Známosti se hodí u lékaře i ve škole

Protekce bují ve školství, na úřadech a ve zdravotnictví, míní lidé v průzkumu SC C pro MF DNES

Téma DNES

Spoléhat se na protekci je skoro "národní sport". Možná by to šlo i bez ní. Jenže když jde o zdraví nebo budoucnost vlastních dětí, troufne si to riskovat jen málokterý Čech.

Praha - I když už je to pár let, osmadvacetiletá Dana Jurečková na to nejspíš nezapomene.

Zrovna skládala zkoušky v autoškole. A na stole jí místo prázdného přistál předem vyplněný test. Aktivitu instruktora autoškoly, který byl otcem jejího tehdejšího přítele, neocenila. Urazila se, vyplněný test mu vrátila a zkoušku složila podle pravidel.

"Asi se bál, že to neudělám. Jenže mě tím urazil," vzpomíná Jurečková. Se svou hrdostí je však v českých poměrech spíše výjimkou.

Mít kamaráda na tom správném místě se totiž u nás zjevně vyplácí.

Naprostá většina lidí - 88 procent si myslí, že je protekce v Česku rozšířená. Vyplynulo to z exkluzivního průzkumu agentury SC C pro MF DNES, v němž odpovídalo 424 lidí.

Protekci zná každý druhý

Každý čtvrtý dotázaný se v průzkumu svěřil, že už někomu takhle vypomohl. Obvykle to přiznávají vysokoškoláci a lidé, kteří mají vyšší funkce, tedy ti, kteří mohou skutečně něco ovlivnit.

Každý čtvrtý člověk zase říká, že už někdy o pomoc své kamarády požádal. A skoro polovina lidí navíc říká, že se člověk při hledání práce, při jednáních na úřadech, u lékaře, nebo když se chce dostat na školu, bez protekce vůbec neobejde.

"Je to podobné, jako když jsme před časem zkoumali korupci. Lidé vědí, že to správné není. Ale když jde někomu o budoucnost dětí nebo o život, chtějí zkrátka sehnat to nejlepší," říká analytička SC