Nadaní Češi studují hned několik oborů

Rakouský rekord - medicínu za tři a půl roku - Češi překonávat nebudou, raději volí více oborů najednou

Souběžně až čtyři programy třeba i na více fakultách jsou schopni zvládat nejnadanější čeští studenti. O zkrácení studia jednoho oboru zájem nemají.

ČESKÉ BUDĚJOVICE - Rok co rok přibývá cizinců, kteří zatouží po studiu na některé z českých univerzit. A zdaleka to nejsou už jen Slováci, i když těch je stále nejvíce - přes 7400 z celkově 274 tisíc posluchačů. Na českých a moravských vysokých školách se vzdělává i několik stovek Rusů, hodně je Ukrajinců, Britů, Bělorusů nebo Vietnamců.

Nejoblíbenější mezi zahraničními studenty je Lékařská fakulta Karlovy Univerzity. Tu navštěvuje více než tisíc cizinců. Ti si z českých poslucháren odnášejí vědomosti, ale určitě v nich po sobě také něco zanechají. Mnozí by například mohli své české kolegy "nakazit" pracovitostí a pílí.

Na české akademické půdě se zatím nikomu nepovedl takový husarský kousek, kterým se může pochlubit jednadvacetiletá Vera Haslingerová z dolnorakouského Wieselburgu. Ta se minulý týden po promoci na Lékařské fakultě Vídeňské univerzity stala vůbec nejmladší rakouskou lékařkou. Titul doktorky medicíny totiž získala už za sedm semestrů, zatímco běžně se v Rakousku stejně jako v Česku medicína studuje dvanáct semestrů.

K vytvoření nového rakouského rekordu v nejkratší délce medicínského studia Haslingerové gratulovala celá řada rakouských médií. Ještě nikdy v historii se totiž Rakušan nestal lékařem za tak krátkou dobu.

Na českých lékařských fakultách ale podle odborníků není zkrácení studia až takřka na polovinu možné. A čeští vysokoškoláci, včetně těch nejnadanějších, ani o něco podobného nemají zájem.

"Ještě jsem se nesetkal se studentem, který by si chtěl studia zkrátit alespoň o v Česku maximálně možnou dobu jednoho roku a skutečně to také dokázal," řekl LN proděkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Stanislav Štípek. Dostudovat českou lékařskou fakultu třeba už za čtyři roky ale podle něj vzhledem k rozložení praktik a zkoušek nelze.

V Rakousku, kde je obdobný systém školství, dostala nadaná studentka Haslingerová výjimku a mohla praktika a zkoušky na základě předloženého individuálního plánu údajně shrnout do kratšího období.

"Děkuji zejména profesorům, kteří mi něco takového umožnili," řekla Haslingerová po promoci rakouským novinám. Zkrácení studia si totiž údajně plánovala už před nástupem na medicínu. Nejhorší bylo podle Haslingerové studium v prvním roce, kdy trávila na univerzitě až 45 hodin týdně. "Doma se pak nejlépe učím brzy ráno, běžně jsem tak vstávala kolem půl šesté," uvedla nejmladší rakouská lékařka.

I když v Česku není možné překonání podobného rekordu na lékařské fakultě, na jiných vysokých školách to pravidla umožňují. Čeští studenti ale možnosti zkrácení studia údajně příliš nevyužívají. Svou genialitu a nevšední nadání projevují někteří z nich zcela jiným způsobem.

"Studenti, kteří mají schopnosti a zájem, spíše studují hned několik oborů třeba na dvou fakultách," řekla LN mluvčí Univerzity Karlovy Klára Hamanová. Osmdesát tři studentů univerzity podle ní studuje tři obory, o jeden obor méně zvládá najednou studovat dokonce 1769 studentů. Tři studenti pak dokáží souběžně docházet na výuku hned čtyřech studijních programů. Vedle dvou kombinací cizích jazyků a divadelních věd tak studují třeba ještě biologii či matematiku.

"O tom, že by si někdo naopak chtěl studium jedné fakulty zkrátit o polovinu, jsem zatím neslyšela," uvedla mluvčí Klára Hamanová.