zkoušek. Na některé obory seženete spousty přípravných materiálů, na jiné téměř žádné. Jak to chodí s přípravou na jednotlivé obory a jak probíhají přijímací zkoušky, jsme se zeptali studentů v prvních ročnících vysokých škol.

1. Odkud ses dozvěděl(a) nejvíc informací o přijímacích zkouškách na svou fakultu?

2. Dostal(a) jsi ze školy ukázky přijímacích testů, nebo alespoň okruhy otázek pro přípravu?

3. Jak a z jakých materiálů ses na přijímačky připravoval(a)?

4. Mohli jste na přijímačkách používat nějaké pomůcky?

5. Jak přijímačky probíhaly?

6. Co bys doporučil(a) uchazečům?

Veronika, 21, Fakulta humanitních studií UK

1. Nejvíc informací jsem získala z internetových stránek fakulty (www.fhs.cuni.cz). Základní informace o průběhu přijímací zkoušky byly i v pozvánce na přijímací řízení.

2. Fakulta dala uchazečům k dispozici text jazykového překladu z minulého roku, na jehož základě jsme si mohli udělat představu o tom, jaké druhy textů se při přijímací zkoušce překládají. Dále fakulta zveřejnila seznam doporučených knih, z nichž bylo nutné si přečíst několik titulů. U přijímaček jsme pak odpovídali na dotazy ověřující jejich znalost.

3. Na přijímací zkoušku jsem se připravovala sama, s žádnými přípravnými kursy zkušenost nemám. Zkusila jsem si nanečisto překlad textu z přijímacích zkoušek z minulého roku, který fakulta zveřejnila na svých stránkách. Text byl asi na jednu stránku, ale vzhledem ke své odbornosti nebyl jednoduchý.

Dále bylo nutné načíst několik odborných knih z oblasti filozofie, historie a antropologie, které si uchazeči vybrali ze seznamu vydaného fakultou, čerpala jsem tedy z těchto knih. U PZ pak bylo položeno 5 nebo 6 otázek na tyto knihy. Nešlo jen o to knihy přečíst, ale spíše jim porozumět, pochopit, co bylo jejich hlavní myšlenkou, a něco si z nich vzít.

4. Ano, byl povolen slovník.

5. Testy nebyly nejjednodušší, daly se však po určité přípravě zvládnout. PZ se skládala z překladu odborného textu ze zvoleného cizího jazyka (AJ, NJ či FJ) a tří doplňujících otázek z tohoto textu, které ověřovaly jeho pochopení. Občas bylo nutné číst text takzvaně mezi řádky.

Dále zde byl test s pěti, popř. šesti otázkami (záleželo na počtu přečtených knih) na přečtenou literaturu. Pro úspěšné složení zkoušky bylo nutné projít všemi částmi s lepším než nulovým bodovým výsledkem, pak už záleželo na pořadí uchazeče. Času bylo dost, tuším, že na vše dohromady čtyři nebo pět hodin. Osobně jsem byla celkem klidná, i když značně nevyspalá. Znalosti ze střední školy mi při zkoušce moc nepomohly.

6. Nepodcenit přípravu.

Šárka, 20, Mendelova lesnická a zemědělská univerzita v Brně, provozně ekonomická fakulta

1. Nejvíce jsem se dozvěděla od svých přátel, kteří na této škole již studují. Pak je ale také velmi dobré navštívit den otevřených dveří, protože tam se dozvíte přesné požadavky na přijímací zkoušky.

2. Naše škola vydala sbírku příkladů z matematiky, kterou si může každý koupit. Jinak základní okruhy typů příkladů jsem se dozvěděla na dni otevřených dveří.

3. Připravovala jsem se z již zmíněné sbírky příkladů, protože kdo si ji poctivě doma propočítá, má skoro jisté, že se dostane. Z této brožury se u přijímací zkoušky vylosuje sedm příkladů, takže si myslím, že alespoň postupy řešení si každý může trochu pamatovat. Na zkoušky na MZLU jsem se připravovala asi týden, kromě sbírky příkladů jsem nic jiného nepotřebovala. Pak je ještě zkouška z cizího jazyka. Ta mně připadala velmi lehká ve srovnání s přijímacími zkouškami z jazyka na VUT nebo UK. Učila jsem se sama, jen počítala a počítala a vyplatilo se. A jaký postup se mi osvědčil? Hlavně v té nejhorší chvíli, kdy se člověku zdá, že stejně nemá šanci, nevzdat a vydržet.

4. Mohli jsme mít jen kalkulačku, ale byli jsme tam tak "nasáčkovaní", že by se daly použít i tabulky. Pak ale člověk musí počítat s tím, že ho od přijímací zkoušky mohou vyloučit.

5. Pro ty, kdo se připravili ze sbírky příkladů, byly testy v pohodě. Jinak velmi záleží, ze které školy sem člověk jde. Já jsem přišla ze SOŠ potravinářské, ale znalosti z matematiky, kterou jsme měli, by mně moc nestačily. V matematice bylo sedm příkladů, některé těžší, jiné velmi lehké, hlavní je vypočítat ten sedmý, za který je nejvíc bodů.

Z jazyka si už počet otázek nepamatuji, ale bylo to různé doplňování, překlady atd. Na cizí jazyk, ale i na matematiku byla jedna hodina, hlídali nás dva učitelé, ale byli v pohodě. Celkově byly zkoušky oproti jiným docela zvládnutelné, žádné chytáky apod.

6. Ti, kteří se sem hlásí z odborných škol, kde matematice moc nedali, by se měli učit a učit. Protože i když se sem dostanou, navazuje se na učivo gymnázií, a to je teda co dohánět. Jinak také mít trochu vztah k zemědělství a potravinářství, protože tu je pár předmětů z této oblasti, ale dají se zvládnout. No a jinak všem přeji, ať se sem dostanou, a pokud ne, tak ať neztrácejí naději, protože odvolání je také věc zázračná.

Markéta Donátová, 20, Husitská teologická fakulta UK, Psychosociální studia

1. Nejdříve jsem se něco o přijímacích zkouškách dozvěděla z Učitelských novin, více pak z pozvánky na přijímací zkoušku. A nejvíce na dni otevřených dveří (DOD).

2. Na DOD nám sdělili okruhy otázek a také nám poskytli dostatečný počet ukázek z minulých let.

3. Připravovala jsem se tím, že jsem se učila na maturitu a přečetla si dětskou bibli. Takže žádná zvláštní příprava. A stačilo to!

4. Žádné pomůcky jsem neměla a ani jsem žádné nepotřebovala.

5. Jak přesně probíhaly zkoušky, to už si nepamatuji. Dělali jsme test, kde byly náboženské otázky - základní otázky týkající se bible (3 body), kulturní otázky a literární otázky - ty byly za 2 a 1 bod. Dále jsme dělali test z cizího jazyka (mohli jsme si vybrat Aj, Nj, Fj). Ten měl 3 části - gramatickou, odpovědi na otázky k přiloženému článku a převádění vět do jiných časů, podmiňovacího způsobu apod.

Ústní zkoušky na psychosociální studia byly vedeny formou rozhovoru. Ptali se nás, co nás baví, co děláme ve volném čase, co rádi čteme... Žádný chyták na nás připraven nebyl. Rozhovor byl nenucený, přirozený, dá se říci, že příjemný. Dělala jsem i ústní zkoušky na religionistiku, kde se ptali na základní otázky jako: kde je jaké náboženství, které je nejstarší, nejmladší, co znamená INRI atd.

6. Přihlásit se k nám.