Česko není ve vědecké práci na začátku

EVROPSKÝ KOMISAŘ PRO VĚDU A VÝZKUM PHILIPPE BUSQUIN ŘEKL PRÁVU:

* Může Česko obohatit evropský výzkum?

Česko má velmi silnou tradici ve vědeckých a technických znalostech. Máte nositele Nobelovy ceny, a navíc velmi silné průmyslové kapacity. A je velmi důležité, aby se Česko znovu zapojilo do evropského vědeckého společenství. Nejste samozřejmě na začátku, ve výzkumných programech už bylo mnoho kontaktů. Profesor Vladimír Mařík například řídí Centrum excelence o informační společnosti (jde o titul, který EU uděluje špičkovým vědeckým pracovištím na evropské úrovni, v tomto případě katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT - pozn. red.), které je velmi aktivní v evropském programu.

* Česko se chce zapojit do všech evropských výzkumných programů současných i budoucích. Je to podle vás možné?

Ano. Mluvil jsem o tom s panem premiérem a oceňuji jeho snahu rozvíjet výzkum a inovace v Česku. Pro něj je to priorita, ale je to také priorita pro celou zemi, protože dobře víme, že rozvoj průmyslu a ekonomický růst závisí především na vědeckém a technologickém rozvoji. Polovinu našeho dnešního růstu zajišťuje rozvoj vědomostí. Je tedy třeba co nejlépe využívat české vědecké kapacity, které mají dlouholetou tradici. Takže máte základ, teď jde o to jej víc integrovat do celé Evropy.

* Co by Česko mělo pro lepší integraci udělat?

Je třeba pokaždé trochu zvýšit v rozpočtu část na výzkum. Ale to je problém pro celou Evropu. Evropská unie si dala za cíl věnovat na výzkum a inovace tři procenta vytvořeného bohatství, protože to nám umožní zajistit budoucnost. Třetina prostředků má pocházet z veřejných zdrojů a dvě třetiny ze soukromých investic. Mezi novými členskými zeměmi EU je Česko v procentu prostředků věnovaných na výzkum mezi nejlepšími. Ale je třeba tuto položku dál zvyšovat, abychom dospěli na úroveň například skandinávských zemí, které jsou ve výzkumu na špičce.

* Řadu let jste působil jako předseda valonské Socialistické strany. Jak jako socialista vidíte možnost skloubit Lisabonskou strategii, která vyžaduje v evropské ekonomice víc liberalismu a zachování sociálního aspektu?

Jsme sociální demokraté. Můžeme docela dobře kombinovat tržní ekonomiku, vytváření bohatství a pak jeho přerozdělování. Vezměte skandinávské země, které dokázaly zajistit lidem dobrou kvalitu života a potřebný ekonomický růst. Otevřít trhy, mít otevřenější ekonomiku vůbec není v rozporu s myšlenkami rovnosti, kde každý může dostat svůj podíl z růstu. Ale základní je ten ekonomický růst zajistit. A k tomu potřebujeme výzkum a inovace, abychom měli výkonnější podniky konkurenceschopné v globalizaci. Rozvíjet výzkum a inovace v Evropě je tedy velmi sociálnědemokratické, zajišťuje to bohatství, které pak můžeme rozdělit tak, aby z něj každý dostal svůj díl.

* Do kterých programů se už Česko úspěšně začlenilo?

Například v oblasti umělé inteligence. Vaše Centrum aplikované kybernetiky je velmi dobře zapojeno v evropském výzkumu. Také všechno co se týče automatizace. Děkan fakulty ČVUT je předseda mezinárodní společnosti automatické kontroly. Češi jsou velmi silní ve všem, co se týká aplikačních a měřících technologií, a prostřednictvím Evropy se integrují do světové ekonomiky.

* Jste v Praze poprvé?

Už jsem tu byl bezprostředně po změně situace v roce 1990 jako ministr zdravotnictví. Organizoval jsem v rámci programu Phare vzdělávací kursy pro farmaceuty. Češi se tehdy přijeli seznamovat s novými léky na bruselskou univerzitu. Pak jsem byl na podzim na brněnském veletrhu, kde jsem zjistil, že máte mnoho dynamických malých a středních podniků.

Philippe Busquin (63) je od roku 1999 eurokomisařem pro výzkum. Předtím byl 12 let ministr v belgických a valonských vládách, v roce 1992 se stal předsedou valonské Socialistické strany. ČVUT mu 25. května udělila v Praze čestný doktorát za jeho přínos reintegraci českých výzkumných pracovišť a vysokých škol do evropského výzkumného prostoru.