Z cizích studentů udělá vláda nové Čechy

Cizinci na českých univerzitách mají zemi pomoci bohatnout

Praha - Šestadvacetiletý Gruzínec Šalva Amiranašvili má v kapse diplom z Karlovy Univerzity, nyní se chystá na doktorát a hledá v Praze stálé zaměstnání. Jako expert na mezinárodní politiku má před sebou možná kariéru diplomata cestujícího po celém světě, prozatím by se však rád usadil v Česku.

"Je to těžké, protože je s tím spojena velká byrokracie, problémem je také přístup lidí v Čechách k cizincům," říká Amiranašvili.

Právě pro něj, ale i pro dalších 14 tisíc cizinců studujících na českých vysokých školách se nyní otvírá nová naděje. České úřady chtějí od pátku nabídnout cizincům, kteří v zemi ukončí vysokou školu, vstřícnější proceduru při žádání o trvalý pobyt. Absolventi z kterékoli cizí země budou moci vstoupit do zkušebního programu imigrační politiky. Projekt běží už rok na ministerstvu práce a vybraným cizincům dává naději získat důležitý status trvalého pobytu už po dvou a půl letech namísto obvyklých deseti.

Dosud se směli hlásit jen Bulhaři, Kazaši a Chorvati, kteří si našli v Česku práci a úředníci je vyhodnotili jako přínos pro společnost: většinou díky vzdělání či kvalifikaci. "Od 1. října se do projektu zapojí další dvě země, Bělorusko a Moldavsko. Od stejného data se mohou hlásit také zahraniční absolventi českých vysokých škol bez ohledu na zemi původu," uvedla mluvčí ministerstva Kateřina Beránková.

Projekt na ministerstvu rozběhl před lety už tehdejší ministr práce Vladimír Špidla, který jej vyzdvihl jako unikátní evropskou záležitost při svém slyšení v roli kandidáta na eurokomisaře tento týden před evropskými poslanci.

Experti na migraci mu dávají za pravdu. "Zůstat po škole lze také v Holandsku a Británii, ale jinak jen v Kanadě, Austrálii a na Novém Zélandu," říká Jan Schroth z Mezinárodní organizace pro migraci, která v pilotním projektu vidí naději na zpříjemnění tvrdých procedur i na postupné odbourání nevraživosti mnoha Čechů vůči zahraničním pracovníkům.

Podle demografů i ekonomů Česku stejně nezbývá nic jiného než se cizincům otevřít a smířit se s přílivem lidí z chudších zemí. Evropa stárne, začíná mít potíže s financováním důchodů a o schopné lidi bude ve světě boj. "Český projekt je významný svou myšlenkou, nikoli svým dopadem, ta čísla jsou zatím maličká," říká demograf Dušan Drbohlav. "Ale soutěž o kvalifikovanou pracovní sílu mezi vyspělými zeměmi se bude zvyšovat, a pokud vzdělané lidi udržíme doma, určitě budou prospěšní," dodává.

Za první rok ministerstvo vybralo 185 Bulharů, Chorvatů a Kazachů, většinou šlo o lidi, kteří již v Česku žili. Roční kvóta 300 lidí se nenaplnila, i tak se nyní zvýší na 700 lidí.

***

Cizinci na univerzitách

(podíl zahraničních studentů na vysokých školách v procentech v roce 2002)

Turecko

Itálie

Španělsko

Maďarsko

Česko

USA

Irsko

Británie

Austrálie

Pramen: OECD