Část vysokoškoláků se ve škole nudí

PRAHA 14. srpna 2004 | 15:21 Za poutavý považuje výklad učitele jen devatenáct procent studentů. Skoro třetina chce obor změnit. Pětina studentů vysokých škol hodlá příští rok zkusit přijímačky znovu. Obor, který studují teď, je nebaví.

• Na českých VŠ přibyly stovky cizinců

• Česko má nejméně vysokoškoláků v EU

• Soukromé VŠ budou moci zakládat i organizace z EU

Kdyby záleželo na studentech, vysoké školy by se s příspěvky na kolejní lůžka mohly okamžitě rozloučit. Skoro osmdesát procent současných vysokoškoláků si přeje, aby se peníze dostávaly rovnou k nim. Studenti by se pak sami rozhodli, jestli si za příspěvek pronajmou byt, nebo se ubytují na koleji. Většina vysokoškoláků si myslí, že takový systém by byl spravedlivější, zajistil by jim cenově dostupnější bydlení a mnoho studujících by do školy nemuselo dojíždět.

Výklad je nudný

Tak to alespoň vyplývá z výzkumu, který mezi 3806 studenty veřejných vysokých škol provedl Sociologický ústav Akademie věd ve spolupráci se Studentskou komorou Rady vysokých škol. Většina studentů je na veřejné vysoké škole víceméně spokojena. Asi tři čtvrtiny si myslí, že studium rozvíjí logické a kritické myšlení a přednášející dokáží ocenit jejich tvořivost.

Názory vysokoškoláků na vyučování, studium v zahraničí a jejich budoucí zaměstnání

* 56 procent vysokoškoláků maturovalo na nějakém typu gymnázia

* 17 procent posluchačů studuje jiný obor, než původně chtělo

* 52 procent si myslí, že po absolutoriu vysoké školy získá dobře placené zaměstnání

* 89 procent vysokoškoláků se domnívá, že najde práci v oboru, který vystudovali

* 54 procent studentů hodlá získat magisterský nebo inženýrský titul

* 56 procent studentů vysokých škol nechce studovat v zahraničí

* 79 procent vysokoškoláků by chtělo od státu dostávat příspěvky na bydlení

* 46 procent studentů bydlí na koleji

* 43 procent vysokoškoláků na veřejných školách, kteří si během studia vydělávají, mají brigádu mimo obor

Podobně kladně vysokoškoláci hodnotí i přípravu na střední škole. "Padesát šest procent vysokoškoláků maturovalo na nějakém typu gymnázia. Jde o elitní středoškoláky z výběrových škol, proto ta spokojenost," konstatuje sociolog Petr Matějů. Hůře už pak studenti hodnotí samo vyučování: jen devatenáct procent vysokoškoláků si myslí, že jejich profesor o látce vykládá zajímavě. Polovina studujících pak věří tomu, že po škole najde velmi dobře placené zaměstnání. Dalších padesát procent plánuje získat alespoň magisterský nebo inženýrský titul.

"Na české vysokoškoláky trh práce nevyvíjí dostatečně silný tlak. U nás pořád platí, že diplom je sám o sobě dostatečná kvalifikace. V zahraničí zaměstnavatelé u absolventa, který se uchází o zaměstnání, zjišťují především jeho dovednosti," říká Matějů. Každopádně vysokoškolské představy o prvním zaměstnání se studentům plní. "Většina jich práci najde ve svém oboru. A co se týče platu: vysokoškoláci mají obecně vyšší příjmy než zbytek populace," říká Jiří Vojtěch z Národního ústavu odborného vzdělávání.

Část studentů si vydělává už během studia. Studenti z veřejných škol vydělají v průměru sedmnáct set měsíčně. Ti ze soukromých kolem šesti tisíc a dokáži si brigádu navíc najít v oboru, který navštěvují. Asi třicet procent posluchačů obor, který studují, nebaví. Plánují ho proto brzy změnit. Část jich to už udělala. Příští rok bude přihlášku podávat znova skoro pětina studujících. Většina pak hodlá navštěvovat obě školy současně. "Tato skupina chce mít pojistku. Tak by ale systém fungovat neměl, protože místa potom scházejí," říká Matějů. Školy mohou už teď po studentech, kteří navštěvují dvě fakulty, požadovat příspěvek.