Přijímací řízení na vysokých školách se uzavírá, místa v denním studiu jsou obsazena. Uchazeči, kteří sice udělali přijímací zkoušky, ale nedostali se, mají ještě jednu možnost: začít studovat v placeném kursu. Pokud budou mít dobré výsledky, mohou za rok požádat o přestup do denního studia, a když splní požadavky, budou přijati. I tak se nakonec mohou dobrat vysokoškolského titulu.

Profesor Jan Sokol je znám jako zeť filozofa Jana Patočky, jako signatář Charty 77, jako jeden z překladatelů ekumenického vydání bible, jako ministr školství v Tošovského vládě a jako kandidát na funkci prezidenta republiky. Méně se ví o tom, že je také úspěšný děkan.

Zlatuška byl oblíbený i neoblíbený. Někteří mu vyčítali, že byl v prosazování změn příliš radikální a autoritativní, jiní pravý opak. V poslední den na rektorátě jsme se ho zeptali, co z předsevzetí, s nimiž do funkce nastupoval, dokázal realizovat. A naopak - co se nepodařilo. "Určitě se zdařila úplná elektronizace univerzity, včetně elektronických přihlášek ke studiu a počítačové studovny fungující sedm dní v týdnu 24 hodin denně.

Hradec Králové - Pouze někteří studenti vysokých škol v Hradci Králové letos na podzim pocítí, že poslanci přesunuli ubytování na kolejích do vyšší sazby DPH. Platby za ubytování totiž zatím zvýšily pouze koleje Univerzity Karlovy, správa kolejí Univerzity Hradec Králové ještě se zvýšením kolejného nepřišla. "Ubytování jsme zdražili od července, v budoucnosti budeme muset zvažovat i zdražení jídla v menze," řekl ředitel Správy kolejí Univerzity Karlovy v Hradci Králové Jaroslav Horák.

Plzeň - Začátek nového akademického roku přináší studentům v Plzni i starosti s ubytováním. Nejenže se ubytování nedostává zhruba tisícovce posluchačů, vysokoškolské koleje letos podražily kvůli vyšší dani z přidané hodnoty zhruba o pět procent. Studenti nyní zaplatí za lůžko měsíčně od 460 do 1400 korun podle toho, kde jsou ubytováni.

Začátkem října začne v areálu fakultní nemocnice stavba výukového centra lékařské fakulty za více než osmdesát milionů korun. Budova s posluchárnami, studovnami, částí odborné knihovny či počítačovými učebnami bude navazovat na nedávno dokončený pavilon interních oborů. „Stavba začne začátkem října a dokončena by měla být do konce roku 2005, počítáme s náklady ve výši 81 milionů korun,“ potvrdila tajemnice Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové Eva Jindrová.

K věci Karlova univerzita, která má v Hradci Králové lékařskou a farmaceutickou fakultu, oznámila, že hodlá ve městě vybudovat univerzitní centrum. I když je celý záměr teprve v zárodku, smělý plán vychází vstříc dlouhodobým záměrům místní radnice mít z Hradce univerzitní město. Od univerzity, díky níž by se toho jednou dočkala, to je velkorysý a odvážný čin. Nové centrum jistě přijde na nemalé peníze a vedení univerzity o nich chce jednat s nejvyššími státními institucemi. Stát však za současné vlády penězi příliš neoplývá. Malověrnost však není na místě. Říká se přece, že odvážným přeje štěstí.

Průměrně si studentský brigádník přijde za pultem, u pásu nebo mezi regály supermarketů na 35 až 50 korun za hodinu. Některé studentky si však přes léto vydělají i pět tisíc za den. Záleží na "mírách", ale i na tom, jakou školu studují.

Lidé ve vyspělých zemích již dávno vědí, že dosažení vysokoškolského vzdělání je klíčem k sociálnímu vzestupu a dosažení vysoké životní úrovně. Proto také poptávka po vysokoškolském vzdělání neustále roste.

Vyšší odborné školy už si dávno našly svou pozici na českém vzdělávacím trhu. A to jak státní, tak soukromé. Hodnota diplomu z vyšších odborných škol pomalu stoupá. Jaký pro ně bude nový školní rok?

Jedna z největších změn v pražském zdravotnictví, započaté slučování tří fakultních nemocnic vzešlé z taktovky bývalého ministra zdravotnictví Jozefa Kubinyiho, patrně vyjde naprázdno. Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová (ČSSD) pravděpodobně zruší plánované sloučení tří pražských fakultních nemocnic. Spojení Bulovky, všeobecné a Thomayerovy nemocnice podle ní není dostatečně připraveno a nezaručí, že společný komplex bude efektivní.

Každý čtvrtý dotázaný se v průzkumu svěřil, že už někomu takhle vypomohl. Obvykle to přiznávají vysokoškoláci a lidé, kteří mají vyšší funkce, tedy ti, kteří mohou skutečně něco ovlivnit. Každý čtvrtý člověk zase říká, že už někdy o pomoc své kamarády požádal. A skoro polovina lidí navíc říká, že se člověk při hledání práce, při jednáních na úřadech, u lékaře, nebo když se chce dostat na školu, bez protekce vůbec neobejde.

Pro většinu vysokoškoláků je nejschůdnější cestou, jak vyjet na studijní stáž do zemí Evropské unie program „Erasmus“, který je součástí hlavního vzdělávacího programu Evropské unie Socrates. Studenti zpravidla vyjíždějí do zahraničí minimálně na tři a maximálně na 12 měsíců. Výjezdy do ciziny nejsou nijak omezeny věkem, ale posluchači musí mít ukončený 1. ročník vysokoškolského studia. Studium v zahraničí organizují jednotlivé fakulty a ty také vybírají studenty, takže na nich lze získat nejvíce konkrétních informací o nabídce zahraničních univerzit a možnostech. Pomoci mohou takzvaní koordinátoři, kteří pracují na univerzitách a na které lze získat kontakt na studijních či zahraničních odděleních.

Irsko láká studenty hlavně kvůli možnosti zdokonalit si angličtinu. Zuzka Šmilauerová, která v irském Limericku studovala právo, by tuto zemi doporučila kvůli přátelské povaze Irů. Na rozdíl od Angličanů, které zná ze svého jazykového pobytu, se prý Irové baví i s cizinci.

Skoro 60 procent studentů loňských prvních ročníků veřejných vysokých škol žádalo o ubytování na koleji, ale asi pětina měla smůlu. Zhruba polovina z těch, co se na ně kolej nedostala, si nakonec pronajala byt, nebo bydlí u rodičů či jinde. Pro většinu vysokoškoláků je pronájem nouzové řešení, "dobrovolně" tak bydlí jen desetina prváků.

Zatímco v zemích OECD na vysokou školu nastoupí průměrně každý druhý mladý člověk, v České republice je to třicet procent. Počet studujících na vyšších a vysokých školách se ale u nás v letech 1995 až 2002 zvýšil zhruba o polovinu.

Praha - Dobré i špatné zprávy přinesla včera zveřejněná zpráva Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, která srovnávala školství ve třiceti vyspělých zemích, mezi jinými i v Česku. Například dnešní předškoláci za svůj život stráví ve školách v průměru o čtyři roky víc než jejich rodiče. A dosáhnou tedy vyššího vzdělání.

Z mezinárodního srovnání Česko nevyšlo zle: Přestože dává školám málo peněz, šance studovat jsou vyšší. Ctižádostivé české děti zrovna nejsou. Alespoň pokud jde o náročná studia. Každý druhý patnáctiletý kluk říká: než si lámat hlavu nad knížkami, budu se živit rukama.

Na první pohled se zdá, že se čeští učitelé, zvlášť na prvním stupni základních škol, oproti svým zahraničním kolegům zrovna "nepředřou". Ve třídě jim posedává v průměru 21 dětí. To například v Austrálii musí kantor zvládnout 26 žáků a v Turecku třicet. A co víc: za katedrou stráví český kantor jen 605 hodin ročně, skoro nejméně ze všech zemí. Učitel ve Spojených státech stráví výukou o třetinu času víc

Je to mrhání místy na vysokých školách. Brány univerzit zůstávají každoročně zavřené pro padesát tisíc odmítnutých zájemců o studium. A přitom čtyři z deseti šťastlivců, kteří sítem přijímaček projdou, nakonec nedostudují. Pokud jde o "odpad" vysokoškoláků, tedy počty studentů, kteří školy předčasně opouštějí, drží Česko v porovnání s vyspělými zahraničními zeměmi prvenství.

K poraženým v boji o lepší vzdělanost patří také Česko. Ze členských zemí Rady pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vydává na jednoho studenta méně peněz jen Slovensko, Polsko, Turecko a Mexiko. Podle zprávy Education at a Glance, kterou včera OECD publikovala, navíc vyplývá, že všechny zmíněné země zvýšily své výdaje od roku 1995 o třetinu až polovinu. Češi jako jediný z vyspělých národů podporu vzdělání snížili, a proto byli v uplynulých letech předstižení Řeky, Portugalci a Maďary.

Ludmila Thomasová z Podlesí u Karlových Varů byla celý rok zavřená doma. Těžce se jí dýchalo. Nejdřív nevyšla ani do prvního patra, pak už nezvládla ani dvacet metrů po rovině. "Duševně jsem na tom byla tak špatně, že už to samotné mi bránilo dýchat," říká žena, jíž je pouhých čtyřiačtyřicet let.

Jsem Pražák, otec byl architekt a před válkou si postavil domek v Břevnově, kde jsem prožil velkou část šťastného života s rodiči a s bratrem. Maminka studovala dějiny umění, ale pak s námi zůstala doma. Oba rodiče byli pevně věřící, dnes by se řeklo dost konzervativní katolíci, a náboženství, umění i historie mě provázely odmalička. Teprve někdy v patnácti jsem se začal víc stavět na vlastní nohy: táhlo mě to víc k vědě a k technice a k náboženství jsem se zase vrátil až o pár let později

Vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn chce přivést do vládní Rady pro výzkum a vývoj, které předsedá, osm nových členů. Patří k nim rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm, předseda České konference rektorů, a šéf automobilky Škoda Vratislav Kulhánek, řekl včera Jahn. Vláda by měla o novém složení rady rozhodnout na středeční schůzi.

Studium vysokých škol by podle rektorů mělo být dostupné všem zájemcům, zejména pak jeho první, bakalářská část. "Zda studium dokončí, je jiná otázka. Ale když mají zájem o dané obory, měli by se na tyto obory z velké části dostat," řekl dnes novinářům v Brně předseda české konference rektorů a rektor Karlovy Univerzity Ivan Wilhelm.

Česká republika má nyní na to, aby její ekonomika rostla maximálně o tři až čtyři procenta ročně. Tímto tempem by dosáhla průměru HDP v 15 původních zemí Evropské unie v roce 2033, řekl na dnešní konferenci o rozvoji zaměstnanosti Prosperita 2004 hlavní ekonom České spořitelny Pavel Kysilka. Hlavní překážku rychlejšího rozvoje ekonomiky vidí v obsahu a nízké dostupnosti vzdělání.

Kolejné na vysokých školách se letos téměř všude o něco zvýší. Důvodem je skutečnost, že poslanci přesunuli ubytování na kolejích do vyšší sazby DPH. Například ti, kdo budou bydlet na kolejích Univerzity Karlovy v Praze, zaplatí o pět procent víc než loni.

Hodně se teď mluví o matematice. Mají z ní středoškoláci, přesněji gymnazisté, maturovat povinně? Jak se má vlastně učit, aby se žákům a studentům nezošklivila? Profesor Milan Hejný z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy učí budoucí učitele, jak na to

Počátkem října začne pro zhruba čtvrt milionu vysokoškolských studentů v ČR nový akademický rok. Některým z nich přibude kromě starostí se sestavením rozvrhu ještě nutnost postarat se o ubytování: z kapacitních důvodů totiž nemají nárok na kolej.

Pardubice - Univerzita Pardubice má nové logo. Pečeť s městským znakem nahradil kruh s písmenem U a dvojtečkou, který navrhla studentka Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Kristina Fišerová. Jenže jeho podoba, která podle autorky připomíná koňskou hlavu a šíji, vyvolala mezi studenty a zaměstnanci univerzity rozpaky.

Slovensko řeší problém s nedostatečnou nabídkou, a to jak studijních, tak pracovních míst. Potýká se s 20% nezaměstnaností a nízkým počtem vysokoškolských míst. Stejně jako Česká republika, i Slovensko se složitě vypořádává s financováním vysokoškolského studia. Jelikož zde však vládne pravicová vláda, je schválení zpoplatnění studia na spadnutí. Podle návrhu novely zákona o studentských půjčkách by měli vysokoškoláci už od roku 2005 platit ročně za studium 21 900 Sk.

PRAHA 23. září (ČTK) - České vysoké školy podporují stipendii studenty nadané, aktivní ve vědecké nebo výzkumné práci, studující v zahraničí nebo ze sociálně slabých rodin. Výši stipendia a podmínky pro jeho udělení stanovuje většinou každá fakulta školy zvlášť. Výše částky záleží na tom, kolik peněz má škola na tyto účely vyhrazeno. Většinou se pohybuje kolem několika tisíc korun na školní rok.

Účastníci mezinárodní vědecké konference na téma Lidský kapitál a investice do vzdělání, která se minulý týden konala v Praze již posedmé, se domnívají, že tento model je vhodný i pro Českou republiku.

Praha - Šestadvacetiletý Gruzínec Šalva Amiranašvili má v kapse diplom z Karlovy Univerzity, nyní se chystá na doktorát a hledá v Praze stálé zaměstnání. Jako expert na mezinárodní politiku má před sebou možná kariéru diplomata cestujícího po celém světě, prozatím by se však rád usadil v Česku. "Je to těžké, protože je s tím spojena velká byrokracie, problémem je také přístup lidí v Čechách k cizincům," říká Amiranašvili

Praha - Zahraniční studenti, kteří vystudují v Česku vysokou školu, mají od pátku naději na vlídnější zacházení u českých úřadů.

Tuto větu slýchají prvňáčci na celém světě při nástupu do školy od svých starostlivých maminek. Další větou jsou pak varováni, že obraz, který o sobě vytvoří, se s nimi potáhne dál celou školou. Všichni víme, že to tak skutečně funguje. Co možná překvapí, je, že tato poučka platí i pro ekonomická témata.