Průměrný plat učitelů stoupl na 18 191 korun

Průměrně 18 191 korun měsíčně si v letošním prvním čtvrtletí vydělali učitelé (včetně ředitelů a zástupců) v regionálním školství. Tam patří mateřinky, základní, speciální, střední a vyšší školy.

Jejich průměrný měsíční příjem, který zahrnuje tarifní plat, odměny a osobní ohodnocení, se proti stejnému období roku 2003 zvýšil o 13,2 procenta.

Pedagogové na vysokých školách pobírali průměrně 21 040 Kč, což je o 7 procent více než v prvním čtvrtletí roku 2003.

Ukazují to údaje Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV), které včera jeho pracovníci představili na tiskové konferenci ministerstva školství. Ty ovšem do průměrů zahrnují i platy vedoucích pracovníků. "Údaje bez ředitelů a zástupců nemáme k dispozici. I v jiných resortech se průměrné výdělky počítají včetně vedoucích zaměstnanců, takže kdybychom je zpracovali bez nich, bylo by to zkreslující," uvedla na dotaz Práva analytička ÚIV Michaela Kleňhová.

Zaměstnanci škol celkově (včetně provozních pracovníků) podle nich v prvních třech měsících roku 2004 vydělávali průměrně 15 467 Kč měsíčně, tedy o 11,8 procenta více než v prvním čtvrtletí před rokem.

"Obecně platí, že čím vyšší stupeň školy, na němž pedagog učí, tím vyšší je jeho mzda," řekla Kleňhová. Nejvíce si přitom podle ní polepšili učitelé základních škol, kde průměrná mzda vzrostla o 16 procent, a také učitelky z mateřinek, kde to bylo o 15 procent.

Ministryně Petra Buzková poznamenala, že tradičně bývají platy v prvním čtvrtletí nejnižší. "Většina ředitelů na začátku roku šetří, aby měli určité rezervy, a odsouvá peníze na třetí a čtvrté čtvrtletí," řekla šéfka resortu. Čísla podle ní potvrzují, že nejsou pravdivá tvrzení, že si učitelé letos sice polepšili v tarifních platech, ale protože jim ředitelé snížili osobní ohodnocení a odměny, celkově jim platy klesly. "Samozřejmě že nemohu vyloučit, že se to v některých případech stalo, ale není to pravidlo," dodala Buzková.

Dobšík: jásat je předčasné

Šéf školských odborů František Dobšík je k uveřejněným údajům skeptický. "Počkal bych až na výsledky druhého pololetí, kde ty nárůsty platů nebudou tak optimistické. Projeví se to, že učitelé dostali třinácté platy jen ve výši deseti procent," řekl včera Právu.

Mnozí ředitelé navíc podle něj vyčkávali na to, jaký rozpočet budou mít, a teprve od druhého čtvrtletí snižovali učitelům odměny a osobní ohodnocení, protože scházely peníze. "Zvláště tam, kde se jim nepovedlo snížit počty zaměstnanců o 2 procenta, jak nabádalo ministerstvo. Šlo například o kraj Vysočina nebo Královéhradecký," zdůraznil Dobšík.

Jak vypadá srovnání průměrných měsíčních platů ve školství s průměrným výdělkem v zemi, který podle ÚIV v prvním čtvrtletí 2004 činil 17 235, přičemž v nepodnikatelské sféře 16 832 korun?

Průměrná mzda zaměstnanců v regionálním školství činila 88,1 procenta celorepublikové mzdy, u učitelů v regionálním školství to bylo 105,5 procenta. Na základních školách učitelé podle Kleňhové pobírali o 7,2 procenta více než kolik byla republiková mzda a na středních a vyšších a VOŠ o 14,9 procent víc. Průměrné příjmy pedagogů na vysokých školách byly o 25 procent vyšší než byl průměr v zemi. Platy na vysokých školách se ale dost liší - hůře jsou na tom pedagogové na humanitních školách, zatímco na některých technikách to bývá lepší.

Vyučení: často bez práce

Proti loňskému dubnu se počet nezaměstnaných absolventů škol snížil zhruba z 52 tisíc na 48 tisíc. Nejvíce nezaměstnaných je přitom podle Kleňhové mezi vyučenými bez maturity, kteří tvoří 39 procent absolventů bez práce. Naopak nejméně nezaměstnaných je mezi absolventy vyšších odborných škol, gymnázií a vysokých škol. Čím vyšší vzdělání, tím je větší šance místo získat.

***

Průměrné platy pedagogů (1. čtvrtletí 2004)

(v korunách, včetně vedoucích pracovníků)

Regionální školství celkem 18 191

Mateřské školy 14 630

Základní školy 18 449

Speciální školy 18 899

Střední školy 19 667

Vyšší odborné školy 20 018

Veřejné vysoké školy 21 040