Jak poznat nadějné vědce ****************************************************************************************** * Jak poznat nadějné vědce ****************************************************************************************** Proděkan Přírodovědecké fakulty UK: Ať nejsme jen levná pracovní síla Po článku, ve kterém kritizovali přední vědci praktiky udělování vysokoškolských titulů a jak jim vrátit ztracenou prestiž (Jak vrátit prestiž prázdným titulům, 22. května 2004), p článek na podobné téma: Jak poznat, kde se dělá kvalitní věda a kam nasměrovat peníze na v proděkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Bohuslav Gaš. Vysokoškolsky vzdělaní lidé u nás tvoří jen kolem 11 procent populace v aktivním věku 25 a se tak spolu se Slovenskem a Polskem k zemím s nejnižším podílem (například v Rakousku je Japonsku 30, v USA 36 procent...). Navíc v současné mladé generaci mezi 20 až 30 lety tvoří podíl absolventů vysokých škol př a technických oborů pouhá čtyři procenta. V obou případech je to nejméně mezi zeměmi střed Evropy, nemluvě už o Spojených státech a Japonsku. Něco se stát musí, nemá-li naše země de zdroj levné pracovní síly a výrobků s malou přidanou hodnotou pro zbytek světa. Není to však pouze nedostatek peněz, co nám chybí, aby vysoké školy opouštělo víc lépe vzd lidí. Co je motorem ekonomiky Nikdo nepochybuje o tom, že právě vysokoškolští absolventi přírodovědných a technických ob částí společnosti, která má na starosti technologickou úroveň ekonomiky země. Věřím, že už debaty, že tuto úroveň lze u nás zabezpečit nákupem licencí a patentů a základní výzkum lz zemím. Právě úspěšný základní výzkum orientovaný do perspektivních oblastí, který vede k n dříve či později využitelným ve výrobě, se stává motorem ekonomiky. Není nejmenší důvod ne výzkum a vývoj za velmi slibnou, byť poněkud rizikovou formu podnikání. Je však zapotřebí finančních zdrojů a efektivního využití obrovské spousty intelektu obsaženého ve schopných týmech. Perspektivní oblasti základního výzkumu lze na základě kvalifikované předpovědi vytipovat. poznat, která pracoviště našich vysokých škol a dalších institucí základního výzkumu jsou ráznějšími slovy: jak poznat, do kterých oblastí a do kterých pracovišť napumpovat peníze, vrátily zmnožené? Jak zjistit kvalitu Existuje metoda, jak zjistit, který výzkumník je aktivní ve svém oboru a který výzkumný tý se základním výzkumem pracuje efektivně - bibliografická analýza. Spočívá v hodnocení počt publikací daného jednotlivce, daného týmu a jejich citovanosti v pracích ostatních kolegů pracovišť. Kdo sice pracuje skvěle, ale nechává si vše pro sebe, pracuje zbytečně. Hledat počty publikací a jejich citovanost by byla složitá a zdlouhavá práce, kdyby neexis těmito informacemi, kde lze požadovaná data získat během několika vteřin. Ta největší a ne kultovně vzývaná, jindy zatracovaná, je databáze SCI společnosti ISI Thomson Scientific. K časopis vycházející pravidelně má možnost se ocitnout v této databázi. Časopis se ohodnotí impaktní faktor, a to podle toho, jak často jsou jeho články citovány v jiných časopisech. se hodně snaží, aby impaktní faktor jejich časopisu byl co největší, proto publikují pouze a odmítají slabé. A autoři publikací se zase snaží, aby své články publikovali v časopisec impaktním faktorem, aby tak měli větší šanci, že si jich všimnou ostatní. Toto vše je zdra který možná povede k tomu, že některá lokální periodika nebudou sloužit jako zdroj primárn výzkumu. Přírodní a technické obory jsou dnes navýsost globální. Bibliografická analýza mu spolu s vyhodnocením dalších výkonnostních kritérií, ukazuje se však, že s nimi většinou v koreluje. Vysoké školy jen neučí Větší část státní dotace vysokých škol směřuje na výukovou činnost. V případě Přírodovědec bylo například loni 64 procent. Na plnění výzkumných záměrů a podporu výzkumu, na kterém s podílejí i sami studenti, připadá 36 procent prostředků, kromě toho jsme dokázali získat 9 v grantových soutěžích. Nemůžeme tedy tvrdit, že naším úkolem je pouze učit studenty. Výuk úrovni ani nemohou zajišťovat pedagogové, kteří o výzkumu nemají ponětí. Výzkum, ve kterém musí být naopak špičkový a studenti v nás musí vidět příklad, přestože už v principu náš v menší objem než u institucí na výzkum primárně zaměřených. Máme však velké štěstí v tom, ž mladými lidmi, kteří nás inspirují neotřelými nápady, a naopak my jim můžeme předávat své zkušenosti. Tituly na okraji Před časem kolegové z Biologické fakulty Jihočeské univerzity diskutovali v této příloze o vědeckopedagogických titulů na vysokých školách (Jak vrátit prestiž prázdným titulům, 22. Ale to je v této věci záležitost okrajová. Jsem přesvědčen, že to, co nám, fakultám vysoký chvíli chybí, je poctivé a nekompromisní ohodnocení naší výzkumné a výukové činnosti. Udělejme si pro počátek alespoň inventuru naší publikační činnosti a citovanosti v nejlepš případě technických a přírodovědeckých oborů pouze v těch "impaktovaných", aby přehled naš zatížen přemírou informací. Půjde to docela snadno a jednoznačně - a výstup bude dobře kon bychom měli zveřejnit, prostředky, které dostáváme, jsou přece z veřejných zdrojů, tedy z Měli bychom také uvést, které poznatky máme chráněny patenty. Pak se i ozřejmí, ve kterých výzkum odpovídající úroveň, a budeme moci říci politikům: Jestliže nasměrujete do tohoto o tolik a tolik peněz z veřejných zdrojů, máte dobrou šanci, že se peníze mnohonásobně vrátí neuděláte, promarníte potenciál mnoha schopných lidí. Naše fakulta v těchto dnech zveřejňuje na svých webových stránkách strukturovaný přehled p výzkumné a výukové činnosti za několik posledních let a bude v tom pokračovat i do budoucn Vyzýváme k tomu i ostatní fakulty a výzkumné instituce. Kdyby se vyhlášení a budoucí finan nadcházejícího nového kola výzkumných záměrů vysokých škol mohlo opřít o jednotný systém e výzkumných pracovišť na školách, určitě by bylo kolem celé věci méně chaosu, než mohu pozo Doc. RNDr. Bohuslav Gaš, CSc., je proděkanem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v P *** Budeme moci říci politikům: Nasměrujete-li do tohoto oboru a pracoviště peníze z veřejných dobrou šanci, že se vám mnohonásobně vrátí. Ne-li, promarníte potenciál mnoha schopných li KOMU PENÍZE? Jak poznat, která pracoviště našich vysokých škol a vědeckých ústavů jsou sli do jejich výzkumů investovat? Například tím, že školy a instituce zveřejní výsledky své vý činnosti.