Ekonomice ubližují malé investice do vědy a vzdělání

PRAHA 29. června (ČTK) - České ekonomice ubližují malé investice do vědy a vzdělání. Stát i firmy do této oblasti dávají mnohem méně peněz než země Evropské unie a Česká republika tak v Evropě ztrácí konkurenceschopnost, uvedli dnes na Ekonomickém fóru Hospodářských novin odborníci a zástupci firem. Pro hospodářství prý bude kromě dostatku financí klíčová i spolupráce univerzit a soukromých firem. Podle prorektora Západočeské univerzity Zdeňka Vostrackého České republice ve výdajích na vědu a výzkum ujíždí celý svět. V ČR je přitom velké množství talentovaných lidí, chybějí však jasná pravidla a dostatek financí. Přestože je prý v ČR obecně málo vysokoškoláků, českým podnikům chybějí především absolventi technických oborů. Těch je v Česku několikanásobně méně než například ve Finsku nebo Irsku, zdůraznil personální ředitel Škoda Plzeň Holding Josef Bernard. Technické, matematické nebo přírodovědné obory prý mají mezi Čechy malou prestiž. "Ve vysokém školství se preferují obory, o které mají zájem absolventi a ne ty, o které má zájem trh práce," poznamenal. Pořadatelé mezinárodního vědeckého fóra v Praze nedávno varovali, že pokud česká společnost nezačne do vědy a výzkumu investovat, skončí její občané v Evropě jako čističi bot. Stát letos na tuto oblast dá 0,58 procenta HDP, tedy asi 14,5 miliardy Kč. Málo peněz investují také české firmy. V Japonsku činí celkové výdaje tři procenta HDP a v USA je to jen o něco méně a v EU to jsou téměř dvě procenta. Ani Evropské unii se však zatím nedaří podporovat vzdělávání a vědu tak, jak si předsevzala. Podle Lisabonské strategie by se měla EU do roku 2010 stát nejlepší ekonomikou světa, založenou na znalostech a vzdělávání. Generální ředitel CLAN Public Affaires a expert na evropskou integraci Daniel Guéguen však varoval, že dosavadní výsledky jsou extrémně chudé a mezi slovy a realitou zeje velká propast. USA, Japonsko i Čína dávají na vědu a výzkum mnohem více a také unijní vzdělávací programy Socrates nebo Erasmus jsou zbytečně skromné. Obrovským konkurentem bude podle Vostrackého také Čína. Tamní investice do škol a celého vzdělávacího systému jsou velkorysé, stavějí se univerzitní města a najímají se profesoři i z jiných států, kteří do země přinášejí zkušenosti a know-how. Podle prognostika Valtra Komárka by měla česká vláda do vzdělání investovat 100 až 200 miliard korun, a to i za cenu dalšího růstu veřejného dluhu. Vzdělaná a zároveň levná pracovní síla je podle Komárka největší výhodou českého hospodářství. Zatímco náklady českých firem na pracovníka jsou asi 23.000 korun měsíčně, tak v Německu je to 115.000 Kč. Stejný názor přednesl předseda Institutu pro sociální a ekonomické analýzy Petr Matějů na dnešní tiskové konferenci obecně prospěšné společnosti Prosperita. S odkazem na světové ročenky konkurenceschopnosti a údaje OECD i Světové banky Matějů upozornil, že konkurenceschopnost ekonomiky a pracovní síly je v ČR s ohledem na kulturní potenciál země nízká a navíc již řadu let klesá, zatímco v řadě zemí střední a východní Evropy již začala stoupat.

ptj bm