S Unií se studium v zahraničí víc otevřelo

Pro většinu vysokoškoláků je nejschůdnější cestou, jak vyjet na studijní stáž do zemí Evropské unie program „Erasmus“, který je součástí hlavního vzdělávacího programu Evropské unie Socrates.

Studenti zpravidla vyjíždějí do zahraničí minimálně na tři a maximálně na 12 měsíců. Výjezdy do ciziny nejsou nijak omezeny věkem, ale posluchači musí mít ukončený 1. ročník vysokoškolského studia.

Studium v zahraničí organizují jednotlivé fakulty a ty také vybírají studenty, takže na nich lze získat nejvíce konkrétních informací o nabídce zahraničních univerzit a možnostech. Pomoci mohou takzvaní koordinátoři, kteří pracují na univerzitách a na které lze získat kontakt na studijních či zahraničních odděleních.

Různé rady, a to nejen ty oficiální, se dají vyčíst také z webových stránek univerzit.

Až dosud dostávali posluchači stipendium průměrně ve výši 450 eur na měsíc. Evropská komise hradila 70 eur a zbytek doplácel stát, respektive ministerstvo školství. Ze stipendia si platili bydlení, jídlo, dopravu a také učební pomůcky. Školné, pokud se na té které zahraniční škole hradí, naši studenti díky mezivládním dohodám v rámci projektu Erasmus platit nemusí. Od akademického roku 2004/2005 se ale výše finanční podpory snižuje. Na zimní semestr to bude 350 eur na měsíc, a jaká bude v letním semestru, bude jasné koncem kalendářního roku.

Víc zemí, víc možností

„Rozpočet, z něhož jsou program a stáže financovány, se zvyšuje jen nepatrně, zatímco počty studentů narůstají, stejně jako se prodlužuje délka studia,“ říká Dana Petrova z Národní agentury programu Socrates.

Sám program neomezuje studenty v tom, že by si v zahraničí nemohli přivydělat, ale konkrétní možnosti jsou určeny zákony té které země. Vstup do Evropské unie přinesl jednu zajímavou změnu. Zatímco až dosud vysokoškoláci mohli vyjet s Erasmem do patnácti členských zemí EU, od 1. května mohou studovat ve všech třiceti zemích, které jsou zapojeny do programu Socrates. Přibudou země jako Lichtenštejnsko, Norsko, Irsko či Bulharsko, Rumunsko, Turecko nebo také Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Pokud je student například výjimečně nadaný pro nějaký obor a vytipuje si školu v zahraničí, nemá ale potřebné prostředky, může ještě zkusit sehnat nadaci, která by jeho studium sponzorovala.

„Tak k nám přišel jeden mladý muž, který velmi dobře hrál na housle, s tím, že si našel vysokou školu zaměřenou na muziku. Nebyla ale zahrnuta v programu Socrates a byla soukromá. Žáka sice přijali, ale on neměl za sebou žádný kapitál,“ popisuje své zkušenosti Iva Nováková z Informačního centra pro mládež v Praze.

V takovém případě se podle ní snaží v centru dát studentům kontakty na agentury či nadace, které mohou zajistit grant, z něhož může být studium financováno.

Jazyky táhnou nejvíc

Jak ale Iva Nováková zdůrazňuje, co mladé lidi pořád táhne do ciziny nejvíce, to je možnost naučit se tu cizí jazyk. „O jazykové kursy je skutečně největší zájem,“ dodává. Žebříček zájmu přitom vede angličtina. Mladí nejčastěji jezdí do Velké Británie, Irska a o prázdninách je hodně populární Malta. „Atraktivní jsou i Austrálie a Nový Zéland nebo USA, ale tady už je to finančně náročnější, a tak tam neodjíždí tolik lidí,“ říká Jan Pína z GTS International, agentury, která zprostředkovává studijní pobyty v zahraničí.

Jazykem číslo dvě v popularitě podle něj začíná být španělština, která již předbíhá němčinu. Za španělštinou zájemci pochopitelně jezdí do Španělska, ale také do Jižní Ameriky. „Letenky jsou tam sice dražší, ale pobyt zase levnější. Pokud tam tedy studujete dva, tři měsíce, vyplatí se vám to,“ tvrdí Pína. Třetím jazykem, o který je zájem, je němčina a nejobvyklejšími studijními zeměmi jsou samozřejmě Německo a Rakousko.

Týdenní kurs angličtiny (15 vyučovacích hodin) v Londýně bez ubytování přitom může u agentur vyjít zhruba na 3300 korun. Když budou zájemci ubytováni v hostelu, zaplatí nejméně 6800 Kč, ale i více. Pouze půlroční výuka (15 hodin týdně) přijde na 30 900 korun.

Jaké podmínky musí zájemci o studium jazyků splnit? Minimální věková hranice pro možnost studovat v zahraničí se v jednotlivých zemích liší, ale v zásadě se pohybuje mezi šestnácti až osmnácti lety. Horní věková hranice není stanovena.