Uchazeči o studium mají několik vysokých škol v záloze

Když se uchazeči na jednu vysokou školu nedostanou, nemusí hned propadat trudnomyslnosti. V záloze mají ještě další školy a během měsíce mohou absolvovat několik přijímacích zkoušek. Podobně se pojistili i ti, kteří včera přišli k přijímacím pohovorům na Filozofickou fakultu v Praze. Dvacetiletá Markéta Laštůvková to zkoušela na obor český jazyk - literatura, ale ten je pro ni náhradní variantou.

Stejně jako lingvistika - fonetika na té samé fakultě a právnická fakulta v Brně. Kam se chce ale hlavně dostat, to jsou pražská práva.

"Doufám, že jedna z možností vyjde. Soukromou vysokou školu si nemohou dovolit," svěřila se Právu Markéta.

Zda uspěla na filozofické fakultě, si nebyla jista. Podle ní zkoušky byly těžké, hlavně literatura.

"Čekala jsem, že se v testech budou ptát, který spisovatel co napsal, o čem to bylo a co tím myslel. Tak jsme se to učili k maturitám," popsala studentka. Jenže to po ní nechtěli, otázky ji spíš nutily dávat si věci do souvislostí. "Měli jsme třeba určit, jestli uvedená díla od několika autorů zapadají do devatenáctého století," dodala Markéta.

Že literatura nebyla zrovna lehká, potvrdil i devatenáctiletý Karel Janů. Co mu dalo zabrat, byl rozbor básní.

"Myslím si ale, že postoupím do druhého kola k ústní zkoušce," věří si. Pro případ, že by to náhodou nevyšlo, dělal zkoušky i v Brně, kde je prý na 97 procent přijat. "Po roce bych to ale stejně zase zkusil sem na filozofii," přiznal.

Zajištěnou budoucnost, alespoň na tři roky, má dvacetiletá Olga Hereinová. Už ví, že ji přijali na bakalářské studium pražské fakulty humanitních studií.

Ještě si ale brousí zuby na češtinu - němčinu na pedagogické fakultě, ale úplně nejraději by studovala překladatelství - němčinu a k tomu češtinu - literaturu na filozofii.

"Když se dostanu i na překladatelství, půjdu sem na denní studium a na fakultě humanitních studí budu studovat dálkově. Pokud by to nešlo, vypustila bych asi humanitní studia," předpokládá Olga.