Co musí znát vědec a učitel ****************************************************************************************** * Co musí znát vědec a učitel ****************************************************************************************** Je to více povolání v jednom, říká děkan Přírodovědecké fakulty UK Čím se měří kvalita vysokých škol? bylo téma článků Jak vrátit prestiž prázdným titulům (M května) a Jak poznat nadějné vědce (19. června). V diskusi o problémech české vědy a vzděl názorem děkana přírodovědecké fakulty UK Pavla Kováře. Ozval se mi mladý kolega, jehož jsem na své katedře poznal jako studenta. Po absolutoriu o zahraničí, zakotvil na jedné švýcarské výzkumné instituci a právě skončil stáž na velmi do Austrálii. Teď po návratu do Švýcarska se začal angažovat v návrhu vědeckého projektu zamě Jižní Americe, na němž se má podílet více států. Protože ví, co umíme, rád by viděl naši ú Přes nářky, které slýcháme na to, jak nám špatné podmínky odhánějí mladé mozky za lepším d takto by to mělo fungovat! A doufám, že brzy nastane čas, kdy lidé jako on začnou vnímat, mater o ně stojí, že je ochotna nabídnout, co potřebují k práci. Pak snad dojde i k hojněj mladých a k hlubším inovacím v oborech podle vzorů venku. Změřitelní odborníci Na vysokou školu se dnes nahlíží jinak než dřív: aby se dala hodnotit, musí mít vyhraněný reprezentují "změřitelně kvalitní" specialisté - musí umět přitahovat jak peníze na vědeck tak studenty všech tří zavedených stupňů studia. Každá z těchto agend zahrnuje daleko víc podkladů, než má vlastní výstup. Výsledky přijaté do tisku vědeckým časopisem znamenají někdy i léta pokusů či sběru dat v nejvhodnější formy jejich zpracování a další měsíce recenzního řízení a úprav manuskriptu. článek, za který má vysokoškolský učitel "čárku", právo na existenci. (Překonání nechuti k spolupráci by mohlo pomoci oborům, v nichž existuje málo světových časopisů.) Cyklus přednášek pro studenty znamená něco podobného: spousty času stráveného výběrem pozn nejnovějšího, co bylo publikováno, začlenění vlastní vědecké zkušenosti a nakonec úsilí o prezentaci. Také sepsání skript nebo učebnice. Dále náročná praktická cvičení, ať už v lab exkurzi, a na konci všeho dobře připravená zkouška. Zdvojme totéž pro studenty-cizince a z celoživotní vzdělávání. Na obě hlavní činnosti se váže agenda třetí - organizační, kterou při zmíněných časových n vědec a pedagog v jedné osobě zvládat perfektně: umět dobře napsat grantový návrh, aby zís na projekt, být i dobrým manažerem týmu. Žádané jsou též expertizy a posudky. Podle rostou odpovědnosti - je-li vedoucím výzkumné skupiny, oddělení, katedry, ústavu, sekce - se logi handicapu v původních činnostech, na něž však nemůže rezignovat. Jak vidno, univerzita a její složky toho v očích státní správy i veřejnosti musí plnit hod Jak pracují peníze Ve vzorci pro financování výzkumu se odrážejí různé parametry, od proporce doktorandů, kte studium, přes počty získaných grantů za minulé dva roky až po procento docentů a profesorů kteří jsou na funkčních místech, titul u jména sám o sobě nestačí: tolik pro upřesnění k č prestiž prázdným titulům, MF DNES z 22. 5. 2004). V posledních pěti letech se zhruba čtvrtina nových docentů a skoro polovina profesur na Př z jiných škol nebo z Akademie věd - habilitace a profesury tu nejsou strojem k produkci ti vlastní potřebu. Procedura je vícestupňová a má řadu pojistek kvality. Pravidla kvalifikačního řízení však vytěžují renomované odborníky členstvím v komisích a r zákonodárců již zaznělo, že dvojkolejnost (konkurzy jednou na titul doc./prof., podruhé na prof.) by bylo užitečné obměnit jiným vzorem, který též ve světě existuje. Současný systém výběru pracovníků by zjednodušilo přísně srovnávací posouzení, zda se na vypsané místo ade méně než jiný. Volba graduovaných lidí do vedoucích funkcí pak bývá podmíněna ještě dalšími vlastnostmi ( morálními, šíří rozhledu, komunikativností), bez nichž nelze čekat příslušný výkon v akade v redakcích, grantových komisích, oborových radách. Naše fakulta už odvedla kus práce na snadno prověřitelné databázi ukazatelů v hlavních čin Srovnávat mezi sebou různé obory by nebylo regulérní - historicky si vytvořily různé zvykl měřítka kvality, jednou jsou vázány na státní území, jindy mají globální platnost, jeden m mezinárodní nabídku publikačních možností, jiný ne. Proto považujeme za smysluplné poměřov se stejně zaměřenými pracovišti, a pokud budou údaje dostupné, i se zahraničními. Nejsrovn přírodovědecké fakulty, zahrnují-li podobné skupiny oborů, jaké pěstujeme u nás: biologick geologické, geografické. Abychom byli korektní, jen sama biologická sekce naší fakulty by se mohla srovnávat s biol pokud ji takto oborově zúženu má jiná univerzita - u nás třeba Jihočeská. Oborové partnery i v AV ČR, a bylo by uspokojivé dosáhnout dejme tomu zpola jejich úrovně v publikační akti bude lepší, pro nás jedině dobře. Tou druhou částí pracovní kapacity se musíme měřit s těm jejichž hlavním pověřením je jako u nás - výuka studentů. Jak jsme na tom Publikační úspěšnost v časopisech s tzv. impaktním faktorem na pražské přírodovědě roste, čísla získaná za poslední tři roky z mezinárodní databáze Web of Science. Uvádím zatím jen obory biologické, chemické a geologické: 208 v roce 2001, 237 v r. 2002, 280 v r. 2003, co tendencí vychází velmi přibližně na jednu takovou publikaci na pracovníka za rok (všech ty několikanásobně více). Podobný trend je i v dalších činnostech: lepší se získávání grantov fakulta získala v roce 2001 granty v hodnotě 61 milionů korun, o rok později za 80 milionů za 99 milionů korun. Finance z resortu školství získávané přímou dotací na výzkum jsou neúměrně nízké v poměru na "hlavu" studenta (tedy na výkon pedagogický) - v tom jsou univerzity sráženy na pozici polytechnik. Pokud však prokážou konkurenceschopnost ve vědě, mělo by se to změnit. Prof. RNDr. Pavel Kovář, CSc., je děkanem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praz