Jak rozdělit školy na tři kategorie

Ministerstvo poprvé hodnotilo univerzity podle kvality výzkumu a počtu účastníků doktorandských studií.

Podle získaných dat pak rozdělilo 838 miliónů jednotlivým školám na tzv. rozvojové programy (viz grafika). Nejvíce peněz podle očekávání dostaly kamenné školy - univerzity a techniky v Brně. Větší podíl, než by odpovídalo velikosti školy, přitom získaly některé menší univerzity s přírodovědným zaměřením: pražská Vysoká škola chemická a technologická, Veterinární a farmaceutická univerzita a Mendelova zemědělská a lesnická univerzita z Brna.

Některé školy dostaly v přepočtu na studenta podprůměrné částky, vedle regionálních škol se to týká rovněž Masarykovy univerzity. Právě ona se víc než ostatní snaží uspokojit poptávku po studiu.

Hodnocení ministerstva naznačuje, jak se budou v příštích letech univerzity dělit podle své činnosti.

První je kategorie kamenných univerzit s velkým počtem studentů i snahou o rozvoj výzkumu. Čtyřem pražským a brněnským univerzitám a technikám dnes konkurují ještě univerzita v Olomouci a ostravská technika.

Výzkumnými školami mohou být zmíněné přírodovědné univerzity - pražští chemici s brněnskými veterináři, farmaceuty a zemědělci. Vysoká škola ekonomická a Zemědělská univerzita v Praze se také specializují v jednom oboru, přijímají ale zároveň velké počty studentů.

Do třetí kategorie regionálních škol, které především vyučují, patří univerzity v Ostravě, Opavě, Zlíně, Pardubicích, Hradci Králové a Ústí nad Labem. Překročit regionální rozměr se snaží Západočeská univerzita počtem studentů, Jihočeská univerzita specializací na biologický výzkum a liberecká technika zájmem o automobilový průmysl.

Ministerstvo a univerzity se rozhodly podpořit výzkum speciální dotací, protože chtějí zlepšit českou vizitku v mezinárodním srovnání. Podle údajů vládní Rady pro výzkum a vývoj mají čeští vědci málo publikací - v přepočtu na tisíc obyvatel byla v roce 2002 česká produkce dvakrát menší než průměr tehdejší EU a třikrát menší než produkce Američanů.

Čeští vědci jsou také třikrát méně citovaní než vědci EU a pětkrát méně než Američané.