Kdo se bojí školného? ****************************************************************************************** * Kdo se bojí školného? ****************************************************************************************** Většina lidí chápe, v čem je přínos placení na VŠ, Buzková přesto straší veřejnost V létě roku 2001 ministryně školství Petra Buzková publikovala článek, ve kterém se přihlá nejmodernějších systémů financování studia na vysoké škole. Tehdy napsala: "Znám způsob školného, který bych ráda podpořila: vysoké školy si určují školné a studenti s pomocí státní půjčky, která jim zároveň také pomáhá zaplatit bydlení v místě studia. Půj absolventi škol splácet až tehdy, pokud dosáhnou nadprůměrného příjmu, tedy v okamžiku, kd začne rentovat. Splátky studentské půjčky jsou podobně jako hypotéka rozloženy na několik Školám se studenti vyplatí a budou se o ně prát. A studenti, s vědomím, že jednou za studi budou vybírat podle kvality školy a podle šancí na uplatnění." Po třech letech diskusí předkládá do vlády návrh reformy vysokého školství, ve kterém z fi spoluúčasti nezůstalo vůbec nic. Celá reforma je založena na slibu, že výdaje na vysoké šk zvýší o deset miliard, tj. téměř padesát procent, a pak už vše poběží jako po másle. Návrh hemží "posilováním", zejména dotací, jediné, s čím se v něm ale nepočítá, je posílení role "klienta", o kterého se budou školy prát, zatímco student, jako rozumný klient, si bude vy kvality. Místo toho, aby ministryně školství efektivitu využití každé stokoruny vydané ze státního vybráním alespoň jedné koruny z kapsy studentů, straší veřejnost frázemi o sociálních bari by zavedení finanční spoluúčasti studentů způsobilo. Nadto v rozporu sama se sebou tvrdí, jaký by vybrané školné mohlo mít na rozvoj a efektivitu českého vysokého školství, by byl zanedbatelný. Naše politika už delší dobu postrádá kontakt s realitou. Málokde se však operuje s tak sna vyvratitelnými frázemi jako právě ve školství. Již mnoho let se ví, že vysoké školy v rámc systému financování prostě nemohou uspokojit stále rostoucí poptávku po vzdělání, zvýšit š dosažení vysokoškolského vzdělání zejména pro děti pocházející z chudších rodin a přitom j uplatnitelnost absolventů na trhu práce. Neschopnost či neochota politiků nabídnout racion zbavené ideologických předsudků, však začíná čím dál tím více kontrastovat s tím, jak řeše veřejnost a sami studenti. Nedávno uskutečněný rozsáhlý výzkum vnímání českého školství ukázal, že ačkoli bezplatné v vzdělávání zůstává pro většinu lidí ideálem, tváří v tvář realitě více než sedmdesát proce připustilo, že školné na vysokých školách s možností půjčky by umožnilo studovat většímu p o studium stojí. Nejzajímavější na tom ale je, že s tímto názorem souhlasilo 76 procent voličů ODS, 71 proc a dokonce 57 procent voličů KSČM. Žádný rozdíl přitom nebyl shledán ani mezi různými sociá Zdá se, že česká veřejnost se na rozdíl od významné části politické elity dokáže oprostit balastu a dokáže se přiklonit k řešení, které odpovídá zdravému rozumu. Studenti jsou pro Často se argumentuje i názory současných studentů vysokých škol, kteří - alespoň podle vůd akcí typu "Týden neklidu" odmítají jakoukoli formu finanční spoluúčasti. Realita je opět j Před několika měsíci dokončený výzkum více než čtyř tisíc studentů prvních ročníků VŠ ukáz formou finanční spoluúčasti by souhlasilo 56 procent studentů veřejných VŠ, zásadně ji odm nich. Největší podporu má přitom tzv. odložené školné, pro které se kdysi vyslovila i Buzk Na pravou míru je třeba uvést i politické strašení, podle kterého již nyní studium na VŠ n rozpočty rodin. I na veřejné vysoké škole nepochybně studium něco stojí (výzkum ukázal že korun měsíčně), ale pouze pětina studentů uvedla, že jejich studium značně zatěžuje rozpoč rodiny. Nedostává-li se peněz od rodičů, dokážou si totiž studenti vydělat (v průměru 1700 studenti soukromých škol dokonce 6700 měsíčně). Chce-li však vláda studentům opravdu pomoci, jak stále tvrdí, měla by vzít vážně jejich ma reformě kolejí a menz (které z pochopitelných důvodů brání rektoři) a hlavně zavést systém půjček: téměř polovina studentů by si již dnes vzala půjčku, kdyby jim byla nabídnuta za r podmínek. Proč vláda nejde touto cestou, existují-li pro ni věcné argumenty a veřejnost by ji přijal politického smýšlení? Na rozdíl od většiny občanů zřejmě myslí něčím jiným než hlavou. Teď zda ještě platí, že máme vládu, jakou si zasloužíme.