Lékaři uchovávají v bunkru lidské tkáně

Tkáňová banka patří k nejstarším na světě

Zajímavost

Hradec Králové - Ještě nedávno to byl chátrající betonový bunkr, do něhož lékaři Fakultní nemocnice v Hradci Králové umístili kobaltovou bombu na ozařování zhoubných nádorů, vloni jej však nemocnice za necelých čtyřicet milionů korun přestavěla na unikátní pracoviště pro uchovávání lidských tkání.

Tkáňová banka hradecké fakultní nemocnice, která patří k nejstarším na světě, je jedním z nejmodernějších zařízení ve střední Evropě. Zajišťuje uchování tkání pro závažné operace. Tkáně a buňky při zpracování, v době jejich uložení i při transportu kontroluje počítač.

Zmražené lidské tkáně a kosti lékaři používají při chirurgických a ortopedických operacích. "Když si pacient poškodí chrupavku v koleně, její část odebereme, buňky necháme pomnožit a při operaci je operatéři použijí. Příprava jednoho štěpu chrupavky stojí přes dvacet tisíc korun, od letošního roku hradí náklady zdravotní pojišťovny," uvedl primář tkáňové banky Pavel Měřička. Banka uchovává živou kostní dřeň a bílé krvinky pro lidi nemocné leukémií. Dlouhodobé uchování buněk lékaři využívají také u jiných závažných onemocnění. Zmražená kůže například pomáhá při léčbě popálenin. "Živou tkáň kůže zpracujeme ve sterilním prostředí a napustíme ji speciální látkou, která ji ochrání před mrazem. Potom ji uložíme při teplotě mezi minus 80 a 196 stupni Celsia," vysvětlil primář.

Zmražená tkáň vydrží i několik let. "Živá lidská tkáň zmrazená na mínus osmdesát pět stupňů se běžně používá ještě po roce od zmrazení, ale vydrží i déle," sdělil Měřička.

První tkáňová banka v Hradci Králové vznikla v roce 1952 jako druhá na světě. O rok starší byla jen tkáňová banka americké námořní pěchoty, ta však už zanikla.