Slovensku utíkají studenti

Kvůli relativně nízké životní úrovni a nedostatečné nabídce škol odchází mnoho Slováků do zahraničí

Proč tolik Slováků odchází studovat a pracovat do ciziny? Slováci žijící v Praze poukazují na alarmující slovenskou korupci.

Slovensko řeší problém s nedostatečnou nabídkou, a to jak studijních, tak pracovních míst. Potýká se s 20% nezaměstnaností a nízkým počtem vysokoškolských míst.

Stejně jako Česká republika, i Slovensko se složitě vypořádává s financováním vysokoškolského studia. Jelikož zde však vládne pravicová vláda, je schválení zpoplatnění studia na spadnutí.

Podle návrhu novely zákona o studentských půjčkách by měli vysokoškoláci už od roku 2005 platit ročně za studium 21 900 Sk. Poslanci NRSR však tento návrh v červnu neschválili. S placením však předběžně počítají od dalšího semestru. Zpoplatnění studia sice pomůže řešit tíživou finanční situaci vysokých škol, ale může ještě více podpořit exodus slovenských studentů.

V České republice a například v Německu se za studium neplatí, a proto studenti nebudou příliš váhat s odchodem do zahraničí.

Málo učebnic

Na Slovensku je devětadvacet vysokých škol a univerzit. Nejprestižnější slovenskou univerzitou je Komenského univerzita v Bratislavě. Mnoho studentů ze Slovenska si dává přihlášku tam a zároveň na nějakou z českých škol, nejvíce na Karlovu univerzitu. I na Komenského univerzitě se však projevují finanční problémy. Studenti nemají dostatek skript, volných míst a počítačů. Velká část doporučené literatury je v češtině.

Odliv mozků

Kvůli relativně nízké životní úrovni a nedostatečné nabídce odchází mnoho Slováků do zahraničí. Mnoho z nich jde do českých škol, které na tom nejsou finančně lépe. Proč tedy odcházejí?

Juraj Kolčak začal studovat právnickou fakultu v Bratislavě a ve druhém ročníku přešel do Prahy. „Rozdíl není v kvalitě studia, ale v prestiži univerzity a v možnostech, které se vám při studiu nabízejí,“ říká. „Karlova univerzita má ve světě na rozdíl od slovenských jméno a otevírá dveře do zahraničních firem.“ Slovensko se bude se současným odlivem mozků zřejmě velmi dlouho vyrovnávat. Zájem mladých lidí o studium a práci v zahraničí přitom stále roste.

Potvrzují to údaje zahraničních ambasád na Slovensku, které udělují studentská víza. Celkový počet studentů, kteří odešli studovat do zahraničí, však nikdo nezná, jelikož statistika podobného druhu neexistuje. Kolik z nich se vrátí zpátky do vlasti, také není jasné. Vysokoškoláci, kteří studují v Praze, většinou plánují zůstat v Čechách, nebo míří ještě více na Západ.

Vyhrávají děti bohatých rodičů

I když studenti zatím neplatí školné, hradí různé jiné nestandardní platby. Dvaadvacetiletá studentka masmediálních studií v Trnavě Martina Mitterbachová tvrdí, že korupce je na Slovensku všudypřítomná.

Zaplatit se dá místo na koleji a prakticky všechny zkoušky. Podle jejího odhadu se na její fakultu dostaly tři čtvrtiny studentů skrze protekci. Příbuzenské vztahy a známí prý fungují stoprocentně. Sama to už zažila u shánění brigády. „Sehnat brigádu je složité. Dobře se shání jen v Bratislavě,“ říká Martina. Nabídek je velice málo a práce se dostane v podstatě jen přes zprostředkovatelské agentury. Některé agentury platí jenom třicet slovenských korun na hodinu, stejně je však o práci rvačka. V případě Martiny dal zaměstnavatel přednost své švagrové, která byla nezaměstnaná.

Odpovědět na inzerát, zúčastnit se konkurzního řízení a být vybrán pro svoje schopnosti? Tak takto to prý na Slovensku nefunguje, tvrdí další Slovák - Michal, který nyní pracuje v jedné pražské firmě.

Když chcete nastoupit do větší firmy, která zajistí slušné příjmy a perspektivu, například do Orange, musíte zaplatit. O tom, kolik se za slušné pracovní místo platí, kolují různé „zkazky“. Některé tvrdí, že za dobré zaměstnání zaplatíte až půl milionu, Martina zase vytáhla historku o tom, jak personalista dostal rovnou klíčky od auta.

Zrovna tak právníci, kteří nastupují jako koncipienti, zaplatí majiteli kanceláře za přijetí. Peníze se jim sice na platu vrátí, kdyby tam nebylo to „ale“ - vyhrávají děti bohatých rodičů.

Autorka je šéfredaktorkou časopisu StudentIN, cechova@studentin.cz

RADĚJI DO ČESKA Karlova univerzita i další naše vysoké školy mají ve světě lepší jménonež slovenské a otevírají dveře do zahraničních firem