Rektoři řekli Grossovi: Buzkovou nestřídejte

S rektory vysokých škol a šéfkou Akademie věd ČR Helenou Illnerovou si dal včera schůzku čerstvý premiér Stanislav Gross. Důvod byl jednoduchý: vyzvědět, jak akademici hodnotí výkony dosavadního ministerstva školství, a především jeho šéfky Petry Buzkové. A test dopadl pro ni dobře. To výrazně zvýšilo šance této jedné z nejpopulárnějších politických tváří a Grossovy spojenkyně v ČSSD zůstat ve vládě.

Rektoři Právu potvrdili, že Gross sondoval, jak jsou s ministryní spokojeni.

„Takto přímo to neřekl, ale pod čarou to tam určitě zaznívalo. Chtěl vědět, zda je v pořádku postup, který ministerstvo uplatňuje vůči vysokým školám. My jsme vedení resortu v zásadě pochválili,“ řekl Právu po setkání s Grossem místopředseda České konference rektorů a rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Petr Sáha.

To potvrdil i rektor Univerzity v Pardubicích a také místopředseda konference rektorů Miroslav Ludwig.

„Byla to podle mě nejlepší spolupráce, která mezi reprezentací vysokých škol a vedením ministerstva kdy byla,“ dodal Ludwig.

Ráda by zůstala

Rektoři se shodují, že by napříště radši spolupracovali s dosavadní ministryní než s novým šéfem. „Jiné personální obsazení resortu by znamenalo zpoždění ve vývoji vysokých škol. Současná ministryně nám věnuje nadstandardní péči,“ prohlásil Sáha.

Ludwig dodává, že s ministerstvem rozjeli reformu škol, která musí pokračovat, pokud mají být české VŠ v Evropě konkurenceschopné. „Čas utíká hrozně rychle, a kdybychom další kroky odložili, byla by to hrozná ztráta,“ tvrdí.

Sama Buzková včera Právu řekla, že ze setkání premiéra s akademiky nemůže nic vyvozovat, protože o něm byla informována jen nepřímo. „Schůzku jsem neorganizovala a nebyla jsem o ní oficiálně informována,“ prohlásila šéfka resortu.

Na otázku, zda by raději zůstala v čele resortu školství, nebo by upřednostnila spravedlnost, jak se spekuluje, či agendu po vicepremiérovi Petru Marešovi, kterou je výzkum a věda, Buzková odpověděla: „Pokud by mi to bylo nabídnuto, dala bych přednost variantě zůstat na ministerstvu školství. Myslím si, že tady mám za sebou kus práce, ve které bych ráda pokračovala,“ řekla Buzková.

Ta podporu vysokých škol, vědy a výzkumu stále veřejně vyhlašuje za svou prioritu. Její úřad předběžně navrhl, aby navýšení prostředků pro vysoké školy pro rok 2005 činilo 4,5 miliardy korun. Jednu miliardu z toho ale pohltí to, co vysoké školy budou muset odvést na DPH.

Místopředseda akademie Vladimír Nekvasil, který se setkání také účastnil, byl optimistický. Jednou z jeho priorit nové vlády, a to i rozpočtových, podle něj má být věda a výzkum.

„Tyto oblasti (Gross) přímo jmenoval, že budou jedněmi z priorit,“ potvrdil i rektor Ludwig. Jak se to projeví prakticky, ale zatím premiér neprozradil. Rektoři žádají pro příští rok pro vysoké školy navíc 5 miliard korun, a to na samotnou výuku, ale především na vědu a výzkum. O konkrétních sumách, které by měly jít v příštím a dalším roce na výzkum, ale předseda vlády moc mluvit nechtěl.

„O tom řeč nebyla. Premiér si přál, abychom se nebavili o financích,“ řekl Sáha a zároveň zdůraznil, že by 5 miliard korun navíc od vlády příští rok rádi viděli.

Předpokládá, že určité navýšení bude, ale otázka je prý o kolik. „Indicie, které zatím máme, říkají, že by dialog o navýšení prostředků pro vysoké školy mohl pokračovat. Doufám, že budeme ve vyjednávání s vládou úspěšní,“ soudí Ludwig.

Gross setkání předem ohlásil. Schůzka podle něj může být „jeden z přístupů, který vede k tomu, aby vláda vznikala na základě jakési kritické analýzy. To není zas tak nepodstatná záležitost,“ dodal premiér.

Debatě zjevně přisuzoval velkou důležitost. Šéfku Akademie věd Helenu Illnerovou totiž nechal přivézt na odpolední jednání v Úřadu vlády z její chalupy, kam se pak vrátila, aby tu pokračovala v dovolené.