Studium v cizině? Šance vzrostly

Téma

Zájemcům o vzdělávání v zahraničí výrazně pomohl vstup do unie, ale i speciální projekty

ZÁPADNÍ ČECHY DNES

Vstup země do Evropské unie výrazně rozšířil možnosti českých studentů vzdělávat se v zahraničí. Této možnosti využívají i mnozí studenti Západočeské univerzity.

Plzeň - Například Západočeská univerzita v Plzni může nyní spolupracovat se zeměmi, se kterými to dosud nebylo možné. „Doteď jsme byli omezeni prostorem unie, nyní můžeme spolupracovat také se zeměmi Latinské Ameriky, s Asií, Austrálií,“ popisuje Markéta Čechurová z oddělení zahraničních vztahů ZČU. „Navíc vznikly nové projekty,“ dodává.

Pro vycestování slouží speciální programy

Studenti mají možnost vycestovat do zahraničí například v rámci Evropské unie, což je především díky programům Socrates, Erasmus. „Jde o studijní programy na zahraničních univerzitách, které trvají jeden nebo dva semestry,“ vysvětluje Čechurová. Oproti tomu program Leonardo da Vinci zajišťuje pracovní stáže ve firmách v oboru, který studenti studují. Jeho délka se pohybuje v rozmezí od 3 do 12 měsíců.

„Kromě toho máme vazbu s některými univerzitami v zahraničí, díky kterým probíhá oboustranná výměna studentů,“ říká Čechurová. Partnerské univerzity jsou například ve Spojených státech, Indii či Nizozemí. Řada univerzit spolupracuje přímo s jednotlivými katedrami. „Jedná se opět o vzájemnou výměnu studentů. Charakter těchto pobytů je ale krátkodobý,“ popisuje Markéta Čechurová. Délka se pohybuje od několika dnů po dva týdny. V tomto směru je velmi aktivní fakulta aplikovaných věd a fakulta elektrotechnická. „A samozřejmě také jazykové katedry na pedagogické a fakultě humanitních studií,“ doplňuje Čechurová.

Poslední možností pro studenty jsou stipendia různých organizací. „Mezi nimi je například ministerstvo školství, Fulbrightova komise, CEEPUS, AKTION nebo British Council,“ vyjmenovává Čechurová.

Zájem se každým rokem zvyšuje. „Počet vyjíždějících i přijíždějících studentů se každým rokem narůstá. Letos vyjelo do zahraničí 211 našich studentů,“ říká Jana Procáková z oddělení zahraničních vztahů. To je narůst téměř šedesát lidí oproti loňskému roku. Na podzim vyjede do zahraničí dalších 138 studentů. Úměrně se zvyšuje i počet přijíždějících studentů. Letos jich bylo třicet. „Už na zimní semestr jich ale přijede padesát,“ popisuje Procáková.

Zájem o humanitní studia převyšuje mnohdy nabídku

Zájem často výrazně převyšuje nabídku. „Je to ale individuální. Na technických fakultách o studium v zahraničí tak velký zájem není, horší je to na humanitních oborech,“ popisuje situaci Procáková. Kritérii při vývěru uchazečů potom bývají studijní výsledky a jazykové znalosti. Některé fakulty používají při výběru také psychologické testy.

Pokud chce student vycestovat do zahraničí, je třeba začít se o jednotlivé nabídky s předstihem. „Samozřejmě platí, že čím dřív se začnou zajímat, tím lepší možnosti budou mít,“ říká Markéta Čechurová. Přihlašování probíhá přibližně 3 až 4 měsíce předem. „Zajímat se o nabídky je třeba ale mnohem dříve, klidně i rok předem,“ radí Čechurová.

Češi chtějí studovat hlavně v angličtině

Záleží i na tom, kam studenti chtějí vycestovat. „Největší zájem je o studium v anglicky mluvících zemích nebo o studium na zahraničních univerzitách, kde probíhá výuka v angličtině,“ popisuje Jana Procáková. „Velká část studentů má také zájem o studium v Nemecku,“ dodává.

Studenti, kteří vycestují do zahraničí, většinou neplatí školné a na zbytek nákladů dostanou grant. „Záleží ale na programu, občas si musí studenti také něco doplatit,“ vysvětluje Čechurová. Rozdílná je situace u stáží. Firmy, ve kterých jsou studenti zaměstnáni, je nemusí platit. „Ostatní náklady by měl pokrýt grant,“ říká Čechurová.