Bez koleje pětina žádajících prváků

PRAHA - Skoro 60 procent studentů loňských prvních ročníků veřejných vysokých škol žádalo o ubytování na koleji, ale asi pětina měla smůlu.

Zhruba polovina z těch, co se na ně kolej nedostala, si nakonec pronajala byt, nebo bydlí u rodičů či jinde. Pro většinu vysokoškoláků je pronájem nouzové řešení, "dobrovolně" tak bydlí jen desetina prváků.

Ukázal to průzkum Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Podle toho, jak studenti bydlí, se různí i částka, kterou měsíčně vydají za své živobytí. Ti, co žijí na státem dotované koleji, vydají za bydlení měsíčně průměrně přes 1000 korun, zatímco ti, co jsou víceméně nuceni si najít pronájem, musí platit i dvakrát víc. Když raději dojíždějí, zaplatí měsíčně za dopravu skoro 1600 korun, zatímco studenti, co bydlí na koleji, zhruba 900 korun.

Šedesát procent posluchačů středních škol a také soukromých vysokých škol je přesvědčeno, že kdyby bylo zavedeno školné, mohlo by studovat víc mladých lidí. Ale museli by mít možnost vzít si půjčku. Jak ukázal průzkum, stejný názor má 75 procent dospělých občanů ČR.

Únosné školné 8000 korun?

Naopak studenti veřejných vysokých škol jsou proti placení školného, i když asi polovina z nich by na určitou formu finanční spoluúčasti přistoupila.

Jakou částku studenti považují za únosnou? Průzkum ukázal, že 8000 korun ročně, přičemž desetina studentů by kvůli školnému ukončila studium. Zhruba tři čtvrtiny dotázaných by školné platily z toho, co by si vydělaly, a také spoléhají na pomoc rodičů. Asi 16 procent studentů by si vzalo půjčku. Větší problém by pro studenty znamenalo školné přes 20 tisíc korun.