Senát asi navrhne umožnit vybírání školného na vysokých školách

Senát bude zřejmě souhlasit s návrhem, aby vysoké školy mohly vydělávat a vybírat školné od všech studentů. Nyní mají tuto možnost jen u těch, kteří si studium prodlužují. Navrhovaný poplatek by měl být variabilní podle výše státní dotace na jednoho studenta. Pro příští akademický rok by měl činit maximálně 7683 korun ročně.

Počítá s tím návrh novely vysokoškolského zákona, který vypracovali pravicoví senátoři v čele s Václavem Roubíčkem (za ODS). Proti se při dnešní dvouhodinové bouřlivé rozpravě postavili jen senátoři ČSSD s poukazem na dopad školného na sociálně slabší vrstvy. Při hlasování se k jejich návrhu na zamítnutí novely připojil pouze komunista Eduard Matykiewicz. Schvalování novely, kterou by v případě souhlasu Senátu dostala k projednání sněmovna, senátoři odložili na příští čtvrtek.

"Ve sněmovně tento návrh nemůže projít v současném politickém rozpoložení," upozornil senátor ČSSD a odborový předák Milan Štěch. ČSSD a KSČM mají ve sněmovně většinu. Takovéto návrhy vedou k destabilizaci a polarizaci společnosti, míní Štěch. Předseda školského výboru František Mezihorák (ČSSD) považuje za nemožné zavést školné v době, kdy na obyvatelstvo dopadá řada nepříznivých vlivů, daných reformou veřejných financí a začleněním do EU. Proti poplatkům je i ministerstvo školství.

Jejich výhrady Roubíček rozhorleně odmítl. Připustil, že návrh prolamuje bariéru vybírání školného v České republice, ale je to podle něj "průlom, který je sociálně přijatelný pro všechny skupiny společnosti". Školné by představovalo nejvýše trojnásobek základu vypočítaného z neinvestičních výdajů státního rozpočtu na jednoho studenta veřejné vysoké školy.

Roubíček připomněl, že třetinu výnosu ze školného by musely vysoké školy vložit do sociálních stipendií. Navíc by rektoři podle novely mohli studentům s přihlédnutím k jejich sociální situaci nebo studijním výsledkům školné prominout nebo snížit.

Senátor upozornil také na to, že ne všechny vysoké školy by musely stanovit maximální školné. "Tenhle zákon zastaví pokles úrovně českých vysokých škol, zejména technických," dodal bývalý rektor ostravské Vysoké školy báňské.

Pokud by všechny veřejné vysoké školy stanovily poplatek v maximální výši, vybraly by celkem zhruba dvě miliardy korun, uvedl rektor brněnské Masarykovy univerzity a senátor za LiRA Jiří Zlatuška. Podle něj již nyní soukromé vysoké školy vybírají dohromady od studentů tři miliardy korun. Zlatuška také uvedl, že z 25 zemí EU lze zdarma studovat pouze na vysokých školách v Řecku, Dánsku, Švédsku, na Kypru, Maltě a zatím i na Slovensku.

Předloha přichází po nedávných projevech nespokojenosti studentů i pedagogů se stavem financování vysokých škol. Česká konference rektorů v dubnu požádala o navýšení příspěvku, který dostávají vysoké školy od státu na jednoho studenta. Nyní takzvaný normativ činí asi 33.000 korun. Rektoři by rádi tuto částku navyšovali každý rok alespoň o deset procent.

Senátoři v novele také navrhují, aby se vysoké školy mohly stát akcionáři společností, které se věnují vzdělávání nebo aplikovanému výzkumu. Vysoké školy by podle novely měly mít také právo nechat si zaplatit studijní programy, které si u nich objednají firmy. Měly by být rovněž osvobozeny od placení daně z příjmu. Za rok 2002 odvedly do státního rozpočtu na této dani jen 3,5 milionu korun, podotýkají autoři novely. Chtějí také upravit způsob volby akademických senátů a umožnit podávat přihlášky ke studiu elektronickou formou. Proti tomu námitky nezazněly.