Neprostupná cesta do elit zvyšuje šance komunistů ****************************************************************************************** * Neprostupná cesta do elit zvyšuje šance komunistů ****************************************************************************************** Potomek vzdělaných rodičů má třináctkrát vyšší šanci na univerzitní diplom než dítě z děln Velká část Čechů před sebou nevidí perspektivu. Americký sen, ze dna na vrchol, je v domác uskutečnitelný jen výjimečně. Právě vědomí možností omezených jen vlastní inteligencí a pí prostředím, do kterého se člověk narodil, zvyšuje motivaci lidí. Tam, kde příležitosti chy prostor pro populisty, v českém případě pro komunisty. "Hospodářská a duchovní devastace, nebyla za uplynulých patnáct let odstraněna, tíživé sociální problémy, které lidé nejsou s vlastní iniciativou, společně vytvářejí politickou kulturu a mentalitu, která bytostně tíh Obrací se proto k typické marginální straně, kterou je v současné české politice KSČM," ří Budil ze Západočeské univerzity v Plzni. Důkazy nerovnosti Nerovnost v české společnosti je přitom dílem komunistického režimu. Podle studie Petra Ma v padesátých letech rozbili staré elity a dítě z dělnické rodiny mělo před rokem 1968 polo studovat oproti potomkům vysokoškoláků - podobně jako tomu je dnes v anglosaských a skandi státech. Za normalizace ale dokázaly nové elity prosadit na univerzity své rodinné přísluš pádu komunistického režimu už měly děti vysokoškoláků osmkrát větší šanci studovat než děl Nový režim pouze nedokázal nerovnost odstranit a naopak ji prohloubil. Dítě z dělnické rod třináctkrát nižší šanci na univerzitní diplom než potomek vzdělaných rodičů. Podařilo se sice rozšířit nabídku studia na trojnásobek, další příčinou nerovností se ale trh s byty. Především pro mládež z venkova může být stěhování nepřekonatelný problém - seh nebo Brně pronájem pod pět tisíc je unikát. "Současné podmínky na trhu od stěhování význam odrazují," říká expert Sociologického ústavu na bydlení Martin Lux. Pokud student po přije nezíská kolej, může to být podle Luxe významný faktor, který od studia odradí. Některé vys mohou v kolejích ubytovat jen pětinu svých studentů. Lux doporučuje problém řešit vyplácen chudé studenty, více než na stát ale spoléhá na samotné univerzity či nadace. Důsledkem je, že země nedokáže využít schopností svých občanů. Na to, že velké rozdíly ve ekonomickou prosperitu, upozornil mezinárodní výzkum gramotnosti SIALS už v roce 1998. Sro OECD ukazují, že pokud jde o vzdělání, hospodářskému růstu nejvíce prospívá takzvaná funkč tedy schopnost využívat písemné informace v pracovním i soukromém životě. Její úroveň u je závisí na délce univerzitního studia. Česko se logicky ukázalo jako země, kde má vysokou ú gramotnosti jen pětina občanů, většina je ale hluboce pod průměrem vyspělých zemí. Vysoce selektivní systém vzdělávání potvrdil i výzkum PISA 2000, který prokázal nerovnost středoškolské populace. Nedostatečnou schopnost porozumět psaným textům odhalil u více než přinejmenším průměrné znalosti v mezinárodním srovnání prokázali všichni studenti gymnázií žáků středních odborných škol. Česko, Německo a Maďarsko mají ze sledovaných zemí OECD nej tom, že školní výsledky záleží na vzdělanosti a ekonomické úrovni jejich rodičů. Jak překonat minulost Pokud se nenajde recept na překonání nerovností, může se podle západočeského děkana Budila rozpolcenost utužit do stavu, kdy ji nebude možné překonat: "K něčemu podobnému došlo na S jižní Itálii a nyní se zdá, že k tomu dochází na území bývalého východního Německa. Vyřeši nepomůže pomoc z centra, lidé se sami musí naučit vytvářet bohatství." Politická elita dosud odmítala všechny cesty, které by vedly k překonání sociální rozpolce školného například založení neuniverzitních vysokých, anebo likvidaci kvót, které nutí tém populace nastoupit do učení. Na možné ekonomické důsledky poukazuje hlavní ekonom Komerční Janáček: "Pokud by měly zahraniční společnosti zájem o vzdělané zaměstnance, nenajdou dnes práce dostatečnou nabídku." Důvody, proč v méně rozvinutých zemích politici, jednotlivci i podniky často jednají tak, jim samotným, vysvětlil ve své eseji "Postoje, hodnoty, přesvědčení a mikroekonomie blahob profesor a poradce americké vlády Michael Porter: "Krátkodobé zájmy mohou vést k rozhodnut jednání, které odporují dlouhodobým zájmům," vysvětluje paradox Porter. Jako jednu z hlavn fakt, že kultura národa je silně ovlivněna starými idejemi. "Ve dvacátém století existoval blahobytu včetně centrálního plánování. Takové ideje působí přes vzdělávací systém, vliv i a představitelů vlády a hluboké kořeny ve společnosti mají i na tisíc jiných způsobů. Záro politických vůdců nevědomost o způsobu fungování mezinárodního hospodářství. Nevědomost vy kterém se drží ona stará přesvědčení." Překonat předsudky je podle Portera v první řadě úk ČSSD proti změnám Tady by mohl být nadějí pragmatismus Stanislava Grosse, proti dosud vyhraněnému ideologick Gross zatím neřekl, co si o školném a vzdělání myslí. Nepodpořil však ani ideologický názo prosazoval Špidla. Odstupující premiér označil ještě po své rezignaci zavedení školného (spolu s rovnou daní, lékaře a povinným důchodovým spořením u soukromých fondů) za součást konzervativní revoluc Česku po vítězství ODS ve volbách. "Konzervativní revoluce prostě odmítá solidární přerozd sociální politiku na způsob politiky policejní. Transfery v rozpočtu se odehrávají nikoli do rozvoje lidského potenciálu, ale jako investice do bezpečnosti těch, kteří jsou nahoře, názor Špidla. Lenka Zlámalová, Petr Holub