Změna populační struktury nás bude stát hodně peněz












            ******************************************************************************************

            * Změna populační struktury nás bude stát hodně peněz
            ******************************************************************************************


            DEMOGRAF TOMÁŠ KUČERA Z PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTY UNIVERZITY KARLOVY ŘEKL PRÁVU:

            * Jaké důsledky s sebou nese stárnutí populace ?


            Především sociálně ekonomické. Je poměrně nasnadě, k čemu dojde: především bude více potře
            potřeba také počítat s výrazným nárůstem počtu domácností jednotlivců, jelikož ve vyšším v

            žije osamoceně, protože například jeden z partnerů již zemřel. Budou to důchodci, závislí 
            tedy na společnosti. Pokud si někdo myslí, že sociální výdaje klesnou, tak se mýlí. Budou 

            vyšší a seniorská část populace bude mít na jejich výdajích čím dál větší podíl. Vzrostou 
            výdaje na zdravotnictví. Každopádně nás změna populační struktury bude stát hodně peněz a 
            změní struktura rozpočtových výdajů.


            * Je za procesem stárnutí jen úbytek obyvatel, nebo lze vysledovat i jiné "viníky"?


            Odvážím se tvrdit, že daleko větší vliv na rychlost a intenzitu stárnutí má nerovnoměrnost
            struktury. Máme tady velice silné ročníky narozené v průběhu 40. let, které nyní překračuj
            hranici 60 let. Z lidí produktivních se tak mávnutím proutku stávají senioři a jelikož jic

            a více, jejich podíl na celkové populaci stoupá. Do roku 2000 patřila Česká republika mezi
            populace. Jenže nyní zbytek EU velice rychle doháníme a patrně i předstihneme, protože za 
            války u nás, na rozdíl od většiny evropských zemí, byla poměrně vysoká porodnost. Kolem ro

            podle prognóz OSN měli mít spolu se Španělskem a Itálií nejvyšší podíl seniorů.

            * Dá se s tím vůbec něco dělat?


            Dá, ale ne moc. Nedá se to vyléčit bezezbytku. Většina politiků i demografů se upíná k mig
            část se upíná ke zvýšení porodnosti. Obojí má svůj vliv, ale ne zázračný. Jediné, co se s 

            systematicky se na stárnutí připravovat, a ne vidět celý problém pouze v horizontu volební
            to problémy k řešení v rámci jednoho nebo jednoho a půl volebního období. Už dnes je potře
            tím, co budeme dělat za 25 či 40 let.


            * Jaký počet přistěhovalců by ČR potřebovala ročně, aby se alespoň udržel současný počet o
            populace tak rychle nestárla?


            V současnosti by to chtělo přibližně 18 až 20 tisíc přistěhovalců ročně. Po roce 2020 by j
            řádově kolem 35 tisíc. Problém je ale v tom, jak se definuje pojem migrant. Dnes je mezi n

            co sem jezdí za prací na takzvané dlouhodobé vízum. Ti mají ale většinou rodinu někde jind
            se reprodukují. U nás vydělávají jen peníze. A to není typ migranta, který by u nás zajišť
            obyvatelstva.


            * Evropa sice sází na příliv přistěhovalců, avšak na druhou stranu z něj má strach. Myslít
            populačního by se mělo přistěhovalectví regulovat?


            Samozřejmě. Bez regulace to nepůjde. Pokud Evropa otevře brány neregulované migraci, tak d
            dojde ke kolapsu. Budeme se možná divit, jak bude migrace v budoucnosti intenzívní, přesto

            vysoké zdi. Přetlak za našimi hranicemi totiž roste a nikdo si s tím zatím neví rady.
            Dnes už není pochyb, zda regulovat nebo neregulovat. Musíme hledat nějaký modus vivendi, a
            pomohli, ale nepřidělali tím zároveň vážné problémy jiným oblastem, odkud migranti převážn