Dějepis: pro děti je faktů příliš ****************************************************************************************** * Dějepis: pro děti je faktů příliš ****************************************************************************************** Proč dějepis děti často nebaví? Nudí je dlouhé výklady, nebo je učitelé ještě pořád zahlcu stejně zapomenou? Sami učitelé a historici přiznávají, že faktografie je v osnovách někdy až příliš mnoho. Ž v úvahu, co zajímá žáky, a přizpůsobit výuku tomu, že ne všichni se chtějí stát historiky. „Výuku na základních i středních školách musíme zaměřit na většinu dětí. Ne každý z nich p historii, těch je minimum. Dějepis se ale musí projevit i v mysli těch, co se vydají třeba dráhu,“ řekl Tomáš Svoboda, učitel Gymnázia v Jeseníku, v nedávné diskusi o výuce historie fakultě Univerzity Karlovy. Petr Čornej z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že pro dějepis jsou fakta to, rovnice a matematické symboly. „Bez základních fakt nelze dějepis vyučovat,“ říká. Připouští ovšem, že po roce 1990 faktografie dost přibylo a osnovy dějepisu jsou velmi nár bych se za to, aby se víc učilo v souvislostech,“ poznamenal. Právě menší důraz na fakta a výuku založenou spíš na souvislostech mají podle ministerstva nové osnovy, podle nichž budou školy učit - rámcové vzdělávací programy. Ty ale také dávaj slučovat předměty do tematických celků - konkrétně dějepis a občanská výchova jsou v těcht součástí jedné oblasti - Člověk a společnost. Jak si poradí nekvalifikovaní? A právě integrace dějepisu s občanskou výchovou se historici a učitelé dějepisu obávají. „ dávají velký prostor ředitelům, a pokud ti nebudou mít na škole dějepisáře, ale občankáře, nezbude nic,“ obává se Petr Čornej. Jeho kolega Zdeněk Beneš z Filozofické fakulty UK poukazuje na to, že v mnoha zemích, jako nebo Francie, se dějepis učí odděleně. „V některých spolkových zemích Německa integraci po a spokojeni nejsou ani učitelé, ani historici, ani veřejnost,“ tvrdí. Poradce ministryně š Profant ale obavy historiků a pedagogů odmítá. „Žádné platné dokumenty neumožňují integrac že by zanikl samotný předmět dějepis.“ Učitelka ZŠ Čapkova v Klatovech Eva Beranová tvrdí, že si s výukou dějepisu poradí, ať už starých, nebo nových osnov. Není si však jista, jak se s novými osnovami poperou mladí a n učitelé. Například v Karlovarském kraji podle historiků učí dějepis až 65 procent lidí bez republikový průměr je podle ministerstva školství 45 procent. Nejen jim, ale i ostatním uč je určen manuál, který teď připravuje poradní sbor odborníků pro dějepis při ministerstvu „kuchařky“ se na konkrétních příkladech dozvědí, jaké metody výuky mohou použít. Učitelé často svým přehnaným důrazem na fakta ubíjejí v žácích zájem o dějepis.