Senát schválil školné na univerzitách

Vysokým školám svitla naděje na posílení příjmů. Senát dnes na návrh svých pravicových členů schválil předlohu vysokoškolského zákona, podle nějž by si vysoké školy mohly vydělávat a vybírat školné od všech studentů.

Nyní mají tuto možnost jen u těch, kteří si studium prodlužují. Navrhovaný poplatek za studium by měl být variabilní podle výše státní dotace na jednoho studenta; pro příští akademický rok by měl činit maximálně 7683 korun ročně. Protože Senát může návrhy zákonů předkládat jen jako celek, novelu nyní dostane k projednání sněmovna jako kteroukoli jinou předlohu.

Souhlas dolní komory se školným je velmi nejistý, neboť většinu v ní mají ČSSD a KSČM. Senátoři těchto stran se neúspěšně pokusili školné odmítnout. ž minulý týden při projednávání zákona upozornil na poměr sil ve sněmovně senátor ČSSD a odborový předák Milan Štěch. Školné na vysokých školách podle něj povede k destabilizaci a polarizaci společnosti. Proti poplatkům je i ministerstvo školství, řízené Petrou Buzkovou (ČSSD). Místopředsedkyně senátorů ČSSD Alena Gajdůšková školné odmítla jako plošné.

Proti tomu protestoval iniciátor předlohy Václav Roubíček (za ODS), bývalý rektor ostravské Vysoké školy báňské. Upozornil na to, že vysoké školy by nemusely školné vybírat v plné výši. Připomněl také, že třetinu výnosu ze školného by musely vysoké školy vložit do sociálních stipendií. Navíc by rektoři podle novely mohli studentům s přihlédnutím k jejich sociální situaci nebo studijním výsledkům školné prominout nebo snížit.

Roubíček připustil, že návrh prolamuje bariéru vybírání školného v České republice, ale je to podle něj "průlom, který je sociálně přijatelný pro všechny skupiny společnosti". Školné by představovalo nejvýše trojnásobek základu vypočítaného z neinvestičních výdajů státního rozpočtu na jednoho studenta veřejné vysoké školy.

VŠ by mohly vybrat od studentů 2 miliardy

Pokud by všechny veřejné vysoké školy stanovily poplatek v maximální výši, vybraly by celkem zhruba dvě miliardy korun, uvedl rektor brněnské Masarykovy univerzity a senátor za LiRA Jiří Zlatuška. Podle něj již nyní soukromé vysoké školy vybírají dohromady od studentů tři miliardy korun. Zlatuška také uvedl, že z 25 zemí EU lze zdarma studovat pouze na vysokých školách v Řecku, Dánsku, Švédsku, na Kypru, Maltě a zatím i na Slovensku.

Předloha přichází po nedávných projevech nespokojenosti studentů i pedagogů se stavem financování vysokých škol. Česká konference rektorů v dubnu požádala o navýšení příspěvku, který dostávají vysoké školy od státu na jednoho studenta. Nyní takzvaný normativ činí asi 33.000 korun. Rektoři by rádi tuto částku navyšovali každý rok alespoň o deset procent.

Senátoři také navrhují, aby se vysoké školy mohly stát akcionáři společností, které se věnují vzdělávání nebo aplikovanému výzkumu. Vysoké školy by podle novely měly mít také právo nechat si zaplatit studijní programy, které si u nich objednají firmy. Měly by být rovněž osvobozeny od placení daně z příjmu. Za rok 2002 odvedly do státního rozpočtu na této dani jen 3,5 milionu korun, podotýkají autoři novely. Chtějí také upravit způsob volby akademických senátů a umožnit podávat přihlášky ke studiu elektronickou formou. Proti tomu námitky nezazněly.

Novelu podpořilo 47 ze 62 přítomných, proti byli jen zástupci ČSSD a KSČM. Pět z 12 senátorů KDU-ČSL, kteří vesměs byli proti školnému, se při závěrečném hlasování zdrželo.