Vysoké školy se bojí ztráty podpory

Současná vládní krize vyvolává nepříjemné pocity nejen v žaludku politiků, ale i některých vysokoškolských studentů a učitelů. Ti se obávají, že pokud by v rámci koaličních rošád ministryně školství Petra Buzková opustila svůj post, znamenalo by to „stop“ vůli podporovat vysoké školství.

Alespoň se tak včera vyjádřili zástupci iniciativy „Týden neklidu“ v diskusi s členy školského výboru Senátu. Akademici již v prosinci a v březnu protestními akcemi upozornili na nedostatek peněz na VŠ.

„S ministerstvem jsme připravili reformu financování vysokých škol a také na ní začali pracovat. Pokud se změní osoba ministra, obáváme se, že budeme moci začít znova,“ míní Jiří Štefanides z Katedry teorie a dějin dramatických umění Univerzity Palackého v Olomouci.

Síto v 1. ročníku?

Zdaleka ne všichni nadaní uchazeči podle něj mohou studovat. „Stále pořádáme absurdní přijímací řízení, ale jinak to nejde, protože nemáme kapacity. A tak často nepřijmeme ani ty, co úspěšně zvládli zkoušky,“ argumentoval Štefanides. To, že pak někteří z těchto uchazečů mohou začít studovat za peníze, nepovažuje za férové.

Předseda Akademického senátu Filozofické fakulty Univerzity Palackého (FF UP) Wilken Engelbrecht poukázal na zkušenost z Nizozemska, kde jsou podle něj univerzity volně přístupné. „Lidé nastoupí do oborů, které chtějí, a v prvním ročníku pak mohou ukázat, že na to mají. Pokud ne, odcházejí,“ popsal pedagog. Čeští studenti jsou podle něj dobří, ale problém je, že jim chybí základní literatura. „Univerzity na ni nemají peníze,“ tvrdí.

Asistent placen jako uklízečka

Nástupní plat mladého asistenta se podle pedagoga Petra Bilíka (FF UP) pohybuje kolem 8500 korun hrubého měsíčně a doktorand musí vystačit s 6000 korunami stipendia. Důsledkem je, že mladí lidé na vysoké školy nepřicházejí, a když, tak ti méně kvalitní, což se vzápětí odrazí na úrovni výuky.

„Proč by měli mladí jít na univerzity, když jsou tam placeni jako uklízečky? Kdyby takové platy nabízely soukromé firmy, zkrachovaly by,“ tvrdí Bilík.

Senátor Václav Roubíček (klub ODS) souhlasil, že vysoké školy nemají dostatek peněz. Vysokoškolsky vzdělaných lidí ale podle něj máme dost, a kvalitních. „Každý, kdo si vzpomene, nemůže být právník. Musí existovat určitý výběr na základě znalostí,“ řekl. Dodal, že dcera německého kancléře Kohla také nebyla přijata na medicínu, protože neudělala zkoušky.

Předseda výboru František Mezihorák poté jménem ostatních senátorů slíbil, že „využijí všech možností, aby ovlivnili tvorbu rozpočtu na rok 2005 ve prospěch vysokých škol“.

Jak Právu potvrdil Adam Šůra z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy, akademici žádají vládu, aby příští rok zvýšila rozpočet vysokých škol o 5 miliard korun. Ty chtějí na to, aby mohli pokračovat v reformě, která má zlepšit kvalitu výuky a zajistit konkurenceschopnost škol v EU. Ministerstvo školství podle informací Lubomíry Černé z tiskového odboru počítá s navýšením 4,5 miliardy. Celou jednu miliardu ale pohltí to, co vysoké školy budou muset odvést na DPH.

Zdeňka Látková