Pověsit si na stěnu místo obrazu svůj vysokoškolský diplom není v Česku zrovna obvyklé. Marc Verdier, pětapadesátiletý Francouz, který už jedenáct let žije v Praze, to přesto udělal. "Záleží na tom, o jaký diplom jde," tvrdí a ukazuje na zažloutlou listinu nad svým počítačem. "Tenhle rozhodně není ledajaký. Je ze Sciences Po."

PRAHA - Konečně jsou tu pravé horké letní dny, kdy slunce pálí. Uplynulý víkend byl tropický s teplotami ve stínu nad třicet stupňů Celsia. Slunce však nemusí člověku jen do bronzova opálit pleť, ale i uškodit. Lékaři varují, že slunečních paprsků bychom měli užívat s rozmyslem. „Už dvoje spálení kůže za život zvyšuje riziko melanomu, tedy nejzhoubnějšího kožního nádoru, u ženy 1,5krát, u mužů 2,8krát,“ řekla Právu docentka Jana Hercogová, přednostka dermatovenerologické kliniky pražské Fakultní nemocnice Na Bulovce.

PRAHA - Školské odbory ani Asociace krajů nemají námitky proti tomu, že Petra Buzková (ČSSD) bude ministryní školství i v nové vládě. Proti Buzkové vystupuje jen šéf nepříliš vlivné Asociace školských odborů-Učitelského odborového klubu Radek Sárközi.

Univerzita je novým nájemcem bývalé školy Z Prahy a okolí DNES Nové Město Budova bývalé Základní školy Vratislavova v Praze 2, která se uvolnila kvůli slučování školských zařízení, bude sloužit Univerzitě Karlově. Ta v ní bude pořádat kurzy pro studenty a pedagogy z Prahy 2 a provozovat stravovací zařízení.

Jičín - Radnice města Jičína ve spolupráci se čtyřmi českými vysokými školami připravuje otevření Valdštejnova evropského univerzitního centra. Zpočátku bude výuka probíhat v prostorách Valdštejnského zámku. Později by se studenti měli přemístit do nově opraveného barokního areálu bývalé jezuitské koleje nedaleko náměstí, na jehož rekonstrukci chce město získat peníze z fondů Evropské unie.

Optimista při oslavách jubilanta volá "teprve sedmdesát", zatímco pesimista prohlásí "táhne mu na osmdesát". Těmito slovy povzbudil včera čestný předseda Akademie věd profesor Rudolf Zahradník na zámku v Lužanech čerstvého sedmdesátníka profesora Václava Pavlíčka, šéfa katedry Ústavního práva právnické fakulty Univerzity Karlovy.

V neděli 8. srpna se dožívá životního jubilea prof. Václav Pavlíček. Osobnost tohoto významného právního teoretika se začala formovat počátkem 60. let, kdy přišel na katedru správního práva Právnické fakulty UK. V odborném tisku i v publicistice psal o potřebě demokraticky upravit spolčovací a shromažďovací právo, zreálnit činnost politických stran, obnovit náboženskou svobodu, změnit dosavadní vedoucí roli KSČ a vytvořit prostor pro aktivitu občanů.

Málo věcí se v racionální výživě stalo tak slavných jako takzvaný francouzský paradox. Francouzský kardiolog Serge Renaud se jím snažil objasnit, proč Francouzi mívají třikrát méně infarktů než občané USA. I když snědí o 30 procent více tuků, více kouří a méně cvičí. Byl přesvědčený, že vedle středomořské stravy je hlavní příčinou pravidelné pití rozumné dávky červeného vína. Dnes už víme, že v tom se mýlil. Přesněji řečeno, příliš zjednodušoval.

PRAHA - Zájem cizinců o studium na českých vysokých školách každým rokem stoupá. Minulý akademický rok do poslucháren zasedlo více než 274 tisíc posluchačů, z nich bylo 14 500 cizinců. To je o 2500 víc než rok předešlý a více než dvojnásobek ve srovnání s rokem 1999. Vyplynulo to z údajů Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV).

Rok co rok přibývá cizinců, kteří zatouží po studiu na některé z českých univerzit. A zdaleka to nejsou už jen Slováci, i když těch je stále nejvíce - přes 7400 z celkově 274 tisíc posluchačů. Na českých a moravských vysokých školách se vzdělává i několik stovek Rusů, hodně je Ukrajinců, Britů, Bělorusů nebo Vietnamců.

Pacient může odmítnout, aby se o něho starali medici nebo studenti zdravotnických škol Zvláště ve fakultních nemocnicích může pacient cítit, že ho obtěžují. Přicházejí stále další a další medici a ptají se pořád na to samé. Žákyni zdravotnické školy se při odběru krve tak klepe ruka, že se nemůže trefit do žíly. V takové chvíli je asi nejlepší zatnout zuby, usmát se a říci si: "Na někom se to naučit musí."

Praha - Ministryně školství Petra Buzková už má plán, jak od základů promění vysoké školství. Slibuje, že už za tři roky dostane šanci studovat až 60 procent čerstvých maturantů. Ale jen v bakalářských studijních programech. "Není důvod, aby byl úplně každý inženýr nebo doktor. V zemích Evropské unie se za ukončené vysokoškolské vzdělání považuje bakalářský titul, který v mnoha profesích stačí," řekla Buzková v telefonickém rozhovoru s odmítnutým uchazečem o studium, dvaadvacetiletým Janem Rousem. Ministryně školství je už druhým členem vlády, který souhlasil s výzvou MF DNES a pokusil se obhájit svou práci v rozhovoru s "obyčejným" člověkem.

Praha - Ministryně školství Petra Buzková už má plán, jak od základů promění vysoké školství. Slibuje, že už za tři roky dostane šanci studovat až 60 procent čerstvých maturantů. Ale jen v bakalářských studijních programech.

Ministryně školství obhajovala svou práci v rozhovoru s mužem, na kterého nezbylo místo na vysoké škole Skoro pětadvacet minut si telefonovali a hledali nejsnazší cestu k vysokoškolskému diplomu. Nakonec se ministryně školství a mladý muž shodli: v Česku se na vysokou školu nedostane. Pokud se ovšem zájemce místo vysněného studia režie nespokojí s technikou.

Počínaje srpnovým příjmem budou studenti, důchodci a ženy na mateřské dovolené platit ze svých výdělků vyšší zdravotní pojištění. Novinářům to ve středu řekl vedoucí oddělení pojištěnců a plátců pojistného Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Tomáš Červinka.

Ministryně Buzková by určitě nechtěla mít titul "juc" či něco podobného. Nevím, jaké má představy o využití bakalářů ve větším počtu než malém. Jsou to totiž lidé, kteří ukončí více či méně všeobecná studia a odcházejí ze školy v době, kdy se mají specializovat.

Události Praha - Pedagog Slezské univerzity v Opavě Libor Pavera, který podle vědecké rady školy opsal část své habilitační práce, nesmí dál učit studenty. Podle Českého rozhlasu o tom rozhodl děkan Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity Zdeněk Stuchlík. Pavera rozhlasu řekl, že se titulu nevzdá.

O české lékaře je v Evropě velký zájem. Stoupl ještě po našem vstupu do EU. "Vydáváme osvědčení o bezúhonnosti, které k zaměstnání v cizině potřebují. V posledním období je dvakrát více zájemců než dřív. Od začátku roku už jsou to stovky," řekl Právu David Rath, prezident České lékařské komory. Informoval, že nejvíc odcházejí lékaři do Německa a Anglie.

PRAHA - Mnoho českých politiků říká, že bezplatné vysoké školství je naplněním snu o sociální spravedlnosti. Studentům by ovšem školné nijak zvlášť nevadilo. Vyplývá to z čerstvého výzkumu, který vypracoval Sociologický ústav Akademie věd ČR společně se Studentskou komorou Rady vysokých škol.

Za poutavý považuje výklad učitele jen devatenáct procent studentů. Skoro třetina chce obor změnit. Pětina studentů vysokých škol hodlá příští rok zkusit přijímačky znovu. Obor, který studují teď, je nebaví.

Zájemcům o vzdělávání v zahraničí výrazně pomohl vstup do unie, ale i speciální projekty ZÁPADNÍ ČECHY DNES Vstup země do Evropské unie výrazně rozšířil možnosti českých studentů vzdělávat se v zahraničí. Této možnosti využívají i mnozí studenti Západočeské univerzity.

Vysokoškolský systém jižních sousedů je dost podobný českému Studium v Rakousku má pro řadu českých studentů jednu velkou výhodu - je to blízko. Každý druhý víkend mohou zajet domů, podle chuti se najíst a vyprat prádlo. Rakousko si vybírají studenti, kteří kalkulují se znalostí němčiny v dalším profesním životě, a také ti, kteří si chtějí v zimě dobře zalyžovat.

Pokud by školné od studentů skutečně přišlo do rozpočtu vysokých škol jako navýšení jejich rozpočtu, je to doopravdy pomoc. Pokud by to však prošlo tak, že si studenti zaplatí školné, ale vlastně dorovnají normu pro vysoké školy ze státní dotace, tak to pro vysoké školy smysl nemá.

V létě roku 2001 ministryně školství Petra Buzková publikovala článek, ve kterém se přihlásila k jednomu z nejmodernějších systémů financování studia na vysoké škole. Tehdy napsala: "Znám způsob školného, který bych ráda podpořila: vysoké školy si určují školné a studenti je platí s pomocí státní půjčky, která jim zároveň také pomáhá zaplatit bydlení v místě studia. Půjčku začnou absolventi škol splácet až tehdy, pokud dosáhnou nadprůměrného příjmu, tedy v okamžiku, kdy se jim studium začne rentovat.

Staronová vláda, jak se dalo očekávat, se postavila proti zavedení školného na vysokých školách. Chudí na studium nebudou mít, vzdělání se dostane jen těm z movitých rodin, říkají nám socialisté. Že je to čirý nesmysl, by měla svým soudruhům sdělit paní ministryně školství, pokud se jí do rukou dostaly statistiky, které by měl produkovat Výzkumný ústav pro studium vysokého školství.

Zahrádky - Zámek v Zahrádkách na Českolipsku, který vloni za dramatických okolností vyhořel, bude o víkendu poprvé od požáru na jeden den otevřený. A to i přesto, že Univerzita Karlova, majitel zámku, původně jeho otevření z bezpečnostních důvodů vyloučila. Radnici v Zahrádkách se ale nakonec podařilo usmlouvat částečné otevření.

Deset - takový je prozatím počet přihlášek, které se sešly na studijní oddělení zdejší první přerovské vysoké školy. Přitom ještě na jaře měli její představitelé plány, že přijmou minimálně šedesát posluchačů do tří prvních ročníků. Přesto však zatím akademičtí funkcionáři neztrácejí naději. „Zatím jsme obdrželi jen deset přihlášek, ale z toho nelze dělat závěry.

S tudium a bydlení, školství a nájemné - dvě oblasti, o něž stát pečuje snad ještě víc než o zdravotnictví, a v nichž je tedy logicky největší bordel. To nejsnadnější na světě - opatřit si vzdělání a nastěhovat se do nějakého bytu je pro české občany už po celá desetiletí jedním z největších oříšků života - je to také oblast, kde je nejvíc podplácení, černý trh, fígle se zákony

Události Brno - Prezident Václav Klaus včera slavnostně jmenoval do funkce nového rektora druhé největší vysoké školy v zemi, Masarykovy univerzity v Brně. Devětatřicetiletý politolog a dosavadní šéf fakulty sociálních studií Petr Fiala, který tak ve funkci vystřídá informatika a senátora Jiřího Zlatušku, bude od 1. září škole šéfovat další tři roky.

Rodičům se nelíbilo, že zrušena byla nově zrekonstruovaná škola. Radnice přiznaly, že čím lepší objekt se k pronájmu nabídne, tím víc si z nájemníků mohou vybírat. Novým nájemcem těchto prostor se nakonec stala Univerzita Karlova. V srpnu se může přestěhovat do části druhého a do celého třetího patra, s postupem času bude mít k dispozici celou budovu. Nájemné činí 680 korun za metr čtvereční a smlouva je uzavřena na pět let.

Známá fotografie Petra Škvrněho, na níž je Václav Klaus zachycen jako bezdomovec přikrytý novinami na lavičce v parku a k tomu nápis „Po škole můžete dělat cokoli... Vyberte to nejlepší!“ Tak vypadají inzeráty brněnské soukromé vysoké školy Newton College, které se na sklonku prázdnin objevily v novinách.

V článku "Tři důvody pro zavedení školného" bych našel asi i čtvrtý důvod. Pokud si budu chtít otevřít třeba obchod, autodílnu nebo kosmetický salon, musím samozřejmě investovat - a to je investice, která mi má vydělat. Se studiem je to stejné, investuji do sebe a očekávám velký výdělek. Pokud tady u nás vystuduji školu za peníze daňových poplatníků a půjdu vydělávat do zahraničí, daně budu odvádět v cizině.